Yvetta Kornová

Talentovaná dětská herečka, sestra populárních sourozenců a zároveň rebelka Yvetta Kornová (1961) pochází ze známé pražské hudebně-taneční rodiny. Je nejmladším sourozencem Miroslava, Tamary a nejslavnějšího Jirky Kornových.

Svůj filmový debut zažila již ve 12-ti letech, kdy si zahrála jednu z hlavních postav v dětské hudební komedii Přijela k nám pouť (1973). Logicky následovalo studium na konzervatoři, kde byly jejími spolužačkami Ivana Andrlová a Veronika Gajerová. Už v 1. ročníku stihla (i přes přísný zákaz) ztvárnit jednu ze stěžejních rolí ve Smyczkově prvotině Housata (1975), konzervatoř však po roce opustila a mezi natáčením jednotlivých filmů se živila jako pokojská, rekvizitářka nebo uklízečka.

Objevovala se většinou ve vedlejších rolích - My z konce světa (1975), Matěji, proč tě holky nechtějí? (1981), Malinový koktejl (1982), současně jezdila na "šňůry" s kapelami Abraxas a Pražský výběr a právě počátkem 80. let potkala svého budoucího manžela Honzu, závislého narkomana. Nejprve se poprala s démonem - alkoholem, několikrát se léčila a později propadla i drogám. Přesto, že se jim narodily tři zdravé děti - Terezka (1984), Kateřina (1986) a Honzík (1990) a máma Yvetta vytvořila jednu ze svých nejlepších rolí ve filmu Krajina s nábytkem (1986), propadali se drogově závislí manželé až na samé dno. Byly jim odebrány děti (téměř 3 roky je vychovávala babička aYvettina sestra Tamara) a jen silná vůle a trýznivá touha po dětech přiměla kdysi velmi nadanou herečku k ráznému rozhodnutí - oba podstoupili detoxikační odvykací kúru, přestěhovali se na zchátralý domek do Červeného Kostelce, který svépomocně zrenovovali a po již zmíněných třech letech jim soud dcery a syna vrátil.

Život Yvetty Kornové je plný kotrmelců a zvratů - z prominentní a oblíbené dětské hvězdy se stala nejprve alkoholička, aby se po úspěšné léčbě vrátila do záře reflektorů a posléze opět upadla do bahna drogové závislosti. Dnes je, jak sama říká, čistá - občas si ji připomeneme v reprízách filmů a seriálů - např. Slavné historky zbojnické (1985), Nejasná zpráva o konci světa (1997), Stříbrná paruka (2001) nebo poslední role bachařky v dramatu Krev zmizelého (2004).

Autor: Angelika2808