Ilona Svobodová

Ilona Svobodová dostala v počátcích své herecké kariéry několik zajímavých příležitostí ve filmu, později se výrazným způsobem prosadila v divadle, širší veřejnosti je dnes známá především z dabingu a televize. Narodila se v Kladně, oba její rodiče měli vysokoškolské vzdělání (otec inženýr, matka lékařka). Svým širokým spektrem zájmů směřovala Ilona Svobodová prakticky již od dětství k umělecké dráze – hrála na klavír, zpívala, tančila, navštěvovala dramatický kroužek, věnovala se i gymnastice. Po základní škole původně směřovala na gymnázium, tam se ale nedostala a začala studovat hudebně-dramatický obor na pražské Státní konzervatoři.

Ještě jako studentka byla Ilona Svobodová pověřena velkým hereckým úkolem ve Vláčilově hodnotném filmu HADÍ JED (1981), kde hrála po boku Josefa Vinkláře. Následovalo několik menších rolí ve filmu i televizi, další výraznou příležitost jí přinesla role Boženy v historickém filmu OLDŘICH A BOŽENA (1984). Mezitím v roce 1983 dokončila konzervatoř a nastoupila do angažmá v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého, kde již předtím hostovala. Pod vedením významných režisérů se na této scéně vypracovala v osobitou charakterní herečku a své umění prezentovala v představeních Aucassin a Nicoletta, Hoře z rozumu nebo Merlin.

V průběhu 80. let začala Svobodová častěji účinkovat v televizi, početně významnou položku v její práci tvoří televizní pohádky, z jejích dalších aktivit ve filmu připomeňme poměrně velkou roli v dnes již zapomenutém válečném filmu PILOTI (1988). Realistické divadlo se počátkem devadesátých let změnilo na scénu Labyrint, nedlouho poté ale odsud Ilona Svobodová odešla a od roku 1996 je členkou hereckého souboru Divadla v Dlouhé, kde na své konto nastřádala již řadu velkých divadelních rolí (Lazebník sevillský, Konec masopustu, Garderobiér), kromě toho hostuje také na dalších pražských scénách, například v Hrušínského Divadle na Jezerce (Kaviár nebo čočka).

S nenadálým přísunem zahraničních filmů a seriálů po roce 1989 rozšířila Ilona Svobodová své aktivity o dabing, v němž se v průběhu let stala jednou z nejvytíženějších osobností. Poprvé jsme ji mohli slyšet jako Andromedu v dabingu pořízeném v roce 1987 k filmu SOUBOJ TITÁNŮ (1981), v devadesátých letech pak začala dabovat v hojné míře pro Českou televizi i soukromé stanice a její hlas zazněl z desítek filmů a seriálů (z těch známějších připomeňme dobově populární MELROSE PLACE, z poslední doby pak ZOUFALÉ MANŽELKY). Z hereček, jimž častěji propůjčuje svůj hlas, si zmínku zaslouží především Michelle Pfeiffer, kterou dabovala již v řadě filmů. Hlasem Ilony Svobodové k divákům televizních obrazovek promlouvaly ale i Demi Moore, Melanie Griffith nebo Sharon Stone. Práce v dabingu vynesla Iloně Svobodové také nominaci na cenu Týtý.

Zatímco ve filmu se od počátku 90. let objevuje jen zřídka, nadále často spolupracuje s televizí, například v inscenacích a seriálech České televize. Výrazným způsobem se veřejnosti již několik let připomíná velkou rolí Jitky Farské v seriálu ULICE (od roku 2005) na televizi Nova.

Ilona Svobodová je podruhé vdaná, jejím prvním manželem byl herec Gustav Bubník (*1962), v současnosti žije s hudebním skladatelem Petrem Skoumalem (*1948). Má dvě děti, syna Filipa a dceru Adélu.

Autor: argenson

Nar. 1960 v Kladně, dcera Adéla, syn Filip, absolventka Pražské konzervatoře 1983

Jako správné aktivní dítě trávila Ilona Svobodová volný čas v řadě zájmových kroužků - chodila do kroužku dramatického i výtvarného, na gymnastiku, hrála na klavír a zpívala, věnovala se tanci. Logickým spojením všech aktivit se pro ni stalo divadlo, které hodlala řádně studovat na vysoké škole, po maturitě na gymnáziu. Z důvodů, které nijak nesouvisely s prospěchem, se však na žádnou střední školu nemohla dostat. V období mezi přijímacími zkouškami studovala jazyky, složila státnici z psaní na stroji a těsnopisu, ale slibná kariéra sekretářky ji nakonec přece jen minula. Rezignovala na všeobecné střední vzdělání a přihlásila se rovnou na konzeratoř, kam ji přijali.
Při studiu na konzervatoři Ilona Svobodová natočila řadu televizních inscenací i filmů, točila s režiséry Vláčilem (Hadí jed), Jirešem, Rychmanem, Vávrou... Od pátého ročníku hostovala v Realistickém divadle, kde po absolutoriu získala angažmá. Zažila dnes již legendární éru, kdy tu za ředitelování Zdeňka Buchvaldka pracovali režiséři Pistorius, Glanc, Palouš, později M. Krobot, hereckými partnery jí byli Adamíra, Besser, Sklenčka, Vinklář, Štěpničková, Dítětová... Příznivou konstelaci sil narušila nečekaná úmrtí několika kolegů, noví lidé přišli, jiní odešli. Po čtrnácti letech odešla také Ilona Svobodová, aby se po roce na volné noze stala členkou nově vzniklého souboru Divadla v Dlouhé. Mezitím se dvakrát vdala a přivedla na svět dvě děti, které podstatným způsobem proměnily její pohled na život a hierarchii hodnot. Ve chvíli, kdy se rozhodla mít děti, se zároveň rozhodla omezit svou profesionální, zejména mimodivadelní kariéru, a dnes velmi váží, kterou nabídku přijmout, či o kterou příležitost se vůbec ucházet. Její hlas má většina z nás spojený s několika nějvětšími "mrchami" zahraničních filmů a seriálů („Hele, Amanda", slyšela kolem sebe během dovolené). Za role v dabingu byla nominovaná také na Cenu Týtý. Ilona Svobodová ráda vaří, peče, jí a pije dobré víno. Proto také dává přednost francouzské a italské kuchyni, v níž vedle vína uplatní i čerstvé koření, které si pro tento účel pěstuje, zatímco její manžel Petr Skoumal se zdokonaluje v přípravě orientálních jídel.
Ilona byla jednou z prvních žen, které přijaly nabídku na živý internetový rozhovor v Čapkově odpoledni, pořádaném internetovým časopisem Scena.cz. Od té doby si pořídila internet i domů a stala se jednou z propagátorek elektronické komunikace.

Adroj: Divadlo v Dlouhé