Severokorejský diktátor Kim Ir-Sen se narodil v Mangyongdae v rodině chudého prodavače, Kimovi rodiče zemřeli brzy po sobě, v době jeho dospívání. Už v 17 letech se stal členem Sdružení mladých komunistů, usilujících o nezávislost na Japonsku, které tehdy Korejcům vnucovalo svůj způsob života. Za nezávislost Koreje bylo prolito mnoho krve, student Kim a spousta dalších byli uvězněni a po propuštění se připojil k jednotce Armády nezávislé Koreje. Jiskra naděje zasvitla teprve na konci 2. sv. války, kdy Japonsko patřilo mezi poraženě velmoci.
Kim už počátkem r. 1941 uprchl z Mandžuska na sovětský Dálný východ, kde absolvoval bojový výcvik u Rudé armády. Dochované zprávy o jeho hrdinství z té doby byly "historicky retušovány", aby se postupně mohl vytvářet obraz velkého vůdce. Na tomto vojenském pobytu potkal Kim svou první ženu - Kim Chon-suk, narodil se jim syn. Po válce "dosadil a prohlásil" Stalin Kim Ir-Sena za vůdce Korejské lidově demokratické republiky (sever Korejského poloostrova) a Pchjongjang se stal asijským satelitem Sovětského svazu, kdežto demokratičtější jih Koreje se obracel k Američanům.
Vojenský zásah ze severní strany na sebe nenechal dlouho čekat a v červnu 1950 vypukla Korejská (či Zapomenutá) válka, OSN toto označily za otevřený akt agrese a USA vyslaly pod vedením generála Mac Arthura letecké, námořní i pozemní sily. Již v říjnu téhož roku pronikly americké jednotky až do hlavního města, ovšem vojenská pomoc spřátelené komunistické Číny další postup Mac Arthurových vojáků zhatil. Ovšem i ve vedení Korejské strany práce nastaly čistky- bylo vyloučeno a potrestáno 450.000 z 600.000 stranických funkcionářů, komunistické soukolí semlelo i nejbližšího Kimova spolupracovníka, šéfa inspečního výboru Ho Ka-ie, který (oficiálně) spáchal v srpnu 1953 sebevraždu.
Po ukončení válečného incidentu byla severní Korea zpustošena vytrvalým bombardováním (na její území dopadlo více bomb než na Japonsko a Německo za 2. sv. války). Megalomanský diktátor obnovil politické vazby se Sovětským svazem a požádal Chruščova o finanční výpomoc. Zároveň podle čínského i sovětského modelu zkonfiskoval téměř veškerou půdu a nechal zakládat družstva a posiloval demagogií svůj kult osobnosti- každá severokorejská domácnost musela mít vystavenou Kimovu fotografii, o slunci se říkalo, že vstává, protože vstává Kim Ir-sen a zapadá, protože mu to vůdce přikázal!
Také v této asijské zemi se začaly budovat gulagy pro nepohodlné a nepřízpusobivé - leckdy byly z malicherného důvodu deportovány celé třígenerační rodiny. Bývalý politický vězeň Chul-Hwan Kang podal v emigraci otřesné svědectví o vraždách, násilí a krutostech v pracovních táborech - Kimova Korea se těmito zvěrstvy postavila po bok stalinistického Ruska a maoistické Číny. Koncem 60. let byla Severní Korea již tak izolována od ostatního světa, že všechen lid se bezvýhradně podřizoval rozmarům jediného člověka.
Ovšem i neomylný Kim se dopustil fatální chyby - odstrčil ruku, která ho živila - rozhádal se se sovětským vůdcem a zahájil de facto všeobecnou mobilizaci- všichni muži, ale i chlapci se museli podrobit vojenskému výcviku. V r. 1972 při příležitosti svých šedesátin se nechal zvolit prezidentem i předsedou strany a tento absolutismus proslavil vybudováním své bronzové (pozlacené) dvacetimetrové sochy, která mimochodem stojí na náměstí v Masudae dodnes.
Zrušil také veškerá náboženství a zavedl monolitický myšlenkový systém Čučche, od 80. let však postupně přenášel vládnoucí moc na svého syna Kim Čong-ila (1942), o kterém uprchnuvší disidenti prohlásili, že ve své megalomanii a fanatismu svého otce předčí. Kim Ir-sen zemřel poklidně v červenci 1994 a celá oddaná Severní Korea vstoupila do 3 roky!! trvajícího státního smutku! Tento masový vrah, despota a manipulátor uvrhl do nesmírné bídy milióny trpících Korejců, nechal beztrestně povraždit tisíce odpůrců i nevinných lidí, kteří se prostě jen znelíbili a jeho syn Čong-il pokračuje v zajetých kolejích této nejizolovanější země světa s fanaticky oddanou armádou a obyvatelstvem, kterému jsou po desetiletí neskutečným způsobem vymývány mozky.
Autor: Angelika2808 .