Václav Mareš

Yyučil se strojním zámečníkem. Na učilišti vystupoval s ochotníky a přihlásil se pak na DAMU. Po jejím absolvování (1963) strávil pět sezon v Divadle Na zábradlí (Proces, Král Ubu, Zahradní slavnost), od roku 1968 byl členem Divadla S.K. Neumanna (Oidipús vladař, Tomáš Becket) a v 80. letech působil v Divadle E.F. Buriana (1988-89 i jako ředitel). V posledních době účinkoval v inscenacích Divadla Rokoko, Divadla Skelet a Dejvického divadla. Před kamerou mu byly souzeny vesměs drobnější a ojediněle i vedlejší postavičky příslušníků inteligence, k nimž ho typově předurčovala jeho fyziognomie. Nejčastěji se objevoval v rolích lékařů (Škola hříšníků, Nahota, Romaneto, Dostih), inženýrů (Člověk není sám, Píseň o stromu a růži), ředitelů škol a jiných zařízení (Smrt talentovaného ševce, Kluk za dvě pětky, Bota jménem Melichar, Díky za každé nové ráno). Hrál též komunistu Jana Švermu (Poéma o svedomí, Gottwald), novináře a básníka Josefa Boleslava Pecku (Hodina života) a nacistického pohlavára Heinricha Himmlera (Pramen života – Der Lebensborn). Naposledy zaujal působivým portrétem komisaře gestapa v Cieslarově historickém dramatu Krev zmizelého. Uplatňoval se v zahraničních filmových a TV produkcích, natáčených na našem území. V televizi vytvořil kolem sedmdesáti rolí, mj. v seriálech 30 případů majora Zemana (1974-79), Nemocnice na kraji města (1978), Arabela (1980), Okres na severu (1981), Povstalecká história (1984), Bylo nás šest (1985), Slavné historky zbojnické (1985), Gottwald (1986), Malé dějiny jedné rodiny (1987), Panoptikum Města pražského (1987), Chlapci a chlapi (1988), Rodáci (1988), Dlouhá míle (1989), Náhrdelník (1992), Hříchy pro diváky detetektivek (1995), Zdivočelá země (1997), Ulice (2005-08) a Kriminálka Anděl (2008).
-fik-, Filmový přehled 2009/7

Václav Mareš pochází z jihočeských Strážkovic, již na základní škole tíhnul k humanitnímu zaměření, ale nakonec se vyučil strojním zámečníkem. Zároveň ale vystupoval v ochotnickém divadle a na doporučení pedagogů z gymnázia se přihlásil na DAMU. Zde absolvoval studium herectví (1959-1963), načež dalších pět let strávil v Divadle Na zábradlí v jeho zlaté éře (1963-1968). Na toto tvůrčí období ve spojení s významnými osobnostmi Mareš sám velmi rád vzpomíná, stejně jako na úspěšná představení, která získala ohlas i na zahraničních zájezdech. V letech 1968-1988 byl členem hereckého souboru Divadla S. K. Neumanna, od roku 1982 zde byl zároveň ředitelem. V této funkci také do divadla povolal tehdy pronásledovaného Jana Grossmana, kterému vděčil za své první umělecké angažmá. Jako ředitel a herec pak přestoupil do Divadla E. F. Buriana, kde sice v roce 1989 rezignoval na funkci ředitele, ale do roku 1991 zde působil jako herec. Od té doby je jako herec na volné noze, pohostinsky účinkoval například v Rokoku, v Divadle Komedie, v poslední době například na scéně Skelet. Kromě divadla se Václav Mareš celoživotně věnuje také poezii a její interpretaci, například v pražské Viole.

Ještě jako student vstoupil Václav Mareš do světa filmu, jeho filmovým debutem byla nevelká postava studenta práv ve filmu JARNÍ POVĚTŘÍ (1961). Po dokončení DAMU se před filmovou kamerou objevoval pravidelně, i když nijak často, navíc vesměs v menších rolích. Několikrát hrál lékaře nebo různé ředitele, v 70. letech hrál také v propagandistických počinech jako DVACÁTÝ DEVÁTÝ (1974), TAM, KDE HNÍZDÍ ČÁPI (1975) nebo VÍTĚZNÝ LID (1977), v pozdějších letech například v seriálu GOTTWALD (1986), je ale nutno přiznat mu také participaci na dnes již klasických komediích jako VRCHNÍ, PRCHNI (1980) nebo TAJEMSTVÍ HRADU V KARPATECH (1981), řadu menších či větších příležitostí dostal také v televizních inscenacích. Po roce 1989 se pak Václav Mareš angažoval hned v několika vysloveně podprůměrných filmech (BYL JEDNOU JEDEN POLDA II., 1995; JAK UKRÁST DAGMARU, 2001; WATTERLOO PO ČESKU, 2002). Za zmínku ale stojí jeho výborné kreace ve filmech z doby druhé světové války PRAMEN ŽIVOTA (2000) a KREV ZMIZELÉHO (2005). V poslední době se s Václavem Marešem můžeme setkávat především v poměrně velké roli v seriálu ULICE (2005).

Václav Mareš je ženatý, s manželkou Alenou, rozenou Smolovou, má dvě děti.

Autor: argenson