Je nazývána „českou Marylin“. Stejně jako ona byla krásná, fascinující, milovaná filmovými fanoušky, prožívala bouřlivý soukromý život a stejně jako božská Marylin, také Miroslava Sternová ukončila dobrovolně svůj život. Od slavné americké krásky ji odlišoval ročník narození, narodila se totiž o rok dříve. Zatímco Marylin přišla na svět r. 1926, Miroslava se narodila 26. února 1925 a jak slovanská koncovka u jejího příjmení Sternová napovídá, byla skutečně českého původu. Připomeňme si v následujících řádcích její tragický příběh…
Miroslava Sternová se narodila v Praze, avšak většinu svého dětství prožila v západních Čechách. Jméno jejího skutečného otce nám dostupné prameny zamlčují, své příjmení získala po adoptivním otci Oskaru Leo Sternovi, který ve 30. letech působil jako hlavní lékař v Teplicích nad Bečvou. V nedalekých Hranicích začala také Miroslava studovat gymnázium, ale do života dospívající dívky zasáhla válka. S ohledem na svůj židovský původ pochopila s nástupem okupace rodina doktora Sterna, že ve své vlasti zůstat nadále nemohou. V roce 1939 tedy čtrnáctiletá Miroslava spolu s rodiči a mladším bratrem Ivem uprchli z Československa, kde by jim s největší pravděpodobností hrozila jistá smrt.
Cesta do exilu nebyla snadná. Sternovi se museli skrývat v několika evropských zemích, cesta ke svobodě byla vykoupená strachem, zoufalstvím, bojem o holý život. Přes Belgii, Finsko a Švédsko se nakonec podařilo rodině lékaře Sterna uprchnout až do dalekého Mexika, kde konečně nalezla bezpečný azyl.
Dost možná, že bouřlivé okolnosti, kterými musela Miroslava na pokraji svého dospívání projít, se výrazně podepsaly i na citlivosti její duše. Od mládí se Miroslava potýkala s výrazným přecitlivěním, jakoukoliv ztrátu nesla velmi těžce. Ještě v době války, r. 1944, přišla o maminku, která podlehla rakovině. V té době pobývala v New Yorku, kam ji otec poslal studovat architekturu a design. Právě zde prožila svou první lásku. Zamilovala se do amerického vojáka, který slíbí mladičké Miroslavě sňatek. Svůj slib však již neměl možnost dodržet, když roku 1942 padl v boji. Teprve sedmnáctiletá Miroslava se pokusila si vzít život, naštěstí (tentokrát) bez úspěchu. Po smrti matky se rozhodla zůstat již v Mexiku s otcem, kde se cítila nejlépe.
Své životní kroky od architektury hodlala směřovat k herectví. Ačkoliv nebyl jejím vlastním otcem, Oskar Stern Miroslavu podporoval a pro svou dceru byl ochoten udělat cokoliv. Podpořil také její rozhodnutí státi se herečkou a platil Miroslavě privátní herecké hodiny. Proniká tehdy mezi hereckou mexickou avantgardu a mezi mladými lidmi pozná okouzlujícího muže jménem Jesús Gómez Obergón, do něhož se bláznivě zamiluje a v roce 1945 uzavírají sňatek. Manželství však skončí ještě téhož roku, neboť Miroslava odhalí hrozivé zjištění – její vyvolený je homosexuál. Manželova rodina doufala, že po sňatku se ženou se Jesúsova orientace změní, proto synovi v ukvapeném manželství nikterak nebránili. Zklamaná a rozčarovaná Miroslava je opět sama a opět hledá útočiště u svého milovaného otce…
Miroslava Sternová se v roce 1946 rozhodla naplno odstartovat svou hereckou kariéru. Tentokrát je však otcova podpora menší. Doktor Stern se obává, aby se Miroslava opět nevrhla do bezhlavého rozhodnutí, které by jí ublížilo, proto je zpočátku proti tomu, aby se dívka postavila před kameru. Avšak i toto rozhodnutí si Miroslava doslova vyvzdoruje a natáčí snímek BODAS TRÁGICAS (česky: „Tragická svatba“), v němž ztvárňuje postavu Amparo. Svým podmanivým uhrančivým pohledem a výrazně krásnou tváří zcela uchvátí filmové publikum a další role na sebe nenechají dlouho čekat.
Z dalších četných snímků, které Miroslava Sternová – vystupující již jen pod křestním jménem jakožto jménem uměleckým - natočila ve druhé polovině 40. let, zaujímá výrazné místo film ADVENTURES OF CASANOVA (česky: „Dobrodružství Casanovy“) z roku 1948, kdy se mladá umělkyně objevila poprvé i v Hollywoodu.
„Udatní býci“ – tak bychom mohli do češtiny přeložit název dalšího z filmů, které Miroslava natočila v Hollywoodu. V originále zní THE BRAVE BULLS (1951) a při jeho natáčení se Miroslava spřátelila s režisérem Robertem Rossenem, který byl spolu s dalšími hollywoodskými umělci vyšetřován v 50. letech ze sympatií ke komunismu. Pro svůj československý původ byla Miroslava vyšetřována také. Jakákoliv spojitost s komunismem v rodné Miroslavině zemi jí nebyla prokázána, přesto si tímto procesem bohužel zavřela vrátka pro další aktivní filmovou práci ve Státech. Nicméně i přes tento „škraloup“, na němž nenesla mladá herečka sebemenší vinu, jí bylo v roce 1955 umožněno natočit zde snímek STRANGER ON HORSEBACK (česky: „Cizinec na koni“).
V 50. letech točila Miroslava Sternová zejména v Mexiku. Těžko říct, jak nesla nový otcův sňatek. Oskar Stern se v roce 1947 znovu oženil. Za manželku pojal svoji sekretářku. Miroslava se sice plně soustředila na svou práci, ale nenaplněné touhy a city ji nepřestaly ovládat.
Ve filmografii 30ti snímků, které Miroslava natočila v rozmezí let 1946 – 1955 vynikají zejména dva tituly. Prvním z nich je ESCUELA DE VAGABUNDOS z roku 1955 (česky: „Škola vandráků“) v režii Rogelio A. Gonzáleze (1920 – 1984), komediální snímek, v němž hraje Miroslava postavu jménem Susana Valverde. Tím druhým je film s českým názvem „Zločinný život Archibalda de la Cruz“, též z roku 1955, anglický název: THE CRIMINAL LIFE OF ARCHIBALDO DE LA CRUZ, název španělský: ENSAYO DE UN CRIMEN. Tento film je též známý pod českým názvem „Pokus o zločin“ a patří mezi výrazné filmové počiny režiséra Luise Buňuela (1900 – 1983). Zde Miroslava hraje postavu jménem Lavinia.
Natáčení posledního zmíněného snímku se prý neslo ve znamení těžké deprese Miroslavy Sternové. Polykala spoustu prášků, jevila výrazné známky nervozity a celkového vypětí. Zcela jistě se na jejím psychickém stavu podepsaly další soukromé eskapády v milostném životě. Zahořela totiž velkou láskou ke slavnému toreadorovi Luisi Miguelovi Domínguínovi (1926 – 1996), za nímž se dokonce vydala na festival v Benátkách. Miroslava opět snila o šťastném životě po boku milovaného muže, netušíc, že jeho plány jsou bohužel zcela jiné. V USA se Domínguín začátkem března roku 1955 oženil s italskou herečkou Lucíou Bosé (1931). Jednalo se o poslední ránu do již tak rozdrásaného Miroslavina srdce.
Ani v okamžiku své naplánované smrti nezapřela Miroslava, či jak se jí přezdívalo v Mexiku – Miros Mango – profesionální herečku. Dokončila poslední záběr Buňuelova snímku a ve chvíli, kdy zcela dostála svým profesním závazkům, se rozhodla k dobrovolnému odchodu z tohoto světa. Svou hospodyni Marii del Rosario Navarro požádala, aby k ní nikoho nepouštěla. Odhodlaně si připravila smrtící dávku barbiturátů, nezapomněla na napsání dopisu milovanému otci, jehož žádala o odpuštění. S fotografií Luise, který byl její poslední a žel i tragickou láskou, opustila třicetiletá herečka tento svět… 10. března 1955 ji její hospodyně našla již bez známek života. Slavná Marylin, žena, která měla osud tolik podobný osudu české Mirky, ukončí svůj život stejným způsobem o 7 let později…
V roce 1990 ještě žije Oskar Stern, Mirčin adoptivní otec. Ze hřbitova, kde byla jeho dcera uložena k poslednímu odpočinku, odstraní její urnu, kterou ukrývá na neznámé místo. Kde je tedy urna s popelem krásné herečky v současnosti uložena, zůstává tajemstvím.
V roce 1993 inspirují pohnuté osudy dívky z Československa také filmové tvůrce a přinášejí je na plátno pod prostým názvem snímku MIROSLAVA. Hlavní role připadá herečce Arielle Dombasle (nar. 1958), bez zajímavosti není ani fakt, že postavu Oskara Sterna ztvárňuje Milosh Trnka, jak již jméno napovídá – též osobnost českého původu, jeho hlavní profesí však není herectví, nýbrž práce za kamerou. Po zhaslé hvězdě Miroslavě Sternové se jmenuje též hodně mexických žen a dívek.
Autor: Hortensie .
