Vladislav Beneš

Od dětství působil v dabingu, uplatnil se také jako dětský herec na několika divadelních scénách (Národní divadlo, Divadlo E. F. Buriana). Po gymnáziu vystudoval herectví na DAMU, načež strávil dva roky v Divadle J. Průchy v Kladně (1980-1982), od roku 1982 je členem činohry Národního divadla v Praze. V divadle ztvárnil řadu postav v klasickém (Romeo a Julie, Sen noci svatojánské, Višňový sad) i moderním repertoáru (Obsluhoval jsem anglického krále, Věc Makropulos atd.)

Ještě jako gymnazista se Beneš objevil před filmovou kamerou, například ve snímku POSLEDNÍ PLES NA ROŽNOVSKÉ PLOVÁRNĚ (1974). Filmografie Vladislava Beneše je nejpočetnější z přelomu 70. a 80. let, kdy ztvárnil sebevědomé a temperamentní mladíky v několika filmech, inscenacích a seriálech, nikdy se ale nejednalo o hlavní roli. Za zmínku stojí jeho účast v mezinárodně oceněném televizním filmu CHVÍLE PRO PÍSEŇ TRUBKY (1979) nebo později v dvoudílné televizní hře NEVĚSTA (1985) a TCHÝNĚ (1986). Na filmovém plátně se Beneš objevil naposledy již v roce 1982 v propagandistickém snímku POSLEDNÍ VLAK (1982), od té doby vystupuje výhradně (nicméně nijak často) v televizi.

Kromě hraní divadle se Beneš věnuje také divadelní režii, působí též jako pedagog na pražské konzervatoři. Významnou součástí Benešovy práce je dabing, jeho hlasem promlouvají například Richard Gere nebo Pierce Brosnan, velké dabingové příležitosti mu přinášejí také zahraniční seriály (například Kriminálka Las Vegas).

Autor: argenson

nar. 1956 v Praze
1980 - absolvoval studia herectví na pražské DAMU
1980-83 - Divadlo J. Průchy Kladno-Mladá Boleslav; role: Romeo (Romeo a Julie), Orestes (Oresteia), Mauglí (Kniha džunglí), Arnoštek (Rozmarné léto) aj.
1983 - Národní divadlo; Toni (Matka), Vodník Michal (Lucerna), Puk (Sen noci svatojánské), Lucius (Hrátky s čertem), Janek (Věc Makropulos), Pavel (Vassa), George Gibbs (Naše městečko), Le Beau (Jak se vám líbí), Bourget (Zpověď dítěte svého věku), Charles Clark (Dva shakespearovští herci), Harder (Měsíc pro smolaře), Jája (Podivní ptáci), Josef (Nebožka panina matka), Jaša (Višňový sad), Theseus (Sen noci svatojánské), Poutník, též Nandaver (Pašije) aj.

Zdroj: Národní Divadlo

Autor: Krtek