Antonín Chittussi

Český malíř, Antonín Chittussi se narodil v roce 1847 v Ronově nad Doubravou. Otec Chittussiho měl italský původ po svém otci, který pocházel z Ferrary a usadil se před léty v Ronově. Matka byla Češka.

V letech 1865 až 1866 studoval na pražské technice, odkud vzhledem ke svému jednoznačnému malířskému talentu.přešel na pražskou malířskou Akademii a v letech 1866-1868 navštěvoval ateliér Emanuela Róma /1812-1878/ a profesora Antonína Lhoty /1812-1905/. S pocitem, že pražská malířská škola je mimořádně akademická a nepřináší Chittussimu nové výtvarné podněty, odešel na počátku roku 1869 na mnichovskou malířskou Akademii.

Na podzim roku 1869 byl nucen nastoupit vojenskou službu ve Vídni. V letech 1870-1872 opět studoval na pražské Akademii v ateliéru česko-rakouského malíře a ředitele Akademie Josefa Matyáše Trenkwalda /1824-1897/. V roce 1872 odjel na studijní cestu do Uher a o rok později se vrátil přes Slovensko zpět do Prahy.

Mezi lety 1873-1875 opět navštěvoval pražskou Akademii a věnoval se historické malbě v ateliéru Jana Sweertse. Vedle Mikoláše Aleše byl Antonín Chittussi na konci roku 1875 jedním z hlavních aktérů tzv. Woltmannovy aféry. Studenti tehdy vypískali profesora Alfreda Woltmanna, který v rámci své přednášky opakovaně tvrdil, že starší umění v Čechách bylo převážně německého původu.

Chittussi byl za svůj odmítavý postoj odsouzen k pětidennímu pobytu ve vězení. Mikoláš Aleš byl odsouzen k ztrátě čtyř dnů osobní svobody a do vězení šel toliko s biblí, což mělo mezi vlastenci a studenty malířství vyvolat mimořádný ohlas. Chittussi pak pražskou malířskou akademie definitivně opustil. V době, kdy již probíhaly vojenské střety v Bosně a Hercegovině spěly ke konci /1873-1878/, byl Chittussi povolán jako záložník.

Osobně byl svědkem drastických situací a tragédií civilního obyvatelstva. Obrazy, které v této souvislosti vytvořil, považoval za nedostatečně vystihující hrůzy a dramata válečných bojů. V té době se rozvíjel Chittussiho vztah k malířce Zdence Braunerové. V roce 1879 se Chittussimu podařilo pomocí Julia Zeyera odcestovat do Francie. Za svého pobytu často jezdil malovat do okolí Paříž, Fontainebleau, Babrbizonu. Kolemmroku 1883 pobýval v Ermenoville.

Jeho tvorba získala pod vlivem barbizonských malířů více světelnosti, barevnosti a tím i lehkosti. Velmi silně na Chittussiho zapůsobily pařížské galerie a především vystavené obrazy Corotovy, Courbetovo a díla barbizonských mistrů. Pobyt ve Francii ukončil v roce 1884 a vracel se do Čech jako malíř, který nalezl svou polohu v plenérovém realismu. Na jaře roku 1885 a ještě v první polovině roku 1887 se do Francie vrátil.

Při příležitosti konání Světové výstavy 1889 mohl naposledy Francii navštívit. V období mezi roky 1886 až 1889 se zamiloval do krajiny jižních Čech a často se jako malíř vydával také malovat oblíbená místa na Orlici, v Nechanicích u Hradce Králové, v Ronově a na Jihlavce. V roce 1890 Chittussi pobýval v Tatrách, kde se léčil z tuberkulózy, která u něj propukla již v roce 1887. Malíř milující českou i francouzskou krajinu, Antonín Chittussi zemřel v Praze ve věku 44 let.

Pod názvem Mikoláš Aleš byl v roce 1951 natočen režisérem Václavem Krškou celovečerní film podle námětu Miroslava Míčka a Jana Poše. Postavu Antonína Chittusiho v něm ztvárnil Václav Švorc /*1919/.

Erkul

Autor: Erkul