Amadeo Modigliani

V malém domku na via Roma 33 v Livornu se 12. července 1884, jako čtvrté dítě svých rodičů Flaminia Modiglianiho a Eugénie Garsin, narodil Amedeo Clement Modigliani, pozdější francouzský malíř a sochař italského původu. Oba jeho rodiče patřili k safaradským židům a uchovávali si celoživotně své židovské tradice.

V roce 1886 se s rodiči stěhuje do menšího domu na Via delle Ville v Livornu a matka si o malém Amadeovi zaznamenala, že je trochu náladový, ale milý jak srdíčko. Nerozlučným společníkem je mu jeho dědeček z matčiny strany, učený Isaac Garsin, který se Amadeovi věnuje až do své smrti v roce 1894. Denně s ním rozmlouvá o umění a pozdějí také o filozofii. V roce 1895 si zapsala Amadeova matka, že jeho charakter je dosud málo zformovaný a spíše vykazuje znaky rozmazleného dítěte s velkou dávkou inteligence.

Ve stejném roce Modigliani zahájil studium na lyceu v Livornu a v roce 1897 skládá úspěšné závěrečné zkoušky. Bratr Emmanuel Modigliani , advokát a poslanec za italskou socialistickou stranu je v roce 1898 odsouzen pro své politické aktivity k 8-měsíčnímu vězení a pro Amadea je už napořád hrdinou. Amadeo ve stejné době prodělal opakovaně tyfickou horečku spojenou s plícními komplikacemi. Prokazuje výrazný výtvarný talent a začíná docházet na lekce ke kreslíři Guglielma Micheli ve Villa Baciocchi v Livornu.

V dubnu 1899 se soustředil pouze na malířství a definitivně upouští od dalších studií. V září roku 1900 Modiglianiho postihuje nová krize zápalu pohrudnice. Pokouší se o něj tuberkulóza. Zimní měsíce roku 1901 tráví s matkou na rekonvalescenční cestě. Jedou do Naples, na Capri, do Amalfi, Říma, Florencie a Benátek. Navštěvují muzea, galerie a kostely. Od počátku roku 1902 pobývá v Římě, a v květnu se ve Florencii zapisuje na Scuola di Nudo /Volná škola aktů/.

Své výtvarné vzdělání rozvíjí od roku 1903, když se zapisuje do institutu výtvarných umění ve Florencii. Studuje zde díla Carpaccia, Belliniho a Sienskou školu. Pobyt mu spolufinancuje jeho strýc Amédé Garsin. Mezi jeho přátele patří Umberto Brunelleschi, Umberto Boccioni či Fabio Mauroner. Jeho strýc však v roce 1905 umírá. Amadeo trpí nedostatkem nedostatku finančních zdrojů. Dělá řadu portrétů svých přátel.

Matka Amadeovi ze svých úspor poskytla peníze na odjezd do Paříže a dává mu peníze na odjezd do Paříže. Po příjezdu do Paříže v roce 1906 se Madigliani zapisuje do akademie Colarossi založené v roce 1815 a souběžně si pronajímá ateliér na Montmartru blízko Bateau-Lavoir, kde se setkává s umělci žijícími na Montmartru: Pablem Picassem, Guillaumem Apollinairem, André Derainem a Diego Riverou, ale také s intelektuály a umělci židovského původu jako byl Max Jacob.

Převážně maluje portréty. Poprvé také v Paříži vystavuje v G alerii d´art de Laura Wylda na rue des Saints-Peres. Na začátku je ovlivněn Toulose-Lautrekem, později Cézannem, ale postupně si vypracoval svůj nenapodobitelný styl malby. Maloval portréty mimořádných kvalit, které neobyčejně přesně vystihovaly psychologii modelu. V roce 1909 se Modigliani přesunul na Montparnasse, kde se seznamuje se sochařem C.Brancusim. Pod jeho vlivem vytvořil v roce 1911pískovcové hlavy. Do roku 1912 se výhradně věnoval sochařské práci.

Má dlouhodobé finanční problémy. Stále častěji se ozývají jeho zdravotní potíže. Nějaký čas žije Modigliani s Diego Riverou na 16 rue Saint-Gothard. V červenci roku 1913 potkává Béatrice Hastings /1879-1943/, anglickou novinářku a básnířku, se kterou žije dva roky. Jeho práce je jistější, intenzivnější a sevřenější. Vytváří několik portrétů své družky. Pracuje u Béatrice Hastings, u malíře Haviland nebo v ateliéru na rue Ravignan. V létě 1916 se s Beatrice Hastingts zcela rozešel. V březnu 1917 má svou první samostatnou výstavu a seznámil se s Jeanne Hébuterne /1898-1920/, studentkou na Académie de Colarossi, která se stala jeho společnicí.

Spolu s Jeanne, která je těhotná, se v roce 1918 ubytoval na rok v Nice a 29. listopadu se narodila jejich dcera Jeanne, která byla zapsána jako dcera Jeanne Hébuterne, otec neznámý. Zdravotní stav Modiglianiho se stále zhoršoval. V roce 1919 namaloval svůj jediný autoportrét a vrátil se do Paříže. Vystavoval na výstavě « Moderní francouzské umění » v galerii Mansard v Heale /Anglie/ a v září 1919 v Londýně v Hill Gallery, kde měl velký úspěch. Francis Carco chválí jeho práci v článku pro švýcarský magazín L´Eventail. Čtyři Modiglianiho malby byly vystaveny na Podzimním Salonu.

V mrazivý lednový den byl již v bezvědomí přijat do nemocnice, kde 24. ledna zemřel na tuberkulózní meningitidu ve věku 35 let. Následujícího dne 25.1.1920, v osmém měsíci těhotenství, skokem z okna v pátém poschodí bytu svých rodičů, ukončila Jeanne Hébuterne svůj život. Patnáctiměsíční Jeanne adoptovala Modiglianiho sestra Florence. Později již dospělá Jeanne /1918-1984/, napsala biografii svého otce Modigliani: Muž a mýtus.

O životě a díle Amadea Modiglianiho byl natočen francouzský životopisný film Les Amants de Montparnasse /1958, rež. Jacques Becker/ a koprodukční film Modigliani /2004. rež. Mick Davis/. Postavu Modiglianiho ztvárnil americký herec Andy Garcia a v roli Jeanne Hébuterne se objevila Elsa Zylberstein.

Erkul

Autor: Erkul