Fotograf, hudebník, výtvarník Petr Nikl se narodil 8. listopadu 1960 v Gottwaldově, do rodiny akademického malíře a designérky hraček. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti a AVU v Praze v ateliéru profesora Arnošta Paderlíka a Jiřího Ptáčka. Velmi jej inspirovaly básně Christiana Morgensterna, kouzlení se slovy a jejich barevností, a tak píše své první texty, tiskne k nim cykly mezzotint a pouští se do volné ilustrace.
V roce 1985 vystavil na IV. Konfrontaci ve Svárově své první autorské loutky a předvedl s nimi i první veřejnou divadelní produkci. Veden rodinnou tradici, když dědeček byl dřevomodelář, rozvíjí od tohoto momentu také divadelní činnost. Originální vyřezávané loutky vystřídaly nalezené předměty kuriózních tvarů a optické, zvukové a jiné efekty, které byly produkované nejrůznějšími alternativně použitými nástroji. Na počátku soustavné divadelní produkce stál projekt „Vyhlídkové letecké zařízení Flip“ v malé dvoraně Veletržního paláce.
Jako všeumělec se projevuje i tím, že vytváří makety knížek, píše a vymýšlí nonsensové pohádky a písně. Do všeho se převážně pouští v době, po absolvování AVU , když jeho výtvarné pokusy přerostly v divadelní performance. V roce 1985 založil loutkový spolek Mehedaha. Jádrem jednotlivých loutkových her byly balety, hudebně-dramatické skeče a takové drobné až titěrné absurditky.
Společně s Františkem Petrákem a dalšími přáteli vydal postupně kolem třinácti sešitů nonsensové poezie spolku Mehedaha.V roce 1987 stál u zrodu umělecké skupiny Tvrdohlaví. Souběžně s divadlem a performanční aktivitou rozvíjel svou myšlenku inscenovaných fotografii, kdy používá své tělo jako nositele nejrůznějších rolí a využíval fantaskní převleky a hry s osobní identitou, za použití obrazových kompozic.Ve svých performancích používal od zvuk různých kuriózních zařízení, nebo zvuk svého hlasu. Pozdější performance již provázel svým zpěvem.
V roce 2004 nahrál spolu s hudebním tělesem Lakomé Barky album Nebojím se smrtihlava,. O dva roky později v roce 2006 přivedl na svět své dvojalbum Přeslenec. Na hudbu W. A. Mozarta inscenoval loutkový balet. Za svou ilustrační tvorbu obdržel několik ocenění. Napsal a nakreslil zatím devět autorských knih, z nichž mnohé obdržely významná ocenění.
Typické pro Niklovu tvorbu je hledání aktuálního smyslu současného umění ve spojitosti se sociálním zájmem o společenské komunity. V roce 2000 za velkého zájmu veřejnosti inscenoval dle svého návrhu velkou kolektivní výstavu „Hnízda her“ v pražském Rudolfinu. Dále pokračoval v této koncepci realizací projektu české expozice na Světové výstavě v Aichi v roce 2005, a výstavě Orbis Pictus v Českém centru v Paříži v roce 2006.
Na konci roku 2010 byla otevřena Niklova poslední velká výstava představující opět interaktivní projekt pod názvem „Play" v pražském Mánesu. Dlouhodobě spolupracuje s Divadlem Archa, pro něž připravil řadu mimořádných projektů. Pro nakl. Meander napsal a vydal své autorské knihy, např. Pohádka o Rybitince; O Rybabě a mořské duši; Přeshádky; Žlutí lvi a dal.
Erkul
Autor: Erkul .