Denis Lavant

Denis Lavant - nar. 17. června 1961 (Neuilly-sur-Seine). Do mezinárodního povědomí se dostal třemi hlavními rolemi nezakotvených mladíků vždy stejného jména Alex ve filmech Léose Caraxe. Existencionální melodramata o mladých lidech, vyhoštěných na okraj společnosti, proti které se bouří zoufalými gesty a před kterou brání svou osudovou lásku nebo vztah, který je většinou odsouzen k zániku.

V psychologickém dramatu Když chlapec potká dívku (1984) představuje osamělého a frustrovaného mladého Pařížana těsně před nástupem do armády, který se sblíží se zhrzenou dívkou (Mireille Perrierová). V gangsterském příběhu Zlá krev (1986) ztělesnil osiřelého, málomluvného podvodníčka, živícího se kartami na ulici, který se zaplete do krádeže nebezpečného preparátu. Do třetice podal strhující výkon v úloze pařížského bezdomovce a polykače ohně, prožívajícího vášnivou a beznadějnou lásku ke slepnoucí dívce (Juliette Binocheová), v nákladném dramatu Milenci z Pont-Neuf (1991).

Působivou kreaci předvedl také po boku Pierra Richarda a Catherine Deneuveové v postavě výstředního šachové génia Maxe v historickém dramatu Šachová partie (r. Y. Hanchar). Do galerie jeho bizarních hrdinů patří také role nesmělého plavčíka ze starých lázní Antona ve stylizované komedii Tuvalu (r. V. Helmer) a postava veterána cizinecké legie Galoupa v dramatu Pěkná práce (r. C.Denisová).

Od osmdesátých let působí rovněž na různých divadelních scénách v Paříži (Théatre de la Bastille, Théatre du Trianon, La Cabane de l´Odeón) a mimo ni (Avignon, Créteil, Lausanne), kde účinkoval např. v Čechovově Rackovi (1986), v dramatech Gabora Rassova Zločinný život Richarda III. (1994 - 1996) a Neron (1997) a v dramatu Zéno Biana Idiot, poslední noc (1999) podle Dostojevského románu.

Autor: curil