Významná postava americké astronautiky – James Arthur Lovell – se narodila 25. března roku 1928 v Clevelandu ve státě Ohio. Není bez zajímavosti, že Jamesova maminka Blanche byla původem Češka. Narodila se jako Blanka Mašková a pocházela z Dolní Lukavice u Přeštic na Plzeňsku. Rodinu Maškových tvořilo celkem pět synů a dvě dcery. Otec Jan Mašek a matka Anna Mašková s celou rodinou emigrovali na sklonku 19. století do Ameriky a tam se z Blanky stala Blanche, později provdaná jako Blanche Lovell(ová). Důvodem odchodu za „velkou louži“ byla pro rodinu Maškových velká bída, kterou v Čechách měli.
James Lovell, zvaný od dětství Jim, měl tedy českého dědečka. Sám se ovšem narodil již jako Američan. Jeho budoucí povolání se v něm formovalo už v dětském věku, zajímal se o rakety a celkově byl fascinován vesmírem a jeho neprozkoumaným tajemnem. Není bez zajímavosti, že jednu takovou raketu dokonce sestrojil s kamarády a vypustil. O budoucnosti malého Jimmyho bylo zřejmě v té době rozhodnuto.
LOVELLOVA STUDENTSKÁ LÉTA
Jako třináctiletý přišel Jim Lovell o svého otce. Jim si velmi přál studovat obor, který by nějak souvisel s technikou a výzkumnou činností, bohužel však jeho maminka jako vdova nemohla financovat žádná soukromá studia. Štěstí však mladičkému sirotkovi přálo, neboť námořnictvo nabízelo program Holloway. Jednalo se o dva roky studia technického oboru zdarma, následoval letecký výcvik. Poté půl roku služby na moři v hodnosti námořního kadeta a následně dva roky vysoké školy a po nich dráha námořního letce.
Dva roky vysokoškolských studií absolvoval Jim Lovell ve Wisconsinu. Poté se rozhodl, že přejde na Námořní akademii v Annapolisu. Svá studia zakončil v roce 1952 v hodnosti podporučíka. Hned ten samý den, kdy úspěšně zakončil studijní program, se oženil s půvabnou Marylin Gerlach(ovou). Z tohoto manželství vzešly čtyři děti: V roce 1953 se narodila nejstarší dcera Barbara, r. 1955 James, v r. 1958 Susan a v r. 1966 Jeffrey.
KOSMOUNAUTIKA - SPLNĚNÍ DĚTSKÉHO SNU
Již jako ženatý muž sloužil Jim Lovell na letadlových lodích v Pacifiku. Postupně byl povýšen do hodnosti poručíka a v r. 1958 byl převelen do Leteckého zkušebního střediska válečného námořnictva v Patuxent River v Marylandu poblíž Washingtonu. V půlročním kurzu pro zkušební piloty skončil jako nejlepší. Odtud byl již jen krůček k budoucí kariéře astronauta. Na jaře roku 1959 byl J. Lovell a jeho dva přátelé a spolužáci (Wally Schirra a Charles „Pete“ Conrad) pozváni k výběru do prvního oddílu kosmonautů. Tentokrát však Jimovi štěstí nepřálo, neboť do tohoto oddílu byl nakonec vybrán pouze W. Schirra. On sám se stal členem druhého oddílu v září roku 1962.
JIM LOVELL A PROGRAM APOLLO
První program, do něhož byl Lovell zařazen, byl program Gemini. Na lodi Gemini 4 byl ve funkci záložního pilota a do vesmíru tehdy ještě nevzlétl. Tato skutečnost nastala až s lodí Gemini 7 r. 1965, kdy mu bylo umožněno tento let pilotovat. Touha po dalším poznávání vesmíru, navíc v době, kdy se již zcela reálně připravovaly možnosti letu na Měsíc, tím u Jima Lovella ještě vzrostla. Na Gemini 12 byl velitelem lodi a s Apollem 8, což byla jeho třetí cesta do kosmu, obletěl dokonce kolem Měsíce.
U letu Apollo 11 byl Jim Lovell záložním pilotem a bylo s ním počítáno jako s velitelem Apolla 14. Došlo však ke změně obsazení jednotlivých letů a ze „čtrnáctky“ se tak stala „třináctka“. Jim Lovell spojil svůj profesní a svým způsobem i osobní život s osudovým letem Apollo 13, kdy spolu s dalšími dvěma astronauty (Fred Haise a Jack Swigert) vzlétl do vesmíru 11. dubna roku 1970. Příběh posádky Apolla 13 je velmi známý, a to nejen díky stejnojmennému filmu režiséra Rona Howada z roku 1995, v němž ztvárnil postavu J. Lovella brilantním způsobem herec Tom Hanks. Cílem Apolla 13 byl Měsíc a jeho pohoří s názvem Fra Mauro. Na Měsíci však tato posádka nikdy nepřistála, neboť výzkumná expedice se změnila v boj o záchranu životy astronautů poté, co Jim Lovell oznámil do řídícího střediska v Houstonu ono známé: „Houstone,máme problém!“
OSUDOVÝ LET APOLLO 13
Problém, který byl způsoben zkratem při promíchávání kyslíku v nádrži, nezanechal pouze lokální stopy, nýbrž se rozšířil na celý servisní modul. Vzniknuvší zkrat způsobil vznětí teflonové izolace, následně došlo k výbuchu a poškození hliníkového obalu servisního modulu. Únik kyslíku ohrozil velmi vážně na životě všechny tři astronauty, neboť jednak hrozila smrt udušením, jednak prudké ochlazení v řídící kabině mohlo způsobit absolutní výpadek elektřiny a zamezení možnosti komunikace s řídícím střediskem v Houstonu. Právě tam se sešel krizový štáb, jehož prvořadým úkolem bylo vypracovat plán návratu do atmosféry osudné „třináctky“, aniž by došlo k ohrožení života posádky. Pracovníci řídícího střediska měli mj. za úkol zhotovit nouzový přístroj z předmětů, které se nacházely na palubě Apolla 13, jenž by umožnil nezbytnou výrobu kyslíku a udržel tak posádku při životě. Současně bylo nutné šetřit elektřinu. Posádka na základě instrukcí byla nucena vyřadit z chodu všechny přístroje, jejichž činnost nebyla v krizové situaci nezbytně nutná. Astronauté v kabině Apolla 13 byli vystaveni velmi nepříjemnému chladu, u Freda Haise propukla horečka. Přesto statečně nepodléhali panice a na základě pokynů z řídícího centra spolupracovali na své záchraně. Po zvážení nejrůznějších řešení bylo rozhodnuto, aby se záchranným člunem z celé lodi Apollo 13 stal velitelský modul. Před vstupem do atmosféry na zpáteční cestě došlo k odhození lunárního modulu určeného pro vlastní přistání na Měsící, a hlavně poničeného servisního modulu. Když servisní modul opouštěl domovskou loď, viděli astronauté silné poškození na jeho obalu.
Netřeba zdůrazňovat, že po dobu, kdy probíhala záchranná mise ohrožené posádky, prožívaly rodiny astronautů obrovskou úzkost a strach. Marylin Lovell(ová) dodávala sílu nejen sobě a svým dětem, ale také nemocné tchýni Blanche, jež pobývala v domově pro seniory. Statečná Lovellova manželka se snažila maximálně uchránit své blízké před zprávami „zvenčí“, aby tak zmírnila strach o život Jima – manžela, otce a syna. Zájmu novinářů a televizních štábů, kteří okupovali dům Lovellových, přesto neunikli. Dne 17. dubna 1970 došlo k toužebně očekávanému momentu – na hladinu Tichého oceánu, severovýchodně od Americké Samoy, dosedl velitelský modul. Zachráněných astronautů se ujala posádka letadlové lodi Iwo Jima. Jejího kapitána si o pětadvacet let později v Howardově filmu „Apollo 13“ zahrál právě sám Jim Lovell.
KNIHA JAKO PŘEDLOHA SLAVNÉHO FILMU
Jak již bylo výše řečeno – Howardův snímek s Tomem Hanksem netřeba blíže představovat. Již méně je však bráno na zřetel, že námětem a hlavním místem čerpání faktů pro filmový scénář byla kniha „Lost Moon“ neboli „Ztracený Měsíc“, kterou napsal Jim Lovell ve spolupráci s Jeffrey Klugerem. Později byla pro lepší orientaci čtenáře i filmového diváka již vydávána pod zažitým označením osudové mise – „Apollo 13“.
JIM LOVELL PO APOLLU 13
Do vesmíru již nikdy poté Jim Lovell nevzlétl. V květnu roku 1971 se stal ředitelem technických aplikací v Johnsonově kosmickém středisku, v březnu roku 1973 odešel definitivně z NASA i z armády. Stal se prezidentem firmy The Bay Houston Towing Company. O pět let později pro změnu se stal prezidentem společnosti Fish Telephone Systems. V Lake Forrest založil vlastní společnost s názvem Lovell Communications, v níž se stal prezidentem roku 1993. Ve stejném místě v roce 1999 otevřela rodina Lovellových restauraci, v níž jsou vystaveny mnohé artefakty z doby, kdy působil Jim Lovell jako astronaut v NASA. Jimův syn James (v pořadí již James Lovell III., neboť stejné jméno nesl také astronautův otec) v této restauraci působí jako šéfkuchař. Opominout nelze ani společnost Jima a Marylin Lovellových, jejíž výzkumná činnost je zaměřena na geografii Země a analýzu nejrůznějších poznatků, které se vážou k naší planetě. Toto výzkumné i vzdělávací centrum kromě vydávání odborných publikací se zaměřuje též na pořádání přednášek na téma dopadu přírodních i technických rizik na planetu Zemi. Každoročně v tomto centru projeví zájem o jeho služby tisíce studentů technických oborů nejen ze Spojených států.
NÁVRAT KE KOŘENŮM
V roce 2000 přijel Jim Lovell do České republiky. Pravda ovšem je, že naši zemi navštívil vícekrát, nicméně návštěva z roku 2000 byla významná v tom ohledu, že Jim Lovell se stal čestným občanem rodné vísky své matky Blanche – Dolní Lukavice. Ačkoliv sám česky neumí, neboť na svět přišel jako Američan, vyznačuje se jeho povaha obrovskou úctou k předkům a k místům, odkud pocházeli. Navzdory pokročilému věku se stále velmi aktivní bývalý astronaut účastní nejrůznějších přednášek a konferencí zejména s mladou generací a poukazuje na důležitost vesmírného výzkumu.
ZDROJE:
LOVELL, J.; KRUGER, J.: Apollo 13, nakladatelství BB art, r. 1996, ISBN 80-86070-07-7
PACNER, K: Kolumbové vesmíru 2. díl, nakladatelství Ladislav Horáček – Paseka, r. 2007, ISBN 978-80-7185-749-5
Wikipedia, anglická verze, heslo Jim Lovell
Wikipedia, česká verze, heslo Jim Lovell
Autor: Hortensie .
