Jméno Reinholda Messnera určitě znají i ti, kterým jinak dobývání horských štítů pranic neříká. Není divu, vždyť jeho nositel je prvním horolezcem, který zdolal, často v mimořádně obtížných podmínkách, všech 14 světových osmitisícovek.
Narodil se 17. září 1944 v tyrolském městečku Bressanone, což je nám všem ze školních lavic povědomý Brixen. Jeho otec byl německý učitel Josef Messner, kterého vlastenecké cítění přivedlo až do řad nacistů. Svých 10 dětí (9 synů + 1 dcera) vychovával poměrně spartánsky a tvrdě, vždy je však vedl hlavně k lásce k horám a přírodě vůbec. Jako amatérský horolezec k tomu využíval krásnou okolní přírodu Jižního Tyrolska, na jehož skály se malí Messnerové pod jeho dohledem drápali, sotva odrostli plenkám.
Sám Reinhold často vzpomíná, že svoji první horu "pokořil" jako pětiletý - tedy dříve, než písmenka ve slabikáři. Ve 13 už hravě zdolával okolní Dolomity a vydával se i do vzdálenějších Alp. A snil o Kašmíru,Himálaji... Studoval na padovské Univerzitě a nějaký čas učil matematiku, ale láska k horám byla silnější. Staly se jeho osudem... Od počátku zastával styl lezení, která nepoužívá externí podpory (minimální vybavení, málo nosičů a podobně). Na cesty se často vydával v doprovodu svého mladšího bratra Günthera, s nímž jej od dětství dělilo nerozlučné přátelství.
Bohužel, byl to právě Günther, koho mu hory také vzaly - stalo se tak roku 1970, po jejich společném výstupu na horu jménem Nanga Parbat. Nahoru vystoupili společně, dolů se však totálně vyčerpaný Reinhold vrátil už sám. Günthera postihla při sestupu horská nemoc, k níž se přidalo vyčerpání a omrzliny, což je v podobné situaci doslova smrtící koktejl. Ani Reinhold už neměl sil nazbyt a tak jediné, co mohl udělat, bylo vydat se dolů a přivolat pomoc. Mezitím však spadla lavina, která Güntherovo tělo smetla a Reinhold se octl v obvinění, že má na bratrově smrti nemalý podíl. O této smutné události vypovídá např. film " Nanga Parbat", natočený podle jeho vzpomínek.
Během dalších roků se Reinhold několikrát pokoušel bratrovo tělo najít, úspěšný však byl až r. 2005. O celé události sepsal i knihu, která ale byla zakázána a objevila se na pultech až poté, co se našly Güntherovy ostatky a byla tak prokázána původní Reinholdova obhajoba.
Za oběť Reinholdově vášni padlo mimo jiné i jeho manželství s kanadskou fotografkou Nenou Holguin. Z něj má slavný horolezec dceru Leilu (1981). Stopy boje s přírodou si Reinhold nese i na vlastním těle - jeho ruce i nohy "zdobí" řada pahýlů po amputovaných prstech. Celkem jich kvůli omrzlinám ztratil sedm. Nejen horami je ale živ Reinhold Messner... jako výzvu bere každé místo, kde ještě nebyl. Mezi jeho další expedice patří pěší přechod přes Antarktidu, dále přechod Grónska ( 2 200 km), Arktidy, či pouště Gobi..
Od roku 2003 pracuje na projektu Muzeum hor. Reinhold Messner je autorem cca šedesáti knih přeložených do mnoha jazyků, včetně češtiny. Dne 11. června 2006 došlo k prvnímu otevření jeho Messner Mountain Museum (MMM), které chce poukázat na historii a kulturu v Himalájích a horách s nimi spojených a také v Jižním Tyrolsku. Zatím jsou otevřena 4 centra, páté by mělo být dokončeno začátkem r. 2011.
V letech 1999–2004 byl poslancem Evropského parlamentu za italské zelené, kam ale po vyloučení ze strany (kvůli reklamě na zbraně Beretta) už znovu nekandidoval. Roku 2006 byl tváří slavnostního zahájení IX. zimních paralympijských her v Turíně. V současnosti žije střídavě v německém Mnichově a v italském Meranu, což mu nečiní žádné problémy, neboť od dětství hovoří plynule oběma jazyky. V létě pak často pobývá na svém hradě Juval, který je sídlem i jednoho z jeho horských muzeí.
1. srpna 2009 se znovu oženil - a to se svou dlouholetou přítelkyní Sabinou Evou Stehle, s níž má 3 děti: Magdalenu (1988), Simona (1991) a Annu (2002). Člověk, který si v životě několikrát sáhl až na samé dno, muž, který dlouho nesl obvinění z bratrovy smrti, vynikající sportovec a bojovník za životní prostředí, chlap, který se jen tak nedá... Takový byl, je a bude Reinhold Messner.
- nejvýznamnější výstupy v datech:
Rok 1970 Nanga Parbat (8125 m)
Rok 1972 Manaslu (8163 m)
Rok 1975 Hidden Peak (Gasherbrum I) (8068 m)
Rok 1978 Mount Everest (8848 m) (bez kyslíku) , Nanga Parbat (8125 m)
Rok 1979 K2 (8611 m)
Rok 1980 Mount Everest (8848 m) (sólovýstup alpským stylem)
Rok 1981 Šiša Pangma (8013 m)
Rok 1982 Kančendženga (8586 m), Gasherbrum II (8035 m), Broad Peak (8047 m)]
Rok 1983 Čo Oju (8201 m)
Rok 1984 Gasherbrum I (8068 m), Gasherbrum II (8035 m) (traverzy mezi vrcholy Gašerbrum I a Gašerbrum II)
Rok 1985 Annapurna (8091 m), Dhaulagiri (8167 m)
Rok 1986 Makalu (8462 m), Lhotse (8516 m)
- pěší extrémní přechody:
Rok 1990 - Přechod Antarktidy - 2 800 km - bez psů a techniky
Rok 1993 - Přechod Grónska - 2 200 km
Rok 1995 - Přechod Arktidy
Rok 2004 - Přechod pouště Gobi
Autor: green-tea .
