Do českého filmu proniklo také jméno Gustava Frištenského, narozeného 18. května roku 1879 v Krečhoři na Kolínsku. V prvé řadě je však jeho jméno spjato s dějinami sportu. Byl významnou personou v zápasnickém sportovním odvětví. V dětství však nikdo nepředpokládal, že by se malý Gustav mohl věnovat zápasům. Jako dítě byl velmi neduživý. Rodiče mu proto věnovali mimořádnou péči a stal se zázrak. Začal z něho vyrůstat velmi zdatný hoch. U původně slaboučkého chlapce se začala objevovat síla, tudíž se učil kovářskému řemeslu. Ošklivě si však popálil prsty a tak kovářství přerušil. Nakonec se vyučil řezničině.
Jako mladík začal vzpírat a věnovat se zápasení. Jeho tři bratři šli ve stejných stopách. Frištenský měl ještě dvě sestry. Ačkoliv se v Brně učil řeznickému tovaryšství, nakonec řemeslo opustil a začal se plně věnovat zápasení. Provozoval řeckořímský zápas, vystupoval na veřejnosti a v klubu Hellas. V říjnu roku 1900 se zúčastnil mezinárodních závodů v Praze, kde byl první ve zvedání činek, v zápase a hodu diskem. V roce 1901 se stal v zápasnictví a hodu diskem mistrem Moravy. V roce 1902 získal titul Mistra Rakouska – Uherska, v roce 1903 se stal mistrem Evropy. To bylo ještě v oblasti amatérského sportu. Po těchto úspěších se vydal na dráhu profesionální. Působil také u známého cirkusu Kludský, vystupoval v jeho manéži, cestoval po světě, byl také v Americe.
Nakonec se vrací do své vlasti, neboť v Litovli na něho čeká dcera sládka zdejšího pivovaru Eva Ellederová. V roce 1917 zůstal Frištenský již v Litovli natrvalo. Se svou ženou si vybudovali dům u jednoho z ramen řeky Moravy. Děti vlastní neměli, o to více věnovali lásky Gustavovým sourozencům. Gustav Frištenský si stále udržoval svou sportovní kondici, i přes módní trend cigaret ve 20. letech 20. století nikdy nekouřil, nenašel zálibu v alkoholu, trénoval svoji fyzickou kondici. Zopakoval si cestu do Ameriky, kde zápasil v New Yorku před zraky 30 tisíc diváků. Na své konto si připsal vyhrané mistrovství ČSR. Mistrem Československé republiky se stal v roce 1921. V roce 1929 mu byl udělen titul profesionálního mistra Evropy.
Zápasnická kariéra Gustava Frištenského byla opravdu bohatá. Podle zveřejněných pramenů ve svém životě zvítězil ve více než deseti tisících zápasech! Prohrával jen výjimečně. Co se soukromí týče, měl zakoupit po první světové válce statek v Lužici u Šternberka spolu s bratrem Františkem. Usedlost mu zabrali nacisté při obsazování pohraničí v roce 1938. Za druhé světové války byl Frištenský zatčen gestapem a na několik měsíců vězněn za podporu odbojového hnutí, do něhož se zapojil v roce 1943. Litovelská skupina partyzánů byla v roce 1944 prozrazena. Frištenský byl postupně vězněn na Pankráci v Praze, pak v Brně, Olomouci a nakonec ve Vratislavi. U soudu nikoho dalšího neprozradil, jeho obhájce navíc velmi bojoval za jeho propuštění. Frištenský byl nakonec osvobozen, ale gestapo se s tímto faktem nemohlo smířit. Frištenskému hrozil transport do Mauthausenu a jistá smrt. Dle dochovaných zpráv jeho manželka nabídla vedení věznice úplatek v podobě rodinných šperků. V listopadu 1944 byl nakonec zápasník propuštěn.
Po osvobození v r. 1945 již definitivně odešel ze sportovního svět a žil ve své litovelské vile. Musel se vyrovnat se dvěma velkými ztrátami. V roce 1947 mu zemřela milovaná žena, také jeho lužický statek se mu již nevrátil. Po okupantech ho zabrala Rudá armáda a nakonec zde vznikl státní statek. Smutné je, že vypořádání za zabraný majetek dostal až v roce 1955. Určitou satisfakcí bylo v r. 1956 obdržení titul „Zasloužilý mistr sportu“. To bylo krátce předtím, nežli Gustav Frištenský navždy odešel. Stalo se tak 5. dubna roku 1957. Poslední léta jeho života byla ve znamení pevného přátelství s básníkem Petrem Bezručem.
Tolik o sportovním životě Gustava Frištenského, ale doposud nebyla zodpovězena otázka, jaké spojení měl tedy tento zápasník s filmovým světem. Odpověď tedy zní – objevil se ve dvou němých filmech. V roce 1927 ho obsadil režisér Rudolf Měšťák (1878 – 1946) do filmu PRAŽSKÝ KAT, který vznikl na motivy pražské pověsti o katu Janu Mydlářovi, literárně zpracované např. Josefem Svátkem. G. Frištenský vytvořil titulní roli. Je pravda, že režisérovi Měšťákovi bylo vytýkáno, že více nežli o filmové umění mu šlo o komerci a těžil z popularity slavného sportovce. Dochovaný snímek byl natáčen v exteriérech hradu Zvíkova.
Druhý otisk v českém filmu zanechal Gustav Frištenský v roce 1929 pod režijním vedením Josefa Medeotti – Boháče (1884 – 1945). V roli kováře Drastila se objevil v dramatu z vesnického prostředí BOŽÍ MLÝNY, který byl natočen podle stejnojmenného románu Jana Vrby. Není bez zajímavosti, že exteriéry filmu se skutečně natáčely na Chodsku, kde se románový příběh o rodové kletbě odehrává. Točilo se v Pasečnici, Tlumačově, u sochy Jana Sladkého Koziny ve Výhledech. Ateliérové scény vznikly v Praze na Kavalírce. Také tato připomínka skromného herectví Gustava Frištenského nám zůstala zachována.
K sepsání článku použity podklady z článku o G. Frištenském, Reflex 4/2005, Bartoškova publikace „Náš film“ (Praha, 1985) a publikace „Český němý film“ (Praha, 1995).
Autor: Hortensie .
