Jaromír Crha

Oblastní divadelní herec Jaromír Crha má na svém kontě jen chudou filmografii, přesto se mu podařilo nesmazatelně se zapsat do paměti diváků všech generací, a sice postavou vyšinutého starého Brůny v epizodě Studna ze seriálu TŘICET PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA. Crha se narodil v Tvarožné na jižní Moravě a vyučil se slévačem. Po válce pracoval v kladenských železárnách a tady také začal amatérsky hrát divadlo v souboru Rotor, souběžně našel uplatnění v pražském Divadle mladých pionýrů (1945-1948).

Svému rodišti se Crha přiblížil koncem čtyřicátých let, když v letech 1948-1953 patřil k souboru Městského divadla mládeže v Brně, nakonec třicet let náležel k oporám Horáckého divadla v Jihlavě (1953-1982). Na této regionální scéně se časem vypracoval k předním hercům a velké role odehrál především v klasice, domácí i světové (Don Carlos, Naši furianti, Othello). S filmovou kamerou se setkal až ve vyšším věku díky filmům natáčeným na Moravě. Jako děkan Kudláček se objevil ve filmu NÁŠ DĚDEK JOSEF (1976), o rok později hrál menší roli kočího ve Vorlíčkově pohádce JAK SE BUDÍ PRINCEZNY (1977), která se točila na moravských hradech Pernštejn a Roštejn. Tady s ním hrála také jeho sestra, taktéž jihlavská divadelní herečka Marie Crhová (*1925).

Rozměrově velká nebyla ani postava otce Brůny v díle Studna v seriálu TŘICET PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA (šlo o 26. epizodu natočenou v roce 1978), Crha však svým podáním démonického šílence a vraha přispěl k vyznění příběhu na hranici hororu, což bylo v té době v československé televizi unikátní a díky tomu se neznámý divadelní herec trvale zapsal do diváckého povědomí. Později hrál menší role ještě ve dvou filmech, naposledy to byl Rážův dobrodružný historický snímek POSLEDNÍ PROPADNE PEKLU (1982).

Jaromír Crha zemřel v Jihlavě 30. listopadu 1982 ve věku šedesáti let.

Autor: argenson