Herec a režisér Vít Janeček absolvoval filmovou vědu na pražské Filosofické fakultě University Karlovy, proto se vyjma uměleckých profesí pohybuje také na postech pedagoga, publicisty či esejisty pro převážně časopis Cinepur nebo pro Literární noviny. Janeček pracoval také jako dramaturg filmových projektů Experimentálního prostoru pražského klubu Roxy i divadla Archa Praha a mimo to působil též coby kurátor historických retrospektiv několika ročníků Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Vít Janeček se dlouhodobě zabývá kromě své tvůrčí práce také filmovou teorií nebo interdisciplinárními vztahy mezi uměleckými obory a obory poznání, proto stál za spoluzaložením Centra audiovizuálních studií pražské Filmové akademie múzických umění, které čtyři roky vedl a v němž je sám stále aktivně činný. A propos současný výčet činností V. Janečka je více než pestrý, poněvadž od toho hlavního uměleckého zařazení se vrhl i na práci autora námětu, kameramana, koproducenta, producenta, scénáristy a střihače.
Vít Janeček rozšířil své dosažené vědomosti studiem dokumentární tvorby na pražské Filmové akademii múzických umění a protože spolupracuje taktéž na projektech svých kolegů i přátel, mohli jsme jej v herecké profesi vidět například v evropském koprodukčním snímku několika režisérů Praha očima … nebo ve filmech P. Marka, ke kterým lze zařadit například příběh Všechno na Mars! popřípadě komedii Láska shora, v níž si střihnul postavu muže s dřevěnými schody. S naposledy uvedeným režisérem se V.Janeček potkal i na společném dílku V centru filmu, v teple domova natočeném v době konání Mezinárodního filmového festivalu v Karlových varech a kromě tohoto filmaře spolupracoval s M. Jankem, ml. a s R. Vávrou jako třetí režisér na dokumentu Bitva o život.
Vít Janeček je ve světě celuloidového pásu kovaný skutečně především jako režisér, na jehož poli debutoval koprodukčním snímkem Rodina v poušti. Janeček coby tvůrčí osobnost točí dokumenty či hrané snímky; i když v jeho filmografii najdeme také zcela specifický žánr, jak dokazuje feministický muzikál o lásce a fantazii nazvaný Deník těhotné doby, do něhož obsadil i mistry ve svém oboru H. Vondráčkovou a K. Gotta. K dalším zajímavým počinům z Janečkovy autorské dílny jistě patří dokument o vstupu České republiky do Evropské unie nazvaný Den E; životopisně historicko pojatý příběh politika, bývalého ministra a poslance, jehož život ztělesňuje poslední půlstoletí nejen české historie realizovaný pod názvem Dějiny Jaroslava Šabaty nebo pozoruhodný dokumentární film o spirituální zkušenosti jedné dívky na slovenské hoře Zvir uváděný pod titulem Ivetka a hora.
K prozatímně posledním dílům V. Janečka patří jak dokumentární film o zavřených fabrikách i o tom, co bude s přebytečnými lidmi bez práce uváděný pod názvem Závod ke dnu tak filmová esej Lékař dějin, v níž ani tak nejde o rekonstrukci života lékaře a politika Františka Kriegla, ale spíše o průzkum toho, co motivovalo i co přetrvalo z úsilí jeho či jemu podobných, humanisticky kosmopolitně orientovaných činitelů levice 2o. století, v perspektivě míst, která stále existují.
Jak je z uvedených informací patrné, Vít Janeček nepatří mezi standardně orientované dokumentaristy, nýbrž o zcela ryzí specifickou filmařskou osobnost, která dokáže ve svých dílech odvážně klást nepopulistické otázky či nastavovat nelichotivé zrcadlo jak době, lidem, událostem i okolnostem, v nichž všichni svorně žijeme. Doufejme, že Janečkovi tvůrčí odvaha, elán i chuť do další práce vydrží co nejdéle.
zdroj: Daniel Rubeš - Lexikon osobností české a slovenské republiky
Autor: řepešínský .
