Karel Ančerl

Karel Ančerl se narodil 11. dubna 1908 v malé obci Tučapy u Soběslavi.

HUDEBNÍ VZDĚLÁNÍ
Od dětství se učil hrát na housle a dokonce od jedenácti let hrál v místním orchestru. Studoval gymnázium v Praze a také se učil hrát na klavír. Jeho hudební nadání bylo veliké a tak není divu, že se rozhodl přestoupit na konzervatoř, s čímž rodiče příliš nesouhlasili. U Pavla Dědečka se učil dirigentskému hudebnímu řemeslu, jeho učitelem byl též Václav Talich. U Jaroslava Křičky studoval skladbu a také se věnoval hudbě na bicí nástroje. Konzervatoř absolvoval v roce 1930. Jeho absolventskou prací byla skladba SYMFONIETTA, jíž provedl s orchestrem České filharmonie. Toto jeho první dirigentské vystoupení na veřejnosti se odehrálo 24. června roku 1930. Sklidil pochvalné kritiky a slova uznání.

KARIÉRA
Karel Ančerl měl naprosto vynikající hudební sluch – byl označován jako „sluchař“. Byl schopný rozpoznat i nejmenší intervaly. V Mnichově pomáhal H. Scherchenovi se studiem Hábovy opery MATKA, kterou o šestnáct let později uvedl sám, již jako šéf Opery 5. května v Praze. Své stálé uplatnění získal díky svému vrstevníkovi Jaroslavu Ježkovi v roce 1931 v Osvobozeném divadle, kde rozhodně pozvedl hudební úroveň o několik stupňů. I přesto jej to však umělecky táhlo jinam. Osvědčil se jako interpret novodobé hudby na festivalech Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu ve Vídni, Barceloně, Amsterdamu i Bruselu, vynikající ohlas získal na koncertě ve Štrasburku.

NACISTICKÉ VĚZNĚNÍ
Velmi slibně se rozvíjející uměleckou činnost přerušila okupace. Dne 12. listopadu 1942 byl převezen do Terezína, kde se podílel v neuvěřitelných podmínkách na známých hudebních počinech, kam patřila mj. premiéra STUDIE, jíž složil jeho spoluvězeň Pavel Haas. Několik sekvencí s hrou orchestru zařadili nacisté do propagačního filmu, aby tak prezentovali „šťastný“ život Židů v „lázeňském“ městě Terezín. Že se jednalo o naprostou fabulaci veřejnosti, není třeba dodávat.
Po dvou letech byl 15. října 1944 Karel Ančerl zařazen do transportu do Osvětimi. Zde zcela přišel o svou rodinu a on sám přežil jen zázrakem.

ČESKÁ FILHARMONIE
Válka skončila, Karel Ančerl se jako jediný ze své rodiny vrací z koncentračního tábora a plným ponořením do práce se snaží alespoň částečně vymýtit z mysli bolestné okamžiky z uplynulých let. Dva roky působil jako ředitel nově otevřené Opery 5. května. Později byl jmenován šéfem Symfonického orchestru ČS. rozhlasu. V roce 1950 si jej Česká filharmonie vybrala za svého šéfa, aby pomohl vyřešit krizi, k níž došlo po odchodu Rafaela Kubelíka do emigrace. Karel Ančerl pozvedl Českou filharmonii na vynikající úroveň, za jeho vedení se stal žádaným uměleckým artiklem a každým rokem absolvovala řadu koncertů a turné. V sezóně 1958 – 59 absolvovalo toto významné hudební uskupení turné na Nový Zéland, do Austrálie, Japonska, Číny, Indie a Sovětského svazu. Ohlas na jejich vystoupení byl obrovský po celém světě.

ODCHOD DO EMIGRACE
S Českou filharmonií absolvoval Ančerl 766 koncertů. Svého místa v jejím čele se v roce 1968 vzdal a odešel do emigrace. Poslední léta svého života působil u Symfonického orchestru v Torontu, kde provedl Jirákovu 5. SYMFONII a další díla českých autorů. Toužil žít ve svobodné zemi, což se mu splnilo, ale bohužel se začalo zhoršovat jeho zdraví, na němž se podepsaly útrapy z války. Výjimečný dirigent Karel Ančerl zemřel 3. července roku 1973 v Torontu, aniž by to lidem v Čechách kdokoli oznámil.

Zpracováno na základě těchto zdrojů:

Publikace: Kolektiv autorů - 234 ČESKÝCH OSOBNOSTÍ, vydal Fragment, r. 1994, 2. vyd. ISBN: 80-253-0024-2

Životopisný článek s názvem KAREL ANČERL zveřejněný na webových stránkách: http://www.supraphon.cz/cs/umelci/

Autor: Petra.Barbie