John Fowles

Britský spisovatel a esejista John Fowles, se narodil 31. 3. 1926 v Leigh-on-Sea v Jihovýchodní Anglii v hrabství Essex do středostavovské rodiny Gladys May Richardsové a Roberta Johna Fowlese. Dětství prožil ve společnosti matky a o osmnáct let starší sestřenice Peggy Fowlesové. Sestřenice se o něj starala a také byla jeho vychovatelkou takřka po dobu deseti let.

Fowles navštěvoval soukromou základní školu Alleyn Court Preparatory School. Velmi si v té době oblíbil dětského hrdinu Bevise z knih Richarda Jefferise. V roce 1939 postoupil Fowles na státní Bedford School, vzdálené asi dvě hodiny cesty vlakem. Byl premiantem a školu v Bedfordu ukončil v roce 1944. Na škole patřil mezi nejlepší i v atletice a byl členem členem ragbyového a kriketového týmu, kde působil jako nadhazovač.

Po ukončení pobytu na Bedfordu se podrobil krátkému námořnímu výcviku na Edinburghské univerzitě s tím, že postoupí do řad Královského námořnictva. Přesně v den skončení druhé světové války v Evropě Fowles skončil předepsaný výcvik a byl nakonec přidělen na dva roky do tábora Okehampton v blízkosti Devonu. Po dokončení vojenské služby nastoupil v roce 1947 na Oxfordskou univerzitu na New College a zahájil studium němčiny a francouzštiny, ale dal přednost francouzštině, takže nepokračoval ve studiu němčiny, aby se mohl soustředit na bakalářské zkoušky z francouzštiny.

Postupně se dostal do jisté opozice a tíhnul k anarchistickým politickým názorům. Dostal se pod částečný vliv existencionalistů, zejména Sartra a Camuse. Přes jistou názorovou shodu, se pouze Fowles ztotožnil s tímto myšlenkovým směrem v tom, že se světem je něco špatného, bez významné možnosti jedince docílit potřebných změn. Vliv tohoto názoru se prolíná celým Fowlesovým literárním dílem.

Po studiích Fowles učil na Univerzitě v Poitiers. Krátce po prvním roce dostal dvě nabídky, jednu z francouzské katedry ve Winchestru a druhou z prakticky neznámé školy v Řecku, kterou si nakonec zvolil.Od roku 1951 se stal učitelem angličtiny na soukromé Anargyrios & Korgialenios School of Spetses na ostrově Spetsai, který leží v blízkosti Peloponéského poloostrova v Řecku, odkud čerpal námět pro svůj román The Magus /1965, rev. 1977, Mág/. Napsal zde i řadu básní, které později zveřejnil.

V roce 1953 byl i spolu s dalšími učiteli ze školy propuštěn pro pokusy o institucionální reformy. Fowles se vrátil zpět do Anglie. Na Spetsai se seznámil se svou pozdější manželkou Elizabet Christyovou. Od roku 1954 vyučoval téměř deset let angličtinu jako cizí jazyk pro studentky ze zahraničí na dívčí St. Godric's College v londýnské čtvrti Hampsatead. Před vydáním románu Mág rozpracoval svůj druhý román The Collector /1963, Sběratel/, psychologický thriller spočívající v příběhu psychopatického sběratele motýlů, který unese studentku a chová se k ní jako ke svým exponátům.

Román Sběratel byl zfilmován a v roce 1965 šel do kin. Jeho druhá publikovaná kniha The Aristos /1964, Aristos/, představovala filozofickou sbírku myšlenek a poznámek. V roce 1965 se rozhodl zveřejnit jednu z dosud napsaných verzí románu Mág. V roce 1965 Fowles opustil Londýn a pobýval na statku v Underhillu v hrabství Dorset. Statek situovaný na osamělém místě byl předlohou pro román The French Lieutenant´s Woman /1969, Francouzova milenka/.

V roce 1968 i s manželkou odstěhoval do vily Belmont v Lyme Regis. Ve stejném roce sám adaptoval Mága pro film, který ve skutečnosti nebyl úspěšný a bývá označován za „propadák“. Francouzova milenka byla nafilmována v roce 1981. Autorem scénáře byl dramatik Harold Pinter a film byl nominován na Oscara.

V Lyme Regis žil Fowles do konce svého života. Jeho pozdější tvorba: sbírka pěti povídek - The Ebony Tower /1974, Věž z ebenu/; Daniel Martin /1977, Daniel Martin/, označovaný pro silně autobiografický prvky za bilanční román; Mantissa /1982. Mantisa/ - román plný parodie, včetně jeho autora; A Maggot /1985, Larva/, v podstatě sci-fi román popisující epizodu z dějin protestantského sektářství.

Tato díla byla spíše literaturou, která si našla své čtenáře mezi obdivovateli Fowlesova literárního díla. Fowles byl členem lymeregisské obce a v letech 1979 až 1988 vykonával funkci kurátora Muzea Lyme Regis, odkud odešel do důchodu po mozkové mrtvici. Přes svou prokazatelnou angažovanost byl Fowles obecně považován za samotáře.

Zemřel v přítomnosti své druhé manželky Sarah v lymegerisské nemocnici 5. 11. 2005 ve věku 79 let.

Erkul

Autor: Erkul