Jacques Hilling

Francouzský herec Jacques Hilling se nedožil ani padesáti let, stihnul nicméně odehrát bezmála devadesát vedlejších rolí ve filmech, řada z nich je známá i našim divákům. Narodil se sice v Austrálii, ale od dětství vyrůstal ve Francii, kde se po druhé světové válce začal uplatňovat jak před kamerou, tak na divadelních jevištích. Podle některých pramenů se před kamerou poprvé objevil ve filmu OSUD SE BAVÍ (Le destin s'amuse, 1946), prokazatelně poprvé hrál až menší roli vojáka v povídkovém snímku NÁVRAT DO ŽIVOTA (Retour a la vie, 1948).

Koncem čtyřicátých let se začal prosazovat i v divadle, v Théâtre Sarah Bernhardt hrál například v Dumasově hře Kean, proslavila jej také práce pro rozhlas. Stále častěji se objevoval i ve filmu, byť jen v menších rolích, častěji hrál lékaře, hostinské i právníky. Například jen v roce 1956 hrál v několika zásadních adaptacích literárních předloh (ZVONÍK U MATKY BOŽÍ - Notre Dame de Paris, 1956; GERVAISE, 1956). Za zmínku několikerá spolupráce s Jeanem Maraisem, kterou uzavírá historický film KNĚŽNA DE CLEVES (La princesse de Cleves, 1960). Několikrát hrál také s Jeanem Gabinem, s nímž se poprvé setkal ve filmu ZLOČIN A TREST (Le crime et le châtiment, 1956), později ztvárnil menší role ve dvou Gabinových filmech o komisaři Maigretovi. Na přelomu 50. a 60. let se objevil i v několika snímcích po boku Brigitte Bardot (BABETA JDE DO VÁLKY - Babette s'en va-t-en guerre, 1959). Zmínku si zaslouží i postava správce garáží ve slavném VÝTAHU NA POPRAVIŠTĚ (Ascenseur pour l'échafaud, 1958).

Mezitím v rychlém sledu narůstal počet Hillingových rolí v historických kostýmech a opět nevelké úlohy ztvárnil v řadě dodnes dobře známých filmů. Například s režisérem Bernardem Borderie poprvé točil film TŘI MUŠKETÝŘI (Les trois mousquetaires, 1961), později spolu pracovali ještě na dalších osmi filmech. Z nich připomeňme především první tři díly romantické série o Angelice, byť Hillingova postava notáře Molinese tu měla menší prostor než v literární předloze. Z jeho další práce pro divadlo připomeňme hru Vítr ve větvích sasafrasu, která byla na jevišti Théâtre Gramont především velkým divadelním comebackem Michela Simona. Mezitím Jacques Hilling navázal spolupráci i s televizí.

Počátkem 70. let hrál Jacques Hilling ve třech autorských filmech Michela Audiarda, zviditelnil se i účastí v televizních seriálech. Jeho filmografií uzavírá dvojí spolupráce s režisérem Bertrandem Tavernierem, úplně naposledy se objevil jako abbé Gratellard v historickém filmu AŤ ZAČNE SLAVNOST (Que la fete commence, 1975). Jacques Hilling zemřel ještě před jeho premiérou, 16. února 1975 ve věku 48 let.

Autor: argenson