Ze světa: Další filmová oslava významného města

V roce 2006 měl premiéru povídkový film Paříži, miluji tě. V něm je možné vidět 18 krátkých filmečků od 22 režisérů, z nichž někteří jsou velmi známými a uznávanými tvůrci. Ale ani jména jako Joel a Ethan Coen, Alexander Payne, Tom Tykwer či Alfonso Cuarón nepřinesla tomuto projektu výrazný komerční úspěch. Nicméně koncept se zalíbil natolik, že o dva roky později následovalo takřka to samé, ovšem s New Yorkem v hlavní roli. Tento film si ani nevydělal na svůj rozpočet, přestože se v něm objevily hvězdy typu Natalie Portman, Orlanda Blooma, Robin Wright, Ethana Hawkea či Maggie Q.

 

Ta původní myšlenka je však natolik silná, že finanční nezdary neodradily čínské, izraelské a brazilské tvůrce od toho, aby si podobně „posvítili" na Šanghaj, Jeruzalém a Rio de Janeiro, přičemž oslavy těchto tří metropolí jsou oficiálními pokračováními těch, které zmiňujeme v předchozím odstavci. Možná, že se k nim ve finále přeci jen připojí i Tbilisi, byť jeho význam asi není oproti ostatním tak velký. Ale je vidět, že i Gruzínci mají své hlavní město rádi, a přestože jejich kinematografie rozhodně nepatří k nejtradičnějším, dají si nepochybně setsakrametsky záležet, aby natočili dobrý film. K tomu mají svou nemalou trochou přispět světoznámí herci, které se jim podařilo angažovat. V jedné z celkového počtu dvanácti povídek se tak jakožto herec, který po dlouhém přemlouvání souhlasí s měsíčním natáčením v tomto ne zrovna vyspělém koutu světa, aby poté zjistil, že si ho Tbilisi svou pozoruhodností přeci jen získalo, představí Malcolm McDowell. V další povídce, též režírované rodilým Gruzíncem či Gruzínkou si na své motorce vyjede jistý Američan (Ron Perlman) s dívkou jménem Freedom (Sarah Dumont - viz spodní obrázek) po okrajových částech tohoto hlavního města, přičemž nepochybně uvidí velmi neobvyklé věci, které by jinde neviděli.

Jak Paříž, tak New York jsme mohli prostřednictvím těchto povídkových filmečků prozkoumat i v našich kinech. Tak se nechme překvapit, jestli tuto příležitost dostaneme také v případě těch dalších, včetně právě natáčeného Tbilisi, My City, nebo dokonce chystaného Paris I'll Kill You, kde budou povídky pouze hororové a krvavé. Samozřejmě nelze nepřipomenout fakt, že i u nás se studenti pražské FAMU odhodlali k takovémuto projektu. Tedy, myšleno k takovému, který bude přístupný a dominantní barvou nebude červená. Nese název Praho, má lásko, a máte-li zájem, tady si můžete přečíst o naší cestě na natáčení, případně tam pořízený rozhovor s producentem a režisérkou jedné z povídek, pokud jste je ještě nečetli. Původně měl tento film zamířit do kin právě v červenci, ale jeho uvedení bylo znovu odloženo.