Recenze: Mládeži nepřístupno

Tahle se totiž skládá z několika ani ne tak povídek, jako spíše scének, které nespojuje vůbec nic kromě rámcového příběhu, ve kterém dva pochybní týpci nahrají ještě pochybnější video na YOUTUBE a k jejich úžasu rapidně narůstá počet zhlédnutí. Ukáže se, že je to práce toho třetího, nejmladšího z nich, který sedí ve vedlejší místnosti a s počítači to opravdu umí. Proto se mu chtějí pomstít tím, že jeho computer zavirují, přičemž každý ví, že nejsnadnější způsob pro takovouto akci je vlézt na stránky s pornografickým obsahem. Ale jak odlákají jeho pozornost? Přece tak, že si vymyslí tzv. Film 43, což má být cosi ve smyslu „nejnebezpečnějšího filmu na světě“. Něco ve stylu La Fin Absolue du Monde z povídky Cigarette Burns režiséra Johna Carpentera, kterou přispěl do cyklu Masters of Horror. Nikdo ale přesně neví, co obsahuje Film 43. Zřejmě ani FBI a CIA. Ví se snad jen to, že někteří si možná budou chtít po jeho zhlédnutí utrhnout přirození. Nicméně ten třetí, nejmladší vše zbaští a začne tajný biják hledat na těch nejtemnějších zákoutích internetu, kde ovšem naráží právě na ty jiné filmečky a sem tam na nějakou tu reklamu či upozornění.

A o čem tedy jsou? V tom prvním se půvabná žena vydá na rande naslepo s člověkem, který je úspěšný, ale překvapivě stále svobodný. Když si pak v restauraci oba sundají šálu, ukáže se, že na jeho krku nachází se cosi, co patří k čemusi do kalhot. V jiné scénce se zase právě chystá přítel požádat o ruku svou přítelkyni, když v tom se vysloví ona, aby jí splnil jedno nechutné, deviantní přání. Pak tu máme ujeté rodiče, kteří svého syna učí doma, ale přitom ho nechtějí připravit o všechny ty radosti a starosti, které by zažíval ve škole. Nebo co se asi může stát, když zaměstnanec supermarketu potká svou bývalou a během rozhovoru nechá omylem zapnutý rozhlas? A jestlipak víte, jak afroameričtí trenéři basketu motivovali své svěřence v 70. letech, když se měli poprvé utkat s bílými?

A co si má počít dívka, která právě dostala první menstruaci ve společnosti málo inteligentních jedinců? Může vůbec fungovat tzv. „rychlé rande“, zvlášť když jsou všichni oblečení v kostýmech superhrdinů? A ke všemu si představte, že skřítci existují a opravdu skrývají hrnec plný zlatých mincí, ovšem někteří mohou být poněkud výstřední (pohádkové víly jakbysmet). A o kreslených kočičácích raději ani nemluvit. To už snad raději hrát s Halle Berry hru „pravda nebo úkol“ či zabývat se drobným nedostatkem jinak úžasného vynálezu iBaby (nahá žena coby hudební přehrávač).

Zaprvé je třeba uvést tu skutečnost, že jakkoliv jsou vlastně všechny „příběhy“ …  Lépe řečeno - jakkoliv je celý tento film infantilní a v podstatě poloprofesionálně natočený, podařilo se do něj nalákat spoustu hvězdných jmen (kvůli jejich všemožným závazkům vznikal více než dva roky). Vystupuje tu Hugh Jackman a Kate Winslet, kteří by se rozhodně měli spolu objevit i v nějakém tradičním hraném celovečeráku, neboť si očividně výborně rozumí. A třeba právě oni dva předvádějí seriózní herecké výkony, díky čemuž je jejich „příběh“ ještě vtipnější a svým způsobem by bylo zajímavé sledovat, jak se bude nadále vyvíjet, což se o téměř všech ostatních napsat nedá. Uvidíme také Annu Faris, která se podle všeho už asi nikdy nezbaví nálepky „té ze Scary movie“. Rodiče ztvárňují Naomi Watts a Liev Schreiber, kteří spolu ve skutečnosti mají dvě děti. Jen doufám, že je nevychovávají tímto způsobem. Naomi by totiž (nejen) jako středoškolačce dokázal odolat asi málokdo. Další scénka - ta „supermarketová“ - je sice hodně tuctová, ale protože v ní nadává Emma Stone, dá se to vydržet. Oproti tomu Chloe Moretz není vedle Jimmyho Bennetta a Christophera Mintze-Plasseho vůbec co závidět.

Rande s Umou Thurman, která se představí jako Lois Laneová (se Supermanem má, jak víme, opravdu něco společného), by bylo jistě fajn, ale Kristen Bell je to pravé superděvče, že ano?!? Jen kdyby se neproměnila v nestvůru a všechno nekomentoval nemožný Batman. Myslíte, že Sean William Scott dokáže porazit skřítky (Gerard Butler!) a „seznámit se“ s Esti Ginzburg? A co kdyby ten kočičák, animovaný stejně jako králík Roger, obtěžoval Elizabeth Banks? Sluší se poznamenat, že tohle přišlo zřejmě i tvůrcům natolik výstřední, odvážné a sprosté, že tuto scénku raději zařadili až mezi závěrečné titulky. To Halle Berry bude znovu díky masce změněna k nepoznání, ale na rozdíl od Atlasu mraků se jí nezmění jen obličej. A debata Richarda Gera, Kate Bosworth a spol. nad tím, že iBaby (možná ne zcela optimání překlad výrazu iBabe) má větráček tam, kde by jej mít neměla, je skutečně poutavá, jakkoliv zároveň absurdní.

Ano, absurdní! To bude to pravé slovo, které nejpřesněji vystuhuje celý tento počin, jenž do jisté míry mísí bizarnosti viděné kupříkladu v Jack a Jill, s nechuťárnami třeba z loňských Prciček, na které jsem si shodou okolností vzpomněl těsně předtím, než se na plátně objevil Seann William Scott. Naštěstí je tu několik opravdu hodně povedených vtipů, které si jistě budete pamatovat více, protože se jim dlouho nebudete moci přestat smát. Hlavně se, prosím, pokud možno vůbec nezabívajte logikou. Ta totiž při sledování filmu Mládeži nepřístupno pouze škodí a rozhodně nepomáhá.

Třeba při oné hře „pravda nebo úkol“ je prvním úkolem plácnout kohosi po zadku. Když pak druhá osoba vybere jako úkol to samé, ta první to odmítne, že se to nesmí. Ale jen několik záběrů poté se už jedné a pak druhému předělává ksicht (připomínám, že v jejím případě ještě něco navíc). Patrně už to jejich hecování přesáhlo všechny meze. Stejně tak ten rámcový příběh se vyvíjí směrem pochybným. Takže pokud se na tento film chystáte, dovolím si vám poradit: nepřemýšlejte, nenechte se znechutit tím nechutným a nechte se bavit tím zábavným.

Mládeži nepřístupno zároveň také ledacos paroduje. A to od dramatu Čistá duše přes firemní meetingy až po hollywoodské romantické slaďáky/komedie a superhrdinské blockbustery. Nutno dodat, že toto nebylo primárním cílem tvůrců, a zřejmě proto se to podařilo mnohem efektivněji, než u kdejaké (rádoby) parodie. V jedné věci ale možná přeci jen ukazuje skutečnost takovou, jaká opravdu je. Proto si dávejme pozor, neboť tento film může změnit některým z nás pohled na bankomaty, velké kopírky a jiná podobná zařízení. Je totiž pravděpodobné, že „Stroje jsou plné dětí“! Někomu také nemusí dávat smysl ten fakt, že se tvůrcům v čele s Peterem Farrellym povedlo překecat tolik skvělých herců a hereček. Na rozdíl od otázky „dětí ve strojích“ může být tato o obsazení celkem snadno vyřešena, jelikož odpověď na ni nabízí přímo slogan této komedie: „Co dělá tolik hvězd v jednom filmu? Co se jim zachce!“