Obyčejný dělník Douglas Quaid (Colin Farrell) cestuje do práce z Kolonie (Austrálie) skoro každý den tzv. „Zeměpádem“, což je jakýsi gravitační výtah skrz Zemi, spolu s ostatními spolupracovníky do Spojené britské federace (v podstatě část Evropy). Když spatří reklamu na Rekall, což je společnost, kde si mohou lidé nechat uměle implantovat vzpomínky, které jsou pak jako skutečné, nedokáže odolat, přestože má překrásnou manželku Lori (Kate Beckinsale). Tamní zaměstnanec Quaidovi doporučí program tajného agenta. Jenže ten samý zaměstnanec následně Douglase obviní z toho, že jím je i ve skutečnosti, což odporuje pravidlům. Hlavní hrdina se tedy začne bránit … a jde mu to tak náramně, že dokonce hravě porazí i syntetické policajty (roboty). A když se ho pak pokusí zabít vlastní manželka, nezbude mu nic jiného, než zjistit, o co tu sakra jde.

Důležité upozornění na úvod: pokud se na tento film chystáte a ještě jste neviděli ten první z roku 1990 s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli, rozhodně se na něj nedívejte předtím, než vyrazíte do kina. Pak se vám asi tento remake bude líbit více, protože, jak už to tak bývá, některé věci jsou tu úplně stejné (za všechny jmenujme populární tříprsou ženu) a jiné, aby se neřeklo, trochu pozměněné (za všechny jmenujme scénu se silnější paní). Nejzásadnější rozdíl mezi oběma verzemi spočívá v tom, že v té nové se vůbec NEPODÍVÁME na Mars, přestože by hlavní hrdina chtěl. Tedy, zmíní se o tom pouze v jedné jediné větě.

Po celou dobu tedy zůstáváme na Zemi v dystopické budoucnosti, kde chce jistý člověk jménem Cohaagen vládnout obyvatelnému světu, který po různých válkách zbyl, nebo něco v tom smyslu. Když pak Quaid za pomoci narafičených pomůcek a své skutečné lásky Meliny (Jessica Biel) konečně zjistí, o co tu sakra jde, bude v tom Cohaagenovi a spol. pochopitelně chtít zabránit. A tak uvidíme několik zajímavých, ale nikdy ne strhujících či úchvatných akčních scén a nějakou tu futuristickou vychytávku jako vznášející se auta, která byste si jistě také přáli, holografické převleky, které by si zase přáli hledaní uprchlíci, a také je tu něco, čemu já říkám „rukatel“ (mobilní telefon „zabudovaný“ přímo v ruce), který by určitě ocenili mnozí podnikatelé.

Když se to vezme kolem a kolem, ani tohoto remaku nebylo zapotřebí. Původní film funguje i po tolika letech velmi dobře. Navíc má výborné speciální efekty, je drsnější, a je s Arnoldem. Jediný důvod, který se nabízí pro potřebu jeho předělávky, je ten, že za pomoci vyspělé technologie počítačových triků mohl vzhled měst budoucnosti dostat docela nový rozměr. A to se také podařilo, ačkoliv inspirace (byť možná podvědomá) Blade Runnerem (pro Kolonii) a Minority Reportem (pro Spojenou britskou federaci) je zjevná. Velká škoda, že obě místa neprozkoumáme ještě důkladněji, protože by to určitě stálo za to. A syntetičtí roboti sice vypadají jako ASIMO, ale umí toho oproti němu sotva čtvrtinu.

Scenáristé Kurt Wimmer a Mark Bomback rozhodně psát umějí. První z nich filmy jako Equilibrium, Utraviolet či Salt dokázal, že akčňáky mu opravdu jdou. Ctihodným občanem pak upozornil, že dovede napsat i vskutku napínavý thriller. Nový Total Recall však jakékoliv napětí postrádá a o akčních scénách už byla řeč. Vzhledem k tomu, že scénáře k uvedeným dílům jsou pouze jeho prací, lze možná hledat chybu v tom, že tentokrát musel spolupracovat s dalším scenáristou. Režisér Len Wiseman už podle Bombackova scénáře jeden úspěšný projekt natočil, takže je vcelku logické, že ho přizval i tentokrát. Jenže Total Recallu tím nepomohl. Jako by mezi oběma scenáristy vázla komunikace a každý si hospodařil na svém písečku (obrazně řečeno). Díky tomu se pak ve filmu objevuje několik nelogičností, které mu ale možná klidně odpustíte, protože, na rozdíl od původní verze, se nesnaží o žádná hlubší sdělení, nad kterými by se mělo přemýšlet, ale chce především pobavit.

 

Z tohoto pohledu se možná obsazení Colina Farrella nejeví jako zrovna ideální. Paradoxně proto, že je to velmi dobrý herec a jeho svědomitost mu přikazovala pečlivě se na roli připravit. Tak kupříkladu zůstával sám do druhého dne v prostorách Quaidova filmového bytu, aby se s touto postavou co nejvíce sžil. Přitom by zřejmě spíše pomohlo, kdyby nechal věcem volný průběh a svou roli nebral tolik seriózně. Lori (v původní verzi Sharon Stone) měla být znovu blondýnka, ale režisér se nedlouho před začátkem natáčení rozhodl, že by měla vypadat více jako hrdinova skutečná láska Melina (v původní verzi Rachel Ticotin), což je tmavovláska. Nicméně když máte to štěstí, že je vaší manželkou Kate Beckinsale, nemusíte vhodnou představitelku hledat dlouho. Kate, kterou jsme mimochodem mohli letos v kinech vidět hned ve třech filmech, si tak zahrála svou snad úplně první ryze zápornou roli, ve které sice podává pozoruhodný výkon, ale v těch kladných ji určitě budeme nadále vídat raději. A abychom měli krásku na obou stranách barikády, dostala postava Meliny protentokrát tvář Jessiky Biel. Ta ovšem doplácí na to, že se objevuje v každé scéně spolu s hlavním hrdinou, který ji svými činy neustále zastiňuje.

Total Recall je do jisté míry unikátní film. Dobře natočený (kamera je místy opravdu mimořádně nápaditá), slušně zahraný (ačkoliv nebýt těch třech slavných osobností, dost možná by putoval rovnou na DVD, patrně s Jean-Claudem Van Dammem v hlavní roli, což by také mohla být zajímavá podívaná), správně futuristicky zpracovaný (především Spojená britská federace vypadá úžasně), ale přesto to nějak není ono. Největším nedostatkem bude asi obsazení hlavního padoucha, který rozhodně nevypadá tak schopně a nebezpečně, jak ho ostatní (i on sám sebe) prezentují. Dalo by se říci, že připomíná jakéhosi zakomplexovaného ňoumu, kterého ve škole šikanovali a teď se chce všem mstít. Takoví ale většinou nevítězí, neboť bývají poraženi odvážnými a fyzicky i mentálně silnějšími jedinci. A pak je tu jeden ještě důležitější fakt, že film postrádá pořádnou atmosféru, a také, že se zkrátka jedná o remake upravující originál, který táhla už od 80. (no, možná už 70.) let jedna z nejvýraznějších světových osobností, a to nejen co se kinematografie týče. A navíc nelze opomenout, že Rekall v tomto případě nepůsobí na první pohled dojmem velké společnosti, ale spíše malého masážního salónku. Pro celý tento film by zkrátka asi bylo bývalo nejlepší, kdyby si hlavní hrdina tentokrát nevybral program tajného agenta, ale špičkového atleta.