Nejprve to byl Bailey. Bydlel s chlapcem jménem Ethan (v dospělosti Dennis Quaid), s jeho otcem a s jeho matkou. S Ethanem byli nerozluční kamarádi. Podnikali spolu různé věci (třeba se učili jeden akrobatický manévr) a navzájem si byli oporou, když došlo na opilé otce či závistivé vrstevníky. Páníček se na svého psa nevykašlal ani tehdy, když si našel přítelkyni Hannah (nejprve Britt Robertson). Teprve až když jako téměř dospělák odjel studovat, se jejich cesty z větší části rozešly. V té době už byl ale Bailey velmi starý, takže muselo přijít nevyhnutelné … Až sem je Psí poslání takový pěkně ucelený počin, který má v podstatě všechno, co si jde od filmu pro celou rodinu přát. Jenomže ještě nejsme ani v polovině příběhu/stopáže.

Po reinkarnaci se z Baileyho stane fenka Ellie a pomáhá policajtovi Carlosovi chytat padouchy. Třeba takové, co unášejí své malé děti. Jenže být policejním psem je dosti rizikové povolání. I stane se, že se už jako Tino ocitne u studentky jménem Maya, která hledá pravou lásku. Možná, že ji najde a že si i její pes najde psí kamarádku. A když se přemění v Buddyho, dlouho nepozná nic, než život na řetězu. Teprve v pokročilejším věku se dostane pryč. Možná potká hodné lidi a možná konečně zjistí, jaké je skutečné psí poslání.

Tenhle film režíroval Lasse Hallström (Hačiko – Příběh psa, Můj život jako pes), jenž má přebohaté zkušenosti a ani v sedmdesáti rozhodně nehodlá končit. Navíc je o něm velice dobře známo, že konkrétně dojímací scény umí podat hodně intenzivně v tom smyslu, že emoce pracují naplno. Maminky těch cca desetiletých dětí v kině při některých scénách normálně brečely. Jenomže ten koncept Psího poslání lze v tomto směru nakonec považovat za jaksi kontraproduktivní, protože se vlastně nikdy nestane nic vyloženě špatného. Dost by mě zajímalo, jak se toto dílo bude líbit divákům a divačkám z řad buddhistů.

Předlohu našlo v knize W. Bruce Camerona, přičemž existuje i druhý díl nazvaný Psí cesta. Celkově vzato by se ale dalo pochopit, kdyby byl zfilmovaný, protože tuhle reinkarnaci lze opravdu dělat do nekonečna. Knížka vyšla i u nás a nemuselo by být od věci si ji přečíst či spíše do ní nahlédnout kvůli zjištění, jak se tam pracuje s tím psím hlasem. Ve filmu se to má tak, že Baileyho/Ellieiny/Tinovy/Buddyho myšlenky slyšíme normálně jakožto voiceover (vzpomeňme na o poznání fajnovější Neuvěřitelnou cestu). V originále v podání Joshe Gada, pro české znění byl vybrán Matěj Hádek a nutno dodat, že lepší volba by se asi nenašla.  

Psí poslání je v podstatě tak trochu jako Válečný kůň. Ten se jmenoval Joey a za války vystřídal několik majitelů. Rozdíl spočívá v tom, že byl pořád jedním a tím samým koněm, kdežto původně Bailey se pokaždé rodí jako jiná rasa. Mimochodem, i za vznikem Psího poslání stojí společnost Amblin Entertainment, jejímž spoluzakladatelem je Steven Spielberg. V titulkách ovšem jeho jméno tentokrát neuvidíme. A jestli se před nimi dozvíme, co je tím skutečným psím posláním? To raději prozrazovat nebudu, ačkoliv se to asi dá odhadnout, aniž byste viděli celý film.

FOTO: Freeman Entertainment