Nejen populární zpěvačka a první česká Superstar, ale také představitelka hlavní role ve filmu
Aneta Langerová: Právě to, že jsem jí rozuměla, rozhodlo o tom, že do toho filmu půjdu. Protože kdybych jí nerozuměla, tak bych k tomu absolutně neměla odvahu.
FDb: Jak probíhala příprava na roli Anny Barkovové?
Aneta Langerová: Byla tam taková podmínka i z mé strany, aby mi Marta pomohla se na každou scénu připravit a projít si ten scénář, jelikož jsem vůbec nevěděla, co se bude dít. (smích) A do toho vám nasadí paruky a jste vlastně úplně někdo jiný. Na začátku to bylo těžké, ale tou přípravou, tím záměrem, který Marta měla, a tím tématem samotným to do sebe všechno nějak zapadalo a pomohlo mi to překonat.
FDb: Ani jste před natáčením neměla žádné lekce herectví?
Aneta Langerová: Ne. Marta zakládala na tom, co měla, to znamená na tom materiálu, který viděla ve mně. A vybrala si mě právě z toho důvodu, že nejsem studovaný herec a nemám určité postupy, jak k nějaké roli přistoupím. Takže jsem to chtěla pochopit hlavně emočně, abych byla schopná cítit co nejvíc to, co cítila ta Anna. A ty ostatní věci se nějak začaly dít. Viz když jsem se měla radovat a já jsem se radovala, ale nikdo jiný to neviděl. (smích) Na to je pak ta herecká škola velmi dobrá, protože člověk ví, co dělá jeho obličej nebo jeho tělo. S tím jsem se potýkala neustále.
FDb: Mně připadalo, že ten váš herecký projev do toho filmu strašně dobře zapadá …
Aneta Langerová: To je vedení Marty. Já jsem se jí zcela odevzdala, což pro mě bylo taky netypické, jelikož jsem zvyklá na to, že mám ve všem pracovním právo veta a nad vším rozhoduju a všechno kontroluju. (smích) Ale tady jsem si už na začátku uvědomila, že to nepůjde. Tady jsem musela poslouchat Martu, abych naplnila tu její vizi.
FDb: Ve kterém roce se tedy začal film natáčet?
Aneta Langerová: To bylo dávno. (smích) Tak pět let zpět? Takže někdy v roce 2012, ale asi vám to přesně neřeknu, protože si nepamatuju roky. Mám to vždycky podle nějaké situace. A 8 hlav šílenství se dělo tak plíživě, že jsme se bavily i o tom, jestli to je dobrý nápad nebo není, abych takovou roli ztvárňovala, takže i to se protahovalo. Ale s Martou se už znám zhruba sedm let.
FDb: Nikdy předtím jste nabídku na roli ve filmu nedostala?
Aneta Langerová: Myslím, že něco přišlo, ale bratr, protože ví, že jsem velmi plachý člověk, tak věděl, že to musí být tak, že mě buď někdo přímo osloví a stane se to, co se stalo s 8 hlavama, anebo že to zkrátka nemá tak být. A hlavně jsme měli miliony jiných povinností. Přišla tu a tam malá role ve smyslu, že zahraju někde na kytaru v baru a že budu v tom filmu jakože zpěvačka. Po Superstar taky nějaké nabídky byly, ale nepamatuju si to úplně doslova.
FDb: Je vám poezie Anny Barkovové blízká?
Aneta Langerová: Poezie Anny Barkovové ke mně proplula až později. Já jsem Annu poznávala skrze ty její deníky. Tomu má pak člověk šanci rozumět. Je to velmi lidské a emotivní. Takže ty deníky byly hlavním zdrojem, ze kterého jsem čerpala, a díky těm detailům mi najednou ta její básnická tvorba přišla srozumitelná.
FDb: Jaká byla spolupráce s husama?
Aneta Langerová: Husy byly všechny samozřejmě na greenscreen, takže jsem žádnou neviděla. Bohužel, protože mám husy ráda. (smích)
FDb: A jak to bylo s těmi stylizovanými scénami s animací, kdy projíždíte jako třináctiletá studentka gymnázia na kole?
Aneta Langerová: Některé části byly také před greenscreenem, ale byl postavený normálně v reálu za mnou. Takže je to taková kombinace, ačkoliv ty husy se natáčely přímo ve studiu. Jinak to bylo tak půl na půl.
FDb: Mezi natáčením byly větší pauzy. Bylo pro vás těžké se k té postavě zase vrátit?
Aneta Langerová: Samozřejmě. Zase přecvaknout v hlavě ten čudlík, že už nejsem Aneta, ale pro tuto chvíli Anna. Pro mě to bylo těžké. Pro herce třeba ne, ale pro mě ano. (smích)
FDb: Příběh Anny Barkovové je silný i v tom, že žila v totalitním režimu. Dovedete si představit, co byste dělala, kdyby vám někdo zakázal zpívat?
Aneta Langerová: To je hrozně těžké. Nevím, co bych dělala. Je to hrozně těžké a neřeším to poprvé, protože teď dlouhou dobu spolupracuju s Martou Kubišovou. A o těchto věcech někdy máme čas si povídat. Pro mě je to naprosto nepředstavitelné, ale ona mě nejblíže přiblížila k tomu tématu a životu jako takovému. Mám možnost si s ní o tom povídat s očí do očí a vidím, co všechno a jakým způsobem člověk musí obětovat. Ale nedokážu si představit, že v něčem podobném žiju a nechci, aby se to někdy stalo. Pro nikoho z nás.
FDb: Jako divačka sledujete artové filmy?
Aneta Langerová: Jak kdy. Tu a tam se to ke mně dostane, snažím se v nich nacházet to zásadní, co je pro mě důležité, ale že bych to vyloženě vyhledávala, tak to asi ne. Ale když jsem třeba součástí nějakého festivalu a vím, že tam hrají to a to, tak to mě zajímá.
FDb: Hypoteticky, je nějaký český film, ve kterém byste si ráda zahrála?
Aneta Langerová: Ani ne třeba zahrála, ale kdybych se mohla vrátit v čase do doby, kde jsem ještě nebyla na živu, tak bych se chtěla podívat na natáčení Světáků. Tam bych chtěla být součástí té atmosféry. To je druh filmu, které jsou tak vzácné, že se jim málokterý jiný vyrovná. Tam bych klidně dělala nějakou posluhovačku. (smích)
Aneta Langerová: (krátká pauza) Nad tím jsem nepřemýšlela. (smích) Ale měla jsem možnost ji osobně slyšet a potkat, když bylo výročí Karla Kryla v Lucerně, a zpívala tam píseň Děkuji. A to se mi strašně líbilo, takže to byl hezký zážitek.
FDb: Markéta Irglová totiž začala poměrně nedávno skládat hudbu k filmům. S takovou nabídkou za vámi nikdo nepřišel?
Aneta Langerová: Přišel. Ale já na to nemám, takže jsem ráda, když složím svoje vlastní písně. Pak mám spoustu dalších věcí, které jsem schopná naplnit, ale rozhodně ne na sebe vzít takovou zodpovědnost, jako složit hudbu k filmům. To mi připadá úplně nemožné. A musela bych to skládat s někým, určitě bych to nezvládla sama.
FDb: Tak říkala jste, že máte ráda výzvy …
Aneta Langerová: To mám, ano. (smích) Ono mi to bylo původně nabídnuto i u 8 hlav šílenství, abych složila hudbu. Marta říkala, že postačí jakýkoliv malý nápad, ale já před tím mám takový ostych a respekt, že toho zatím nejsem schopná.
FDb: Máte mezi tou řadou svých písniček nějaké nejoblíbenější?
Aneta Langerová: Samozřejmě, jsou písně, které si dovedu představit, že budu zpívat do konce života. Třeba píseň Na radosti z poslední desky. Jedná se pouze o klavír a zpěv, je to velmi niterné vyjádření. To je píseň, která je pro mě hodně silná. Nebo je tam píseň Vzpomínka. Nebo jsou tam i písně jiného ražení, kdy jsem třeba s Martou Kubišovou nazpívala píseň Život není pes, která je trochu rockově laděná a ten obsah je mi blízký. Ta píseň jinak pochází z filmu, který Marta natáčela o jejím životě. Tak na to ráda vzpomínám. Ale většinou jsou to ty niterné písně, které si zahraju třeba i doma s kytarou a je mi tak dobře. (úsměv)
FDb: Co dalšího chystáte?
Aneta Langerová: Já chystám volno. (smích) To je jedna z věcí, na kterou se moc těším. Ale to volno nastane až na začátku příštího roku. Protože teď vydáváme DVD a CD z posledních třech let Na radosti, což byla poslední deska, kterou jsme vydali. Bylo to takové tříleté intenzivní období s mojí kapelou (smyčcovým triem). Intenzivní koncertování v Čechách a na Slovensku. A na konci minulého roku jsme jako vyvrcholení udělali takový trojkoncert, kde jsme připomenuli i sami sobě, že jsme mohli vystupovat s velkým orchestrem, což je úplně nová zkušenost. Půl roku jsme na tom pracovali a konečně se to vydává, takže to mě teď čeká. Pak pochopitelně ještě koncerty až do konce roku a k tomu ještě přibyl velký koncert ve Foru Karlín. Na to se moc těším, protože tyhle koncerty děláme pravidelně.
FDb: A případnou nabídku stát se v Superstar porotkyní byste nepřijala?
Aneta Langerová: Já už jsem tu nabídku dostala a vždycky jsem ji odmítla. A to pořád platí.
Recenzi na film 8 hlav šílenství najdete TADY.
FOTO: Bontonfilm
