Vzhledem k tomu, že v něm pronese několik slov i zpěvaččin manžel Bobby Brown, tedy ten arogantní, sebestředný nýmand, jenž do značné míry způsobil svou žárlivostí její pád, se dá tvrdit, že v jeho podání byly některé skutečné události „pozměněny za účelem dramatizace“. Vlastně není vůbec nic neobvyklého, když s sebou talentovaná umělkyně nechá manipulovat typem, který nechce zůstat v jejím stínu. I v tom malém českém rybníčku bychom našli takové příklady, třeba u dvou zpěvaček, z nichž jedna odešla v roce 2014.
V roce 1983 poprvé vystoupila v televizi, o dva roky později zazpívala hymnu při Super Bowlu! Jeden z jejích TOP 2 vrcholů (vedle smlouvy na 100 milionů dolarů) přišel, jak dobře víme, s filmem Osobní strážce. Singl I will always love you je dodnes nejprodávanějším, co se týče zpěvaček. Jedině dobře, že v dokumentu Whitney krátce promluví i Kevin Costner. Jinak jsou to vedle hudebních producentů především rodinní příslušníci a nejbližší přátelé jako nevlastní bratr Gary a Mary Jones, které rozhodně můžeme věřit každé slovo.
Uvidíme tedy i dosud nezveřejněné (ani na netu nejsou) rodinné záběry a záběry ze zákulisí, čímž se hodnota a nevšednost tohoto počinu ještě zvyšují. Jediné, co mu chybí, budou patrně vyjádření některých osob po konkrétní události. Například vyjádření matky poté, co její slavnou dceru, která k nám v úvodu sama promluví, našli v únoru 2012 utopenou. Rozhodně by nešlo o senzacechtivost, bulvárnost (k té má mnohem blíže režisérova otázka: „Myslíte si, že měla ráda sex?“) nebo jak to chcete nazývat, nýbrž o tak nějak očekávanou výpověď. A možná je škoda, že texty písniček nejsou překládané. Aby si i angličtinou nepolíbení diváci udělali lepší představu, o čem zpívala.
Režisér vybral záběry, které ukazují, jak se z té po všech stránkách okouzlující ženy stávala troska. A kupříkladu z jednoho z jejích prvních comebackových koncertů až zamrazí v zádech. Teprve až když je po všem, tak všichni naříkají a diví se, jak se něco takového vůbec mohlo stát? Je fakt, že na Zemi máme poměrně veliké množství osobností, ale jen relativní zlomek se propracuje až na absolutní špičku. Nicméně k pádu do propasti může dojít u kohokoliv, takže příběh Whitney Houston by měl univerzálně posloužit jako příklad toho, jak se to nemá dělat. Opravdu si nevybavuju, kdy naposledy jsem viděl takhle sugestivní dokument.
FOTO: Bohemia Motion Pictures