Dlouho bych to asi nenapínal a rovnou bych napsal, že toto oscarové válečné drama je prostě výjimečné. Výjimečné především z kameramanského hlediska, protože tohle není ukázka poctivého řemesla – tady se Roger Deakins a spol. pustili do pořádné nadstavby. Zatímco Ruská archa nebo Victoria jsou tituly, které byly skutečně natočeny v jednom jediném záběru, 1917 pouze vyvolává ten dojem. A daří se mu to o dost lépe než Birdmanovi, přestože se pohybujeme na několika různých lokacích, jejichž vzdálenost od sebe nedělí pouhé desítky metrů. Takové výrazně upgradované kameramanské cvičení, jaké zahrnuje Technocrane, Steadicam či „movíčko“.

Neobešlo by se bez vizuálních efektů a hlavně několikaměsíčních příprav a zkoušek. To znamená, že dlouhé záběry vždycky natáčení neusnadňují. A v případě 1917 se dočkáme náročných momentů a scén. Jak z hlediska kompozice, tak herecké akce/choreografie. Ve filmu však zároveň zůstaly i okamžiky, které se staly v podstatě dílem náhody, což je jedině ku prospěchu celé věci. Rovněž Oscar za Nejlepší zvuk jest plně zasloužený, neboť má na tom našem přenesení do druhé dekády minulého století nezanedbatelný podíl.

Je 6. dubna 1917 a dva vojáci jsou pověřeni důležitým úkolem, resp. přímo posláním. Ani William Schofield, ani Tom Blake nemají zkušeností na rozdávání, nevládnou žádnými superschopnostmi a vlastně se vůbec neliší od statisíců dalších mladých vojáků. Přesto jsou vybráni, aby na rozkaz generála Erinmorea (cameo Colina Firtha) doručili důležitou zprávu plukovníku Mackenziemu (cameo Benedicta Cumberbatche) z Druhého praporu. Pokud to nedokážou, šestnáct set vojáků vběhne Němcům rovnou do rány. Byl by to doopravdy neskutečný masakr, jakému bude nutné bezpodmínečně zabránit!

 










 

Emailová komunikace a John Rambo v té době ještě nebyli na světě. Telegram sice ano, jenže v tomto případě by byl stejně k ničemu. A Alvin York byl Američan, takže holt nezbývalo, než zariskovat a vyslat dva mladé kluky. Podobně nestandardní úkoly vlastně museli jednotlivci či hrstka jednotlivců řešit jak na stříbrném plátně (3:10 Vlak do Yumy, Zachraňte vojína Ryana – ačkoli v tomto případě je to tak trochu v opačném gardu, jelikož zachraňovali pouze o jednoho člověka), tak ve skutečnosti (Feidipidés po bitvě u Marathonu). Takže proč ne.

Protože smrt čeká všude, je důležité, co v téhle road movie při své cestě zažijí. Od dramatu se zříceným německým pilotem, přes krátké, ale poučné setkání s kapitánem Smithem (cameo Marka Stronga), přes pochod zemí nikoho, přes vizuálně velice pestrou, leč stále uvěřitelnou sekvenci ve městě (s dalším působivým setkáním), až po nezamýšlenou koupel v řece a téměř surrealistickou hudební vložku v lese. Samovi Mendesovi se rozhodně povedlo nás spolu s těmi dvěma vojáky (které ztvárňují podle jmen určitě mezinárodně stále ještě méně známí herci) vyslat na nezapomenutelnou misi.

1917 je výjimečnou ukázkou precizní filmařské zručnosti a profesionality. Troufám si tvrdit, že pod Mendesovým režijním vedením by byl tenhle počin dost možná stejně působivý, i kdyby nebyl vyvedený takhle „v jediném záběru“. Inspiroval se především vyprávěním svého dědy, který první světovou osobně zažil. Jak vidno, tedy lidé přemýšleli jinak a zřejmě i víc vydrželi. Projektů, které by se tomuto konfliktu věnovaly, dokážou mnozí nepochybně vyjmenovat o poznání méně než těch, které se soustředí na druhou světovou. Proto je skvělé, že tento film vzniknul. A jediné, co by se mu dalo vytknout, představuje fakt, že občas jakoby malinko potlačuje realitu na úkor hollywoodského spektáklu. 

FOTO: Vertical Entertainment