Speciál: Rozhovory s herci z filmu Všiváci

Jiří Mádl (Venca)

FDb: Při našem minulém rozhovoru u příležitosti premiéry komedie Probudím se včera jste mi říkal, že od začátku vaší herecké kariéry mluvíte do scénáře. Bylo tomu tak i tentokrát v případě Všiváků?
Jiří Mádl: Tady vůbec. Tady jsem se koncentroval jenom na tu svoji roli. A uplatnil jsem svou starou taktiku, že si vytrhám všechny svoje scény a zbytek mě nezajímá. Ona ta role k tomu vlastně svádí, protože je úplně jiná než ty ostatní. Tak proto.

FDb: Jak jste se tedy na roli postiženého Vency připravoval?
Jiří Mádl: Já jsem věděl, že se chci něčím inspirovat. A člověk má nejdříve ten scénář, a pak až je ta role. Co tím chci říci je to, že když jsem přijel do těch chráněných dílen, tak člověk pozná, že tam je několik stupňů toho postižení, které ty lidi mají. A někoho postihne více to, jak mluví, nebo třeba to, jak se hýbe, nebo jak přemýšlí. A já jsem si to musel nějak vyzobat, abych byl schopen odehrát to, co po mě ten scénář chtěl. Takže jsem to pozoroval. Věděl jsem, že tam trochu mluvím, tak jsem si vyhledával ty, co trochu mluví. Věděl jsem, že tam mám poměrně dost pohybu, ale chtěl jsem, aby ta postava byla i z tohoto pohledu postižená. A mám takovou zrcadlovou metodu, kdy si to cvičím před zrcadlem, takže jsem byl hodně času v koupelně a tvořil jsem Vencu.

FDb: Inspiroval jste se třeba trochu i výkonem Leonarda DiCapria v Co žere Gilberta Grapea?
Jiří Mádl: Tak já ten film samozřejmě velmi dobře znám, ale nemůžu říct, že bych si ho kvůli Všivákům pouštěl, protože jsem nechtěl, aby mě to úplně svazovalo, protože on je tam úžasný. Ale musím říct, že když jsem to viděl, tak jsem si říkal, že bych chtěl něco takového hrát, to jdete správným směrem. Ale vždycky je nejdříve scénář, a pak teprve sestavíte tu roli. A třeba ten DiCaprio tam hrozně málo mluví, kdežto já jsem tady měl normálně věty, takže jsem to musel uzpůsobit, protože ta postižení se hodně liší, takže jsem se tím vlastně ani inspirovat nemohl.

FDb: Zmínil jsem film Probudím se včera, kde vlastně také máte scény s králíkem …
Jiří Mádl: (úsměv) A jó, to mě nenapadlo, vidíte.

FDb: Nedávno jste si sám vyzkoušel režii celovečerního filmu. Nemluvil jste třeba Romanu Kašparovskému do režie? Přestože Všiváci se natáčeli dříve, než Pojedeme k moři?
Jiří Mádl: Vůbec. A nemám to ani teď. Máte pravdu, že více mluvím do scénáře. To mám větší tendence, ale spíše u scénářů, které jsou mi blízké tím vyprávěním. Protože já všechny věci, které jsem napsal nebo nad kterými přemýšlím, chci vyprávět lineárně, což tady není, takže bych si na nějaké úpravy ani netroufnul, protože to není moje pole působnosti.

FDb: Máte už nějaké další nabídky na role?
Jiří Mádl: Měl bych dělat film o hokejistech, takže využiju to, že jsem několik let hokej hrál. A pak mám nějaké další scénáře, ale ty ještě čekají na finance nebo tak podobně. Protože teď je to opravdu složité ty filmy zafinancovat, a proto dost projektů, které jsem měl dělat, padlo nebo se odsunulo. Takže zatím mám na léto jenom ten film o těch hokejistech.
 

Jiří Langmajer (Mikuláš, jeden ze dvou hlavních hrdinů)

FDb: Jaký byl pro vás hlavní důvod, že jste přijal nabídku zahrát si ve filmu Všiváci?
Jiří Langmajer: Scénář a obsazení.

FDb: Jaký je podle vás Roman Kašparovský režisér?
Jiří Langmajer: Jestli se mě ptáte na to, že je debutant, tak mě moc jako debutant nepřipadal. Jakým způsobem on pracuje, jak byl připravený, co všechno od nás chtěl, co chtěl od velezkušeného pana kameramana, co nakonec dokázal, kam to dotáhl, tak mi nepřipadá úplně jako debutant. Takže já si ho nesmírně vážím za to, s jakou býčí silou to dotáhl k premiéře.

FDb: Nelákala vás více postava, kterou hraje Ondřej Vetchý?
Jiří Langmajer: To tedy rozhodně ne. Už jenom fyzicky se na tu postavu nehodím. Ale hlavně od první vteřiny, kdy Roman začal psát tenhle scénář, tak jej, co já vím, psal pro Ondru. Takže já jsem velice štastný, že jsem mohl hrát tu postavu, kterou jsem hrál.

FDb: Čili vás nemrzí, že jste se nepodíval do Afghánistánu …
Jiří Langmajer: (úsměv) Ne, nemrzí. Já zase nejsem tenhle typ. Mě by mrzelo, kdyby točili třeba ve Vysokých Tatrách a já bych tam někde mohl běhat po horách, ale že bych musel uskakovat před kulkama, tak to ne.

FDb: Máte už nějakou další nabídku na roli ve filmu?
Jiří Langmajer: Ve filmu ne, ale mám spoustu jiné práce. Pro televizi, v divadle, budu zkoušet muzikál ... Mám momentálně práci až do března. 

Tereza Voříšková (Róza, dcera hlavního hrdiny Richarda)

FDb: Co pro vás bylo rozhodující, že jste přijala nabídku na roli ve filmu Všiváci?
Tereza Voříšková: Mně se líbil scénář, protože mi přišel hodně neobvyklý. Protože v Čechách se točí hodně podobné filmy. A tenhle, ať je jakýkoliv, je rozhodně úplně jiný. Já jsem říkala, že je to taková šílená telenovela v akčním podání. Protože je tam spousta postav, které prožívají věci, u kterých není možné, aby se staly jednomu člověku. A to mě na tom baví, je to taková trochu úchylárna.

FDb: Vašeho otce ve filmu hraje Ondřej Vetchý. Jaký je jako otec?
Tereza Voříšková: My jsme s Ondřejem takový tandem a věc je taková, že Ondra si myslí, že je opravdu můj táta. On už mi hrál tátu několikrát, a navíc tady malá Rebečka je jeho skutečná dcera a Ondra na nás mluví úplně stejným tónem, i když Rebečce je tak sedm a mě čtyřiadvacet.

FDb: On dokonce říká, že jste si trochu podobné …
Tereza Voříšková: No, to říká. A já jsem si hlavně podobná s jeho starší dcerou, Verunkou, takže on vždycky říká ‚Holky, jděte se obléknout,‘ nebo ‚Holky, najedly jste se už?‘. Takže na nás všechny mluví jako táta. Takže my spolu vlastně ani nemusíme nic hrát.

FDb: Hrála pro vás roli i jména ostatních herců, se kterými jste měla na Všivácích spolupracovat?
Tereza Voříšková: Je to strašně příjemná partička. Někteří z nich jsou navíc moji dobří kamarádi. A je to prostě krásné.

FDb: Která scéna pro vás byla nejobtížnější a která naopak nejlehčí?
Tereza Voříšková: Tak záleží na tom, jak nejobtížnější. Technicky mi vadí ty odhalené scény. Sice nejsou úplně odhalehé, ale stejně už s tím mám problémy. A jinak je v tom filmu dost scén, které nebyly zrovna příjemné.

FDb: Můžete alespoň jednu jmenovat?
Tereza Voříšková: Tak třeba ta, ve které Ondra sklesle leží na zemi. Protože představa, že by to byl váš táta, je prostě hrozná. A jinak mám ráda ty scény s tou Rebečkou, protože ji mám opravdu ráda a hezky nám to spolu šlapalo.

FDb: Malinko odbočím. Je nějaký jiný český film, který vás v poslední době zaujal?
Tereza Voříšková: Já jsem milovnice českých věcí. Miluju českou hudbu i české filmy, a myslím si, že ta kvalita tady je. Naposledy mě zaujal film Pojedeme k moři. To ale není žádný kamaráčoft, podle mě je to fakt výborný film.

FDb: Máte už nějakou další nabídku na roli ve filmu?
Tere
za Voříšková: Ano, do října mám práci. 

FOTO: Bontonfilm