Kategorie: Kino
Recenze: Zbrusu Nový zákon
Autor: Tomáš Kordík -
Nejedná se ale o žádného hodného pána, jakým byl kupříkladu Morgan Freeman v Božském Bruceovi. Kdepak, tenhle Bůh se mnohem víc podobá tomu, kterého můžeme vidět v Acid Houseu v povídce Masařka. To znamená, že se rozhodně nechová příkladně a že lidem s velikou
radostí škodí. Především vymýšlením nejrůznějších naschválů. Kromě všeobecně známého syna (tady se vyskytujícího pouze ve formě ožívající figurky a zvaného „Jé Káčko“) má mírně zaostalou manželku a malou dceru, kterou jeho počínání přestane bavit, a tak se mu vloudí do monstrózní pracovny a pošle všem lidem na světě na mobil SMS zprávu, ve které se píše, kdy dotyčný/dotyčná zemře. Ale to není všechno!
Ví, že tohle je velký průšvih, za který ji přísný otec bude chtít potrestat, takže raději uteče tajnou
chodbou v pračce. Úkol je přitom jasný – najít dalších šest apoštolů, díky čemuž jich nebude dvanáct jako hráčů v hokeji, nýbrž osmnáct jako při baseballu, který má ráda její matka, což by ve finále mohlo sehrát důležitou roli. Teď jenom vybrat ty správné lidi. Možná, že bezdomovec, žena s umělou paží, zabiják, sexuální maniak, podváděná manželka a chlapec, co se touží oblékat jako děvče, budou pro daný účel těmi nejvhodnějšími osobami …
Občas se prakticky z ničeho nic objeví film, který působí skutečně jako zjevení. V tomto roce jsme už
jeden takový mohli vidět. Pestrobarvec petrklíčový nadchnul úplně maximálně a Zbrusu Nový zákon za ním o mnoho nezaostává. Samozřejmě, oba počiny měly za sebou v době uvedení v českých kinech úspěšnou festivalovou minulost, což je samo o sobě upozorněním, že příznivce hollywoodské produkce, kteří jsou zvyklí na známé herecké tváře, patrně o svých nesporných kvalitách budou přesvědčovat mnohem složitěji, anebo se jim to dokonce nepodaří vůbec.
Tenhle Zbrusu Nový zákon navíc funguje v několika vrstvách, a jak už to u podobných počinů bývá,
nabízí široký prostor pro vlastní interpretaci. Jenže, na rozdíl třeba od nedávného Mládí, Zbrusu Nový zákon je natolik jiný, že vás přinutí o dění na plátně přemýšlet. Nese v sobě prvky podobenství, satiry, absurdity (rovina, ve které se tvůrci nezřídka odvážou až příliš), a zároveň nastoluje některé vskutku hlubokomyslné otázky, které si budeme chtít zodpovědět možná i proto, že nám nejsou podsouvány nijak násilně, ale vlastně celkem hravě, přestože se jedná o zcela seriózní témata.
Z čistě filmařského hlediska navíc představuje Zbrusu Nový zákon naprosto precizně odvedenou
práci. Takovýto příběh rozhodně vyžaduje značnou vypravěčskou zručnost. Tu režisér Jaco van Dormael při svém minulém snímku s názvem Pan nikdo nepotvrdil, avšak tentokrát si z tohoto pohledu počíná velice zkušeně, přičemž není možné opomenout evidentní přínos střihače Hervého de Luze, protože ani tak nevadí, že se tu vyskytují scény, které jsou poněkud navíc (např. ta u vypuštěného bazénu), ale mnohem důležitější je, že žádné důležité nechybí a že se objevují z hlediska dramaturgického na těch správných místech. Takže diváci pořád mají, čeho se chytnout a co je ještě podstatnější – pozornost není ničím narušována!
Zbrusu Nový zákon je film, který opět dokazuje, že i v současné době, kdy zdánlivě bylo všechno natočeno, všechno napsáno a všechno zhudebněno, se stále ještě dá příjít s něčím velmi originálním. Ne náhodou se bude Zbrusu Nový zákon ucházet za Belgii o Oscara. A troufám si tvrdit, že mezi těch pět vyvolených nominovaných se dostane určitě! V případě Zlatých glóbů se mu to už podařilo. S těmi náboženskými motivy to sice možná někdy až přehání, ale jinak se jedná o velice komplexní dílo s přesně vybranými hereckými typy a v neposlední řadě také s výbornou hudbou.
FOTO: Aerofilms
radostí škodí. Především vymýšlením nejrůznějších naschválů. Kromě všeobecně známého syna (tady se vyskytujícího pouze ve formě ožívající figurky a zvaného „Jé Káčko“) má mírně zaostalou manželku a malou dceru, kterou jeho počínání přestane bavit, a tak se mu vloudí do monstrózní pracovny a pošle všem lidem na světě na mobil SMS zprávu, ve které se píše, kdy dotyčný/dotyčná zemře. Ale to není všechno!Ví, že tohle je velký průšvih, za který ji přísný otec bude chtít potrestat, takže raději uteče tajnou
chodbou v pračce. Úkol je přitom jasný – najít dalších šest apoštolů, díky čemuž jich nebude dvanáct jako hráčů v hokeji, nýbrž osmnáct jako při baseballu, který má ráda její matka, což by ve finále mohlo sehrát důležitou roli. Teď jenom vybrat ty správné lidi. Možná, že bezdomovec, žena s umělou paží, zabiják, sexuální maniak, podváděná manželka a chlapec, co se touží oblékat jako děvče, budou pro daný účel těmi nejvhodnějšími osobami …Občas se prakticky z ničeho nic objeví film, který působí skutečně jako zjevení. V tomto roce jsme už
jeden takový mohli vidět. Pestrobarvec petrklíčový nadchnul úplně maximálně a Zbrusu Nový zákon za ním o mnoho nezaostává. Samozřejmě, oba počiny měly za sebou v době uvedení v českých kinech úspěšnou festivalovou minulost, což je samo o sobě upozorněním, že příznivce hollywoodské produkce, kteří jsou zvyklí na známé herecké tváře, patrně o svých nesporných kvalitách budou přesvědčovat mnohem složitěji, anebo se jim to dokonce nepodaří vůbec.Tenhle Zbrusu Nový zákon navíc funguje v několika vrstvách, a jak už to u podobných počinů bývá,
nabízí široký prostor pro vlastní interpretaci. Jenže, na rozdíl třeba od nedávného Mládí, Zbrusu Nový zákon je natolik jiný, že vás přinutí o dění na plátně přemýšlet. Nese v sobě prvky podobenství, satiry, absurdity (rovina, ve které se tvůrci nezřídka odvážou až příliš), a zároveň nastoluje některé vskutku hlubokomyslné otázky, které si budeme chtít zodpovědět možná i proto, že nám nejsou podsouvány nijak násilně, ale vlastně celkem hravě, přestože se jedná o zcela seriózní témata.Z čistě filmařského hlediska navíc představuje Zbrusu Nový zákon naprosto precizně odvedenou
práci. Takovýto příběh rozhodně vyžaduje značnou vypravěčskou zručnost. Tu režisér Jaco van Dormael při svém minulém snímku s názvem Pan nikdo nepotvrdil, avšak tentokrát si z tohoto pohledu počíná velice zkušeně, přičemž není možné opomenout evidentní přínos střihače Hervého de Luze, protože ani tak nevadí, že se tu vyskytují scény, které jsou poněkud navíc (např. ta u vypuštěného bazénu), ale mnohem důležitější je, že žádné důležité nechybí a že se objevují z hlediska dramaturgického na těch správných místech. Takže diváci pořád mají, čeho se chytnout a co je ještě podstatnější – pozornost není ničím narušována!Zbrusu Nový zákon je film, který opět dokazuje, že i v současné době, kdy zdánlivě bylo všechno natočeno, všechno napsáno a všechno zhudebněno, se stále ještě dá příjít s něčím velmi originálním. Ne náhodou se bude Zbrusu Nový zákon ucházet za Belgii o Oscara. A troufám si tvrdit, že mezi těch pět vyvolených nominovaných se dostane určitě! V případě Zlatých glóbů se mu to už podařilo. S těmi náboženskými motivy to sice možná někdy až přehání, ale jinak se jedná o velice komplexní dílo s přesně vybranými hereckými typy a v neposlední řadě také s výbornou hudbou.
FOTO: Aerofilms