Freeman Entertainment
Kategorie: Ostatní
Recenze: San Andreas
Autor: Tomáš Kordík -
V Kalifornii je běžné slunečné odpoledne. Všichni dělají svou práci, což samozřejmě platí i pro 
člena hasičského sboru Raye, který musí ve velice poutavé sekvenci (na úvod filmu ideální) zachránit mladou řidičku z auta, které se zaseklo na tom snad úplně nejhorším místě. Všechno dobře dopadne, na rozdíl od Rayova manželství s Emmou, která nyní bydlí s prachatým architektem Danielem Riddickem (evidentně žádný příbuzenský vztah s tímto Riddickem), a také se svou druhou dcerou (první bohužel před časem utonula, což si její otec dává za vinu spíše proto, aby řeč nestála) Blake, která se nechá odvést do San Franciska zrovna v době, kdy Paul Giamatti kvůli nedostatku pokory a respektu snese zlé zemětřesení nejprve na Hooveru přehradu, a potom na Los Angeles a … San Francisco!
V katastrofických bijácích se obvykle všechno bortí. V rámci žánru se toho mnoho nového
patrně už vymyslet nedá, a proto nepatří k mým oblíbeným. Režiséři těch nových se povětšinou soustředí jen na efekty a zapomínají na herce, kteří mohou být sebezvučnějšího jména, ale jejich výkony pak stejně skoro za nic nestojí. Přesně to je případ San Andreas (odkazuje tedy na tektonický zlom, nikoliv na hru ze série Grand Theft Auto), kde se prostě nikomu (včetně The Rocka, Alexandry Daddario a bohužel i mojí oblíbenkyně Carly Gugino) nedaří přenést emoce na diváky. Ani ve scénách, kdy by to mělo jít skoro samo (vzpomínání na tu utonulou dceru). Nejblíže k tomu má postava Paula Giamattiho, ač se v těch úplně nejextrémnějších situacích neobjevuje.
Takže by možná bylo bývalo lepší, kdyby se zadařilo všechny lidi včas varovat, tudíž by stihli
odjet a zbytek by prostě byl jenom ukázkou ničivé síly přírody na opuštěném městě. Efekty jsou v San Andreas na výborné úrovni, ale při některých užších záběrech na postavy, kterak projíždějí mezi troskami, si zkrátka přeci jen ani na televizní obrazovce nelze nevšimnout toho, že se natáčelo před greenscreenem/bluescreenem. A fakt, že se kupříkladu budovy bortí přesně podle toho, aby mezi nimi mohla proletět kamera, je sice efektní, ale ne efektivní. Méně uhlazený styl by filmu vzhledem k větší dramatičnosti určitě prospěl.
Vítaný je třeba přelet před Bakersfieldem, kdy si od té zkázy na chvíli odpočineme. Ačkoliv má
to zase i své negativum. Jelikož dcera o sobě sice dala rodičům vědět, ale pořád je v přímém ohrožení života, protože kterákoliv budova se přece může kvůli narušené statice kdykoliv zřítit (zřejmě to nevadí proto, že její otec je The Rock – a ten by přece dvakrát neselhal). A když jsou pak nuceni ve stylu Bodhiho z vrtulníku vyskočit, po dopadnutí na baseballový stadion jako teenageři žertují o druhé metě. San Andreas přitom naťukne některá mimořádně zajímavá témata, ale prakticky okamžitě je opustí, abychom snad nebyli ničím rušeni při sledování klasického CGI hollywoodského spektáklu.
A to se tady najdou místa, kdy by mohly nejednoho napadnout otázky typu: Není tohle všechno
způsobeno zásahem nějaké vyšší moci? Opravdu se Paul Giamatti neprovinil nedostatkem respektu vůči matce přírodě? A když si to uvědomil, bylo už pozdě? Nebo nešlo náhodou o trest Boží za to, jakým směrem se lidstvo ubírá? Nebo to třeba bylo i proto, že natáčí takové všemožné a nezřídka taky nemožné filmy (zmizí slavný nápis Hollywood)? Protože se děj z části odehrává v Los Angeles, je vlastně velikánská škoda, že nevidíme prchající či pomáhající celebrity. Cameo jich tu klidně mohlo mít několik, včetně největších akčních hvězd.
Extrémní situace jako je tato, totiž nejlépe odhalují skutečný lidský charakter. Vy se můžete
roky kamarádit s někým, kdo vypadá, že je nejvíc „v poho“ a cool. Můžete být s osobou, o které jste přesvědčeni, že je vaší životní láskou. Ale jste si opravdu jistí, že by vás v případě skutečného nebezpečí nenechal(a) ve štychu, aby si zachránil(a) především vlastní kůži? Z tohoto pohledu jsou v San Andreas nejzajímavější tři postavy: ten Daniel Riddick, a pak taky dva angličtí bráchové, Ben a Ollie, z nichž první jmenovaný je starší a zakouká se do Blake (což jsme úplně nepotřebovali), a účast toho druhého je bohužel spíše iritující, byť je určitě o něco málo odvážnější než brácha.
San Andreas je jinak ale poměrně zábavný biják, takže se nenechte zmást tím spíše negativním dosavadním hodnocením. Měl však předpoklady k tomu stát se téměř dokonalým. Nebo možná úplně dokonalým. Kdyby jenom ten scénář nebyl po všech stránkách tak nehorázně odfláknutý, že se kupříkladu i záchrany na posledních chvíli (kvůli větší dramatičnosti) omrzí hned napoprvé. A to už je co říct. Na blu-rayi se v bonusové sekci dozvíme o přístupu herců a tvůrců, včetně hudebního skladatele. Jenom tedy zamrzí, že efektům, kaskadérům a legračním momentům z natáčení (i když bereme v potaz fakt, že zemětřesení není žádná sranda!) není věnován větší prostor.
FOTO: Freeman Entertainment
člena hasičského sboru Raye, který musí ve velice poutavé sekvenci (na úvod filmu ideální) zachránit mladou řidičku z auta, které se zaseklo na tom snad úplně nejhorším místě. Všechno dobře dopadne, na rozdíl od Rayova manželství s Emmou, která nyní bydlí s prachatým architektem Danielem Riddickem (evidentně žádný příbuzenský vztah s tímto Riddickem), a také se svou druhou dcerou (první bohužel před časem utonula, což si její otec dává za vinu spíše proto, aby řeč nestála) Blake, která se nechá odvést do San Franciska zrovna v době, kdy Paul Giamatti kvůli nedostatku pokory a respektu snese zlé zemětřesení nejprve na Hooveru přehradu, a potom na Los Angeles a … San Francisco!V katastrofických bijácích se obvykle všechno bortí. V rámci žánru se toho mnoho nového
patrně už vymyslet nedá, a proto nepatří k mým oblíbeným. Režiséři těch nových se povětšinou soustředí jen na efekty a zapomínají na herce, kteří mohou být sebezvučnějšího jména, ale jejich výkony pak stejně skoro za nic nestojí. Přesně to je případ San Andreas (odkazuje tedy na tektonický zlom, nikoliv na hru ze série Grand Theft Auto), kde se prostě nikomu (včetně The Rocka, Alexandry Daddario a bohužel i mojí oblíbenkyně Carly Gugino) nedaří přenést emoce na diváky. Ani ve scénách, kdy by to mělo jít skoro samo (vzpomínání na tu utonulou dceru). Nejblíže k tomu má postava Paula Giamattiho, ač se v těch úplně nejextrémnějších situacích neobjevuje.Takže by možná bylo bývalo lepší, kdyby se zadařilo všechny lidi včas varovat, tudíž by stihli
odjet a zbytek by prostě byl jenom ukázkou ničivé síly přírody na opuštěném městě. Efekty jsou v San Andreas na výborné úrovni, ale při některých užších záběrech na postavy, kterak projíždějí mezi troskami, si zkrátka přeci jen ani na televizní obrazovce nelze nevšimnout toho, že se natáčelo před greenscreenem/bluescreenem. A fakt, že se kupříkladu budovy bortí přesně podle toho, aby mezi nimi mohla proletět kamera, je sice efektní, ale ne efektivní. Méně uhlazený styl by filmu vzhledem k větší dramatičnosti určitě prospěl.Vítaný je třeba přelet před Bakersfieldem, kdy si od té zkázy na chvíli odpočineme. Ačkoliv má
to zase i své negativum. Jelikož dcera o sobě sice dala rodičům vědět, ale pořád je v přímém ohrožení života, protože kterákoliv budova se přece může kvůli narušené statice kdykoliv zřítit (zřejmě to nevadí proto, že její otec je The Rock – a ten by přece dvakrát neselhal). A když jsou pak nuceni ve stylu Bodhiho z vrtulníku vyskočit, po dopadnutí na baseballový stadion jako teenageři žertují o druhé metě. San Andreas přitom naťukne některá mimořádně zajímavá témata, ale prakticky okamžitě je opustí, abychom snad nebyli ničím rušeni při sledování klasického CGI hollywoodského spektáklu.A to se tady najdou místa, kdy by mohly nejednoho napadnout otázky typu: Není tohle všechno
způsobeno zásahem nějaké vyšší moci? Opravdu se Paul Giamatti neprovinil nedostatkem respektu vůči matce přírodě? A když si to uvědomil, bylo už pozdě? Nebo nešlo náhodou o trest Boží za to, jakým směrem se lidstvo ubírá? Nebo to třeba bylo i proto, že natáčí takové všemožné a nezřídka taky nemožné filmy (zmizí slavný nápis Hollywood)? Protože se děj z části odehrává v Los Angeles, je vlastně velikánská škoda, že nevidíme prchající či pomáhající celebrity. Cameo jich tu klidně mohlo mít několik, včetně největších akčních hvězd.Extrémní situace jako je tato, totiž nejlépe odhalují skutečný lidský charakter. Vy se můžete
roky kamarádit s někým, kdo vypadá, že je nejvíc „v poho“ a cool. Můžete být s osobou, o které jste přesvědčeni, že je vaší životní láskou. Ale jste si opravdu jistí, že by vás v případě skutečného nebezpečí nenechal(a) ve štychu, aby si zachránil(a) především vlastní kůži? Z tohoto pohledu jsou v San Andreas nejzajímavější tři postavy: ten Daniel Riddick, a pak taky dva angličtí bráchové, Ben a Ollie, z nichž první jmenovaný je starší a zakouká se do Blake (což jsme úplně nepotřebovali), a účast toho druhého je bohužel spíše iritující, byť je určitě o něco málo odvážnější než brácha.San Andreas je jinak ale poměrně zábavný biják, takže se nenechte zmást tím spíše negativním dosavadním hodnocením. Měl však předpoklady k tomu stát se téměř dokonalým. Nebo možná úplně dokonalým. Kdyby jenom ten scénář nebyl po všech stránkách tak nehorázně odfláknutý, že se kupříkladu i záchrany na posledních chvíli (kvůli větší dramatičnosti) omrzí hned napoprvé. A to už je co říct. Na blu-rayi se v bonusové sekci dozvíme o přístupu herců a tvůrců, včetně hudebního skladatele. Jenom tedy zamrzí, že efektům, kaskadérům a legračním momentům z natáčení (i když bereme v potaz fakt, že zemětřesení není žádná sranda!) není věnován větší prostor.
FOTO: Freeman Entertainment
