Recenze: Doktor Spánek od Stephena Kinga

 

Události, ke kterým došlo před více než třiceti rokama v Overlook Hotelu, Dannyho Torrance poznamenaly. Vždyť tam jeho otec přišel o rozum. Teď se píše rok 2011 a Danny má stále schopnost zářit. Jenže vyrostl a hodně chlastá, kvůli čemuž například neváhá krást od nahé slečny, která je na posteli naaranžovaná tak, abychom náhodou nezahlédli ještě něco hezčího, než jsou ruce, nohy a záda. Zvláštní, když je film mládeži nepřístupný. No, se zjevením Dicka Halloranna dojde na přesídlení. Dan díky tomu potká Billyho, který chodí na sezení anonymních alkoholiků a novému kamarádovi se rozhodne pomoct, protože ví, že se taky rád napije. Vedle pomáhání s Miniměstečkem přijme práci i v místním hospicu, kde mají kočku, která si chodí lehat k těm, pro které nadešel čas odejít. Danny je díky své schopnosti zářit dokáže uklidnit, a tak si vyslouží přezdívku Doktor Spánek. Tohle by byl námět, dokonce na celý seriál!

Nepřítelem tentokrát nejsou ani strašidla, ani zešílený Jack Nicholson, nýbrž banda „cirkusáckých upírů“, co si říkají Pravý rod. Tady možná drobnou odbočku – režisér Mike Flanagan se rozhodnul nevyužít záběrů z Osvícení, přestože by to díky stejnému studiu šlo. A neřešil ani CGI efekty. Místo toho si potřebné záběry znovu natočil s jinými herci. Takže Jack Torrance teď vypadá jako Henry Thomas, ačkoli tady je to malinko složitější a tvůrci věděli, že Jacku Nicholsonovi se patrně nikdo nevyrovná. Zato místo Shelley Duvall si střihla cameo Alex Essoe a nutno dodat, že ji vystihla natolik přesně, že by to ani samotná Shelley Duvall lépe nezvládla.

Ale zpět k Pravému rodu. Jedná se o lidi, kteří činí nelidské skutky. Konkrétně z dětí i dospělých – ale hlavně z dětí – vysávají páru, což je asi jejich duše. Tato monstra nejsou nesmrtelná, avšak můžou žít o dost déle než lidé. K tomu mají schopnost zářit a oči jim svítí jako dětem z Městečka prokletých, na které jakoby Doktor Spánek odkazoval i těmi truhličkami (tam si hlavní hrdina přestavoval zeď). Pokud by se někdo ptal na nejdůležitější členy, pak bude určitě nutné jmenovat Taťku Vránu a především neodolatelnou Kloboukovou Rose. Jsou to vlastně takoví feťáci, kteří nemají daleko k sektě Charlieho Mansona. Spadeno začnou mít na holčičku Abru, která září tolik, že je to až k neuvěření! Skamarádí se s Danem, ovšem je to běh na dlouhou trať. Celých osm roků potrvá, než se věci dají do pohybu.

 

 

Neznělo zrovna přesvědčivě, když se v bonusové sekci na Blu-ray disku vypráví o tom, že Doktor Spánek zůstal věrný knize, ale zároveň se jedná o dobré pokračování Kubrickova díla. Slavný režisér totiž k materiálu tenkrát nepřistoupil nejšťastněji. Vlastně k němu přistoupil tak nešťastně, že to už ani o moc hůře nešlo. Přesto se jeho „horor“ stal legendou. Teď je tady Mike Flanagan, který už v minulosti podle Kinga natočil thriller Gerald’s Game a na kontě má i další temnější projekty. Navíc je řadu roků spisovatelovým velkým fandou. Tedy snad ne až takovým jako Annie Wilkesová.

Dá se tvrdit, že oproti Kubrickovi se vydal racionálnější cestou. V Doktoru Spánkovi se nachází pochybných nelogičností naprosté minimum. Dost možná si taky uvědomil, že při přepisu knihy Stephena Kinga pro stříbrné plátno není úplně dobré být předloze co nejvěrnější. Zároveň rafinovaněji využívá filmové řeči a vizuálně učinil film také přitažlivějším (třebaže do hotelu se vrátíme až na posledních dvacet minut). Lépe tohle v případě adaptací rodáka z Maine svedl snad jenom Frank Darabont. A to hned třikrát (Vykoupení z věznice Shawshank, Zelená míle, Hustá mlha).

 

 

K řemeslné dokonalosti má ovšem Doktor Spánek pořád o dost dál než by se mohlo zdát. Některé pasáže jsou zbytečně zdlouhavé (a proč jsme museli sledovat to cyklení Dědy Flicka, to je teprve otázka). K budování napětí rozhodně nepřispívají, naopak evokují Kubrickovy exhibice, což na druhou stranu příznivci originálu asi ocení. Ti, kterým se Osvícení úplně nezdálo, však jásat nadšením nebudou. Nicméně, většinu zcestných hlášek se tentokrát podařilo eliminovat a stejně tak jednání postav dává až na drobné výjimky (telekinetické (ne)mluvení, závěrečného zúčtování nebo otázka týkající se skutečné síly Abriných schopností) smysl. Na druhou stranu při zamyšlení se dá i na tyhle nejasnosti najít nějaká odpověď, což minule prostě nešlo.

V případě tohoto počinu se podařilo zajít a vtáhnout až tak daleko, že si řekneme: „Teď by se mělo stát tohle.“ Nebo: „Teď by se snad měla vzbudit, ne?“ A ono se tak skutečně stane! Stejně tak je maximálně pozoruhodné, že Flanagan přistoupil k celé mytologii tak přesvědčivě, že vůbec nemáme problém odsouhlasit, že Klobouková Rose určitě umí (v rámci meditace) takhle létat. Rebecca Ferguson je v téhle roli naprosto uhrančivá. Rozhodně by bylo fajn ji vídat v záporných rolích i nadále, protože lépe odkrývají její skutečné herecké dovednosti. Klobouková Rose je navíc výborně napsaná postava.

 

 

To samé platí o Billym (Cliff Curtis) a Andi (Emily Alyn Lind), která bude působivě najita a rekrutována, aby té sektě věrně sloužila. Danny naštěstí už s Tonym nekomunikuje zdviženým prstíčkem a nečmárá nikam „drom/redrum“ jako nějaký pitomeček. Ostatně tím podle všeho přestal být nedlouho po návratu z hotelu, když poseděl na lavičce s Hallorannem. Teď vypadá jako Ewan McGregor, což byla výborná volba, protože se těší díky svým vesměs kladným rolím velké popularitě, takže mu v jeho počínání budeme za každou cenu držet palce. Možná se to nezdá, ale tohle obsazení správného protihráče ke Kloboukové Rose a spol. bylo opravdu důležité.

Doktor Spánek od Stephena Kinga vlastně není úplně horor, jako spíše psychothriller s hororovými prvky a údernými twisty. Jasně, máme tu kupříkladu vraždu malého chlapce, avšak není až tolik „on-screen“, jak režisér v bonusech říká. To John Carpenter se už v roce 1976 nebál odpravit dítě, aniž by jakkoli uhýbal pohledem. Na druhou stranu to tady dost zavání X-Meny (sympatická Abra v podání Kyliegh Curran by se ve škole Charlese Xaviera určitě neztratila), kteří zpravidla – kromě bizarního Logana – bývají přístupní a nelidské bytosti po zabití mizí skoro stejně, jako jsme to viděli v Avengers nebo ve Jsem číslo čtyři. A to rozhodně nejsou horory. Je fakt, že po zkušenostmi s oběma díly To jsme od Doktora Spánka čistokrevný horor snad ani nečekali. Tohle je spíše souboj alkoholik vs. feťáci. Jak známo, když psal Stephen King Osvícení, byl závislý. A je zajímavé, že tahle skutečnost se až do tohoto pokračování promítla mnohem více. Hodně zamrzí, že se v kinech nedočkalo větší divácké pozornosti.

FOTO: Warner Bros.