Speciál: O knize Povolání režisér

 

 

Takže jde o něco úplně jiného, než co jsme se dočetli tady a nepřekvapivě tady. Samotný úvod obstará pouze první jmenovaný. Během rozhovoru dojde na nejrůznější témata od vyprávění příběhu a umění dialogů přes studium na FAMU a postavení kamer až po hudbu a postavy. Protože se ptá Bohdan Sláma, řeč bude v daleko větší míře o počinech držitele dvou Oscarů. Podrobně se rozebere československá tvorba před odchodem do USA (Černý Petr, Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko!), a pak Přelet nad kukaččím hnízdem, Amadeus a Vlasy. Naopak takové Goyovy přízraky zůstanou na okraji zájmu.

Dialog se často stáčí k tomu, že jakožto diváci nebo divačky musíme vždycky věřit tomu, co na platně vidíme. Někdy zacházejí oba filmaři opravdu hodně do hloubky, že čtenáři a čtenářky, kteří netuší, jak to chodí na place, nebo kteří se o „sedmé umění“ až tolik nezajímají, můžou trochu tápat. Ti ostatní budou jistě z této knihy většinově nadšení, přestože z hlediska výroby neobsáhne úplně všechno, otázky a odpovědi jsou někdy variací téhož a některé tituly jsou tedy upozaděné, přestože také mají co do sebe. Miloš Forman evidentně znal tvorbu Bohdana Slámy (jenž byl oceněn na prestižních festivalech), takže rozbory mohly probíhat oboustranně.

Nicméně faktem zůstává, že Bohdan Sláma letěl do Spojených států amerických v roli novináře. A tím, že má takříkajíc ten „inside look“, jinými slovy, že jakožto velice dobrý a osobitý režisér filmům rozumí, svými dotazy a postřehy kolikrát udeří hřebíček přesně na hlavičku! Na rozdíl od studenta Ennia Morriconeho, který nejlegendárnějšího skladatele zpovídal v knize Chyť ten zvuk. Samozřejmě budou mít zřejmě všichni při čtení neustále na paměti, že starší z obou režisérů se pohyboval v nepatrně jiných sférách a setkával se s poněkud rozdílnější, resp. věhlasnější sortou lidí. Proto může na první pohled vyznívat komicky, když – čistě ilustrativně – například na Formanovu zmínku o Billy Wilderovi přichází Slámova odpověď v podobě Věry Chytilové. Pravda, oba ji znali, tak jako Otakara Vávru.

 

 

Zato konfrontace Jacka Nicholsona s Ivanem Trojanem a Rudolfem Hrušínským je určitě na místě. To, že někdo pochází z evropské země, kde není úředním jazykem angličtina, ještě neznamená, že sám neutáhne velký hollywoodský biják. A ani to neznamená, že není skvělý herec nebo skvělá herečka, když ho/ji nezná v porovnání s hollywoodskými celebritami zdaleka tolik lidí. Funguje to i opačně, tj. roli ve filmu vznikajícím pod hlavičkou velkého studia (myšleno 20th Century Fox, Warner Bros., Disney, Paramount Pictures, Universal Pictures) dostali už i tací, kteří se rozhodně neřadí k nejlepším „hráčům“, ale měli a mají charisma/štěstí/schopného agenta.

Oba tvůrci si zároveň vyzkoušeli práci s neherci. V 60. letech bylo trefou do černého objevení kapelníka Kmochovy dechovky Jana Vostrčila. A slavný rodák z Čáslavi neměl později nejmenší problém při natáčení Přeletu nad kukaččím hnízdem obsadit do maličkých úloh skutečné chovance oregonského ústavu, kde se natáčelo. Celý scénář k tomuto nesmírně úspěšnému dramatu v předprodukci při schůzce lidem ze společnosti United Artists předehrál, díky čemuž dostal šanci ho režírovat (což už jsme si naznačili tady). A potom „vjel“ do Vlasů, což byl naprosto jiný projekt.

 

 

V této souvislosti se hodně řeší hrdinové, přičemž ti hollywoodští se častokrát od těch českých liší. Ve Formanových filmech však mají z charakterového hlediska velký význam vedlejší postavy. Jinak se v nich nesmírně dbá vlastně i na nejposlednějšího komparzistu, a to nejen v dobových dílech typu Amadea. Také díky tomu nesou poměrně snadno rozpoznatelný rukopis, ačkoli to samé se dá tvrdit o Bohdanu Slámovi. Důležitá je z tohoto pohledu práce kameramana, s nimiž – jak se dozvíme – nebylo v Americe pokaždé úplně nejsnadnější pořízení.

Povolání režisér je kniha plná moudrých myšlenek, rad a poznámek. A to z nejrůznějších oblastí. Dojde na srandu, práci s herci, lidskou blbost, metaforický přístup, touhu podívat se za železnou oponu, kulturu hippies, osobnost Andyho Kaufmana, názory obecenstva, ohlas Larryho Flynta na počin Lid versus Larry Flynt, nějaké ty veselé příhody z natáčení nebo třeba přirovnávání filmů k holkám. Tahle publikace navíc obsahuje hromadu povětšinou černobílých a dosti precizních fotek – ať už přímo ze samotných filmů, z jejich natáčení nebo z onoho posezení v Connecticutu, které se odehrálo už skoro před deseti rokama (údaj se na začátku a na konci knihy o rok liší), ale pořád zůstává aktuální. Tak jako příběhy v režii Miloše Formana a Bohdana Slámy, kteří díky svému specifickému pohledu na svět rozhodně mají, co říct.

KNIHA JE VÝHODNĚ K DISPOZICI NAPŘÍKLAD TADY

RECENZE NA FILM PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM JE K DISPOZICI TADY

RECENZE NA FILM ŠTĚSTÍ JE K DISPOZICI TADY

FOTO: FDb.cz, dobre-knihy.cz