Vladimír Kratina

Vladimír Kratina se narodil v Praze, ale dětství strávil na Křivoklátsku, v jeho dvanácti letech se pak rodina přestěhovala do Ostravy. Tam Kratina studoval na gymnáziu, zároveň hrál na bicí a kytaru ve studentské beatové kapele, pro kterou také komponoval. Po maturitě nastoupil na DAMU, kterou absolvoval v roce 1975. První divadelní angažmá strávil v Divadle Vítězného února v Hradci Králové (1975-1977), svůj další osud spojil s menšími divadelními scénami jako Činoherní studio v Ústí nad Labem (1977-1978), zájezdové divadlo Dílna 24 (1978-1979), Studio Ypsilon (1980-1988) a nakonec Činoherní klub v Praze (1988-1999). Pohostinsky hrál ale také například v Národním divadle (Idiot). Mužný zjev Vladimíra Kratiny jej předurčil k rolím drsných a statných chlapů, takové postavy ztvárňoval nejen na jevišti, ale také před kamerou. Uplatnil se v klasickém (Hamlet, Návrat na kruhy své) i v moderním repertoáru (Obsluhoval jsem anglického krále). Po roce 1999, kdy odešel z Činoherního klubu, začal se Kratina věnovat podnikání v umělecké oblasti, mimo jiné produkoval muzikál na ledě Mrazík. Po čase se ale začal vracet před filmovou kameru, pohostinsky také hraje na různých divadelních scénách. Kromě toho se uplatňuje také jako originální folkový zpěvák. Do filmu vstoupil Kratina ještě za studií na DAMU, kdy hrál menší roli mladého inženýra v psychologickém dramatu HŘIŠTĚ (1975). Po několika dalších menších rolích zaujal hlavní postavou Tadeáše Falka v syrovém filmu KŘEHKÉ VZTAHY (1979) režiséra Juraje Herze. Za tento film dostal Kratina také dvě ceny na domácích festivalech. Naopak, další hlavní role dělnického vůdce Jožky Juříka ve filmu DĚTI ZÍTŘKŮ (1980) spadá do propagandistické tvorby normalizační ideologie. Z této doby si jej můžeme spíše připomínat rolí traktoristy Drtikola v dětském snímku PRÁZDNINY PRO PSA (1980). Mezi další větší herecké úkoly Vladimíra Kratiny patří slovenský film MŔTVI UČIA ŽIVÝCH (1983) nebo EVO, VDEJ SE! (1983). Za zmínku stojí také další hlavní role ve filmu VŠECHNO NEBO NIC (1984), v němž se po několika letech vrátil ke spolupráci s režisérem Š. Skalským. Od té doby ale velkých příležitostí ubývalo, úbytek rolí ve filmu si ale Kratina začal vynahrazovat zvýšenou frekvencí práce pro televizi, kde hrál v inscenacích, pohádkách a také seriálech. Zatím naposledy se ve filmu objevil v roli otce ve snímku TROFEJ (2007), v televizi jsme jej v poslední době mohli vidět v seriálech MÍSTO V ŽIVOTĚ (2006) nebo SOUKROMÉ PASTI (2008), diskutabilní popularitu mu přinesla také poměrně velká role v seriálu LETIŠTĚ (2006). Vladimír Kratina je podruhé ženatý, jeho první manželkou byla krátce Šimona Součková (*1950), loutkoherečka. Z obou manželství má tři dcery.