Vivien Leigh

Okouzlující zelenoočka - Vivien, Mary Leigh, nebo také Lady Laurence Olivier - se narodila v Indii v městě Darjeeling v severním Bengálsku - dne 5. listopadu 1913. V Anglii se stala velkou divadelní herečkou, oplývala bohatým hereckým rejstříkem. Hrála klasický repertoár : Shakespearovy hry : Julii, Ofélii, Lady Macbeth, Kleopatru. Kritikami vždy dobře přijaté hry podle dramatika G.B.Schawa, nebo Oscara Wilda. Hrála v anglických filmech, už od roku 1935 v 21 letech, kdy natočila u nás neznámé tituly, v roce 1937 "Požár nad Anglii", (kdy se seznámila se svým budoucím manželem L.Olivierem), "Osudná cesta", nejznámější z filmů anglické produkce z té doby "Američan v Oxfordu" z roku 1938. Pak nastal v jejím životě nebývalý zvrat. Rok 1939 přinesl román „Gone with the Wind“ , Jih proti severu, spisovatelky Mitchellové, pro jehož filmové ztvárnění se rozhodla společnost Davida O.Selznicka. 26-ti letou Vivien vyhledal v Londýně agent M. Selznick, a nabídl jí konkurs na doposud neobsazenou roli hlavní ženské představitelky Scarlett O´Hara. Davidu Selznickovi zaslal prozřetelně do Států její dva poslední filmy, aby měl možnost poznat jí dříve, než jí přiveze na kasting. O roli Scarlett projevily zájem všechny popřední americké hvězdy – jako třeba Katherine Hepburn, Carole Lombard, Joan Benett, Paulette Goddard, Jean Arthur – nakonec zvítězila v USA naprosto neznámá anglická herečka, kterou vybral a potvrdil ředitel George Cukor. Že měla Vivien hned napoprvé obrovský úspěch, a získala za roli Scarlett Academy Awards – Oscara je všeobecně známé. Za režii filmu to byl Victor Fleming. Další úspěchy na sebe nenechaly čekat, a tak Vivien natáčí vedle renomovaných amerických herců – 1940 Valčík na rozloučenou (s hercem Robertem Taylorem), 1941 Lady Hamiltonovou (s Laurencem Olivierem), 1945 Ceasar a Kleopatra, Anna Kameninová, rok 1951, a přichází další veliký úspěch ve filmu „Tramvaj do stanice touha“ – A Streetcar Named Desire ( s hercem Marlonem Brando), za který získala opět Oscara za hlavní ženskou roli. Vivien byla již delší dobu nemocná – lékaři ji diagnostikovali v roce 1944 tuberkulozu. Musela se šetřit, a tak hrála od roku 1955 – 1965 už jen ve třech filmech, z nichž za zmínku stojí „Římské jaro paní Stoneové“, a „Loď bláznů.“ Byla přes dvacet let manželkou herce Laurence Oliviera ( od roku 1940), kterého královna Alžběta povýšila za zásluhy do šlechtického stavu. Když se v roce 1960 rozvedli, propadla ještě více depresím, které zhoršovaly její zdravotní stav. Zemřela v Londýně 7.7.1967. Přesto nám zůstává vzpomínka na - nezapomenutelně krásnou, zelenookou ženu, s neuvěřitelným temperamentem,.. i vzácným talentem. A: Marta Holubová-clara.bow