Dana Syslová

Narození Dany Syslové předcházely zajímavé okolnosti – jejím otcem byl francouzský válečný zajatec, matka byla Češka totálně nasazená v Německu. Tady se také rodiče seznámili, po válce se ale každý vrátil do své vlasti a Dana Syslová se narodila krátce poté, přičemž svého otce nikdy nepoznala. Dětství strávila Syslová na venkově u prarodičů, matčina profese knihovnice přivedla Danu k zálibě ve čtení a v době dospívání zcela propadla divadlu. Vystduovala herectví na DAMU (1966) a ještě před dokončením studií získala angažmá v Městských divadlech pražských, kde strávila třicet let (1964-1994). Na různých scénách Městských divadel odehrála desítky rolí, střídala klasický i moderní repertoár, stejně tak se pohybovala v komediálním i dramatickém žánru. Z jejích jevištních vystoupení stojí za připomenutí představení Před západem slunce, Generální zázrak, Obrácení Ferdyše Pištory, Urfaust nebo Lištičky. Stejně jako na divadle začala Syslová ještě před ukončením DAMU hrát i ve filmu. Poprvé se mihla v nevelké roli studentky ve filmu DŮM V KAPROVÉ ULICI (1963), ústřední pár s Oldřichem Vlachem vytvořila v komedii DÉLKA POLIBKU DEVADESÁT (1965), menší postavou židovské dívky Lindy se pak divákům připomněla v okupačním dramatu DITA SAXOVÁ (1967). V sedmdesátých letech se Dana Syslová soustředila na práci v divadle a filmové nabídky šly zcela mimo ni, příležitostně se vyskytovala jen v televizi. Na filmové plátno se vrátila postavou ambiciózní architektky Šmídové v titulu NEVĚSTA K ZULÍBÁNÍ (1980), z dalších filmů 80. let se sluší připomenout populární dětský příběh BOTA JMÉNEM MELICHAR (1983), kde si zahrála maminku prvňáka Honzíka, v hořké komedii VŠICHNI MUSÍ BÝT V PYŽAMU (1984) ztělesnila sympatickou zdravotní sestru. V osmdesátých letech se Dana Syslová začala častěji objevovat na televizní obrazovce, hrála v řadě pohádek, inscenací a seriálů, přičemž její doménou byly hlavní i vedlejší postavy manželek a maminek. Tyto úlohy si byly často podobné a herečka dnes v rozhovorech přiznává, že díky zavedené škatulce řadu těchto rolí již vytěsnila ze své paměti. Z těchto maminkovských rolí můžeme připomenout dvoudílný televizní film ZAHRADA DĚTÍ (1982) nebo dětské televizní seriály LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR (1983) a MY HOLKY Z MĚSTEČKA (1985). Přesto i v televizním formátu dostala výrazné příležitosti – v životopisné inscenaci JAKO LISTY JEDNOHO STROMU (1981) si zahrála Boženu Němcovou. Převážně v televizi hrála Dana Syslová i v 90. letech, jen výjimečně na ni čekala filmová role (ČARODĚJKY Z PŘEDMĚSTÍ, 1990). V posledních letech ji s několika nabídkami oslovila komerční televize Nova (ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ, 2005; SOUKROMÉ PASTI, 2008). Divákům se po letech připomněla i na filmovém plátně postavou matky hlavního hrdiny v titulu HODINU NEVÍŠ (2008). Po odchodu z Městských divadel pražských v roce 1994 je Dana Syslová bez stálého divadelního angažmá, ale hostuje na několika scénách. V Činoherním klubu hrála v představeních Lakomec, S vyloučením veřejnosti nebo Vlk, hostovala také v Divadle v Celetné, ve Viole, Ungeltu nebo Rokoku, její domovskou scénou je především Divadlo Na Jezerce (Kaviár nebo čočka, Lásky paní Katty). V posledních letech spolupracuje také s Divadelní zájezdovou společnosti Háta. Nevyhýbala se ani hostování mimo Prahu a za hru Lištičky v Mladé Boleslavi byla nominována na Cenu Thálie. Vedle divadla, filmu a televize se Dana Syslová výrazně prosadila také v rozhlase a především v dabingu. V řadě zahraničních filmů a seriálů namluvila slavné herečky, jako Susan Sarandon, Meryl Streep nebo Helen Mirren. Za namluvení postavy inspektorky Tennisonové v seriálu HLAVNÍ PODEZŘELÝ získala v roce 2006 dabingovou Cenu Františka Filipovského. Dana Syslová byla od konce 60. let provdaná za herce Vlastimila Haška (1928-1992). Měli spolu jednoho syna, který však krátce po Haškově úmrtí spáchal sebevraždu.