Lukáš Vaculík

Lukáš Vaculík se narodil 8. 6. 1962. V roce 1983 absolvoval herectví na pražské konzervatoři. V letech 1983 - 1985 pak následovala vojenská služba v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, 1985 - 1991 angažmá v Městských divadlech pražských, 1991 - 1993 pak Divadlo Komedie, 1993 - 1995 Divadlo Rokoko, 1995 - 1997 Činoherní klub. Pak Lukáš Vaculík odešel na volnou nohu a řadu let strávil bez angažmá. V současné době hraje v Karlínském divadle. Ještě úspěšnější než jeho divadelní kariéra je jeho dráha filmová a televizní. V 80. a na počátku 90. let byl Vaculík jedním z nejpopulárnějších českých herců, pro mnoho teenagerek platil za sex idol. Ve filmu debutoval koncem 70. let Kachyňovým snímkem Lásky mezi kapkami deště, kde naznačil svůj herecký talent, který však v dalších letech nepotvrzoval, ač byl v oné době jedním z nejobsazovanějších herců své generace. Částečně za to mohl jeho vzhled - režiséři jej obsazovali zejména jako typ, po hereckých schopnostech se nepídili a nevyžadovali je. Vaculík byl vlastně jakýmsi filmovým manekýnem. Teprve v druhé polovině 90. let přišly příležitosti, které mu umožnily prokázat jeho talent a daly vyniknout jeho již vyzrálému herectví. Vrátíme-li se do let osmdesátých, po již zmíněné příležitosti, jíž byla role Kajdy v Kachyňově filmu z meziválečného Žižkova, se objevil Lukáš Vaculík v řadě filmů v drobných roličkách, byla to např. Rychmanova Zlatá slepice, Vorlíčkův povídkový film Zelená vlna, Skalského Zakázaný výlet, několik televizních inscenací apod... Pak přišel Vaculíkův velký rok 1983. Nejprve má premiéru televizní seriál Dobrá voda z atraktivního prostředí chovatelů koní, týž rok televizní inscenace Větrná setba, v níž hraje Vaculík hlavní roli, ale zejména Soukupův film Vítr v kapse, příběh dvou učňů z plzeňské škodovky. Z Vaculíka se stala rázem hvězda, i když tehdejší rovnostářský režim toto označení pro své umělce nikdy nepoužíval. Téhož roku je pak obsazen do hlavních rolí ve slovenské pohádce Král Drozdia brada a zejména v poměrně nezdařilém, ale divácky úspěšném veksláckém krimi Láska z pasáže, které potvrdilo Vaculíkův vzestup popularity stejně jako seriál o vychovateli z učňovského učiliště Třetí patro a zejména film Kamarád do deště z roku 1988, kde Vaculík navázal na Vítr v kapse hereckou dvojicí se Sagvanem Tofim. Ve filmu Oznamuje se láskám vašim pod vedením Karla Kachyni vytvořil s Markétou Hrubešovou milostnou dvojici v krásném, ale prchavém vztahu českého nuceně nasazeného chlapce a německé dívky z "lepší rodiny". Protože Vaculíkovo jméno v titulcích sebou přinášelo v té době doslova davy jeho obdivovatelek v kině, nemohl mladý herec chybět ani v prvním po revoluci soukromě produkovaném filmu Tankový prapor Víta Olmera z roku 1990, ovšem je nutno přiznat, že jeho herecký výkon nepatřil ke kladům tohoto jinak vcelku slušného filmu. Tvrdí se, že podle starých fotografií byl Vaculík podobný Josefu Škvoreckému v mládí(a my víme, že Danny Smiřický = Josef Škvorecký), to však není ten správný klíč, jak obsazovat jednotlivé role ve filmech vyjma řídkých situací, kdy herec má hrát historickou osobnost, jejíž podoba je notoricky známá většině diváků, což nebyl tento případ. Komerčně úspěšný byl (i díky masivní reklamě v médiích) i film Nahota na prodej z roku 1993, pak začala Vaculíkova filmová hvězda klesat s tím, jak herec postupem věku ztrácel atraktivní zevnějšek. V televizních filmech Miláček podle Maupassanta a zejména v přepisu Zweigovy novely Netrpělivost srdce však konečně prokázal svůj výrazný herecký talent. V poslední době jsme ho mohli vidět např. v televizním seriálu Strážce duší.