Miroslav Vladyka

Miroslav Vladyka si své období slávy užil především v osmdesátých letech, kdy byl hojně obsazovaným a oblíbeným představitelem mladých hrdinů ve filmu a televizi. Jako rodák z Prahy se před filmovou kamerou začal objevovat již v dětském věku (KÁŤA A KROKODÝL, 1965), po několika dětských epizodních výstupech se k filmu vrátil v 70. letech již v úlohách studentů (PŘÍPAD MRTVÉHO MUŽE, 1974; BRÁCHA ZA VŠECHNY PENÍZE, 1978). Na hereckou dráhu však původně nepomýšlel, aktivně se věnoval sportu (zvláště byl úspěšný v kanoistice), svůj záměr stát se námořníkem ale nakonec přehodnotil a po maturitě na gymnáziu vystudoval herectví na DAMU (1978-1982). Také v těchto letech se objevoval ve filmu, kromě dobře známých epizodek (VRCHNÍ, PRCHNI!, 1980; KRAKONOŠ A LYŽNÍCI, 1980) začal dostávat i větší příležitosti v postavách nesmělých i svérázných mladíků (LÁSKA NA DRUHÝ POHLED, 1981; TEN SVETR SI NESVLÍKEJ, 1981), podobné možnosti mu začala skýtat i televize (KOTVA U PŘÍVOZU, 1980). Po absolutoriu na DAMU vystupoval Miroslav Vladyka jako stipendista Českého literárního fondu na jevišti Divadla na Vinohradech (Richard III., Revizor, Obchodník s deštěm), v letech 1983-1984 absolvoval základní vojenskou službu jako konferenciér Armádního uměleckého souboru. V roce 1984 se potom vrátil do Vinohradského divadla, tentokrát již ve stálém angažmá, které trvalo dvanáct let (1984-1996). Odehrál zde řadu velkých i menších rolí, se svým naturelem inklinoval především ke komediálnímu repertoáru (Dům čtyř letor, Mistr a Markétka, Dohazovačka, Loupežník). Kromě práce v divadle se slibně rozvíjela i Vladykova herecká dráha před kamerou. Filmů sice natočil minimum (SMÍCH SE LEPÍ NA PATY, 1986; SAGARMATHA, 1988), zato práce v televizi čítá desítky položek v žánru inscenací, seriálů nebo pohádek. Životní rolí se pro něj stala postava učitele Michala Karfíka v seriálu MY VŠICHNI ŠKOLOU POVINNÍ (1984), další větší příležitost dostal v multižánrově pojatém seriálu KŘEČEK V NOČNÍ KOŠILI (1988), za zmínku stojí i některé kvalitní příběhy ze současnosti (TCHYNĚ, 1985; ZATMĚNÍ VŠECH SLUNCÍ, 1987). Divákům jsou dodnes dobře známé i Vladykovy výkony v pohádkově laděných komediích (ŽÁKU KAŠÍKU, NEŽEŇ SE, 1981; CO TAKHLE SVATBA, PRINCI?, 1985; AŤ PŘILETÍ ČÁP, KRÁLOVNO!, 1987). Během devadesátých let se frekvence Vladykových vstupů před kameru výrazně snížila, nadále se s ním ale diváci setkávali především v televizních pohádkách, inscenacích a seriálech. Filmové role se staly spíše výjimkou (DIVOKÉ PIVO, 1993; BUMERANG, 1996), hlavní roli mu ale přinesl koprodukční německo-chorvatský film JOSEPHINE (2001). Ze seriálů, v nichž se objevil, připomeňme ŽIVOT NA ZÁMKU (1995), ZDIVOČELÁ ZEMĚ (1997) nebo ŠKOLA NA VÝSLUNÍ (2008). Zatím naposledy se s ním diváci mohli setkat ve filmových komediích DOKTOR OD JEZERA HROCHŮ (2010) nebo ROMÁN PRO MUŽE (2010). V roce 1996 kvůli nespokojenosti s možnostmi hereckého uplatnění opustil Miroslav Vladyka Divadlo na Vinohradech a přijal angažmá ve Studiu Ypsilon, kde nalezl vhodný prostor pro svůj komediální talent a hrál v řadě stěžejních představení této populární scény (Vše pro firmu, Horké to někdo rád, Tři mušketýři, Srdce, Svatá rodina atd.) Po šesti letech v Ypsilonce odešel nakonec na volnou nohu a od roku 2002 vystupuje pohostinsky na několika jevištích. Vrací se znovu do Ypsilonky, hraje ale také v Divadle Na Jezerece (Mandragora), Divadle ABC (Postřižiny, Všechno na zahradě) nebo v Rokoku (Plný kapsy šutrů). Umělecký profil Miroslava Vladyky je nutno doplnit také o jeho bohatou praxi v moderování. Spolu s Josefem Dvořákem moderoval v 90. letech zábavný pořad ŠANCE, později se zviditelnil především díky cyklům CESTOMÁNIE (1999-2004) a NOVÁ CESTOMÁNIE (2004-2006). Věnuje se také práci pro dabing, již v 80. letech namluvil dětské seriály ŠMOULOVÉ a PŘÍHODY DRÁČKA SOPTÍKA, později to byl například legendární britský sitcom ČERVENÝ TRPASLÍK. Miroslav Vladyka je rozvedený a má tři děti.