Obsah filmu Egypt
Archeologické objevy tvoří základ pětidílné série o civilizaci starověkého Egypta. Jednotlivé díly nabízí fascinující pohled hluboko do historie a do civilizace starověkého Egypta.
Díly:
1. Říše a chaos
Egypt a jeho civilizace byl po staletí zahalen rubášem tajemství. Nová generace archeologů probádala pusté a zapomenuté chrámy a kobky, objevila ztracená města a prozkoumala toto území hlouběji než kdykoli předtím. V tomto programu se vrátíme o tisíce let zpět, abychom si přiblížili vznik této civilzace. Podíváme se také na roli faraónů, žijících bohů, kteří byli v centru konfliktů mezi duchovním řádem a hříchy vynucenými právě...
Archeologické objevy tvoří základ pětidílné série o civilizaci starověkého Egypta. Jednotlivé díly nabízí fascinující pohled hluboko do historie a do civilizace starověkého Egypta.
Díly:
1. Říše a chaos
Egypt a jeho civilizace byl po staletí zahalen rubášem tajemství. Nová generace archeologů probádala pusté a zapomenuté chrámy a kobky, objevila ztracená města a prozkoumala toto území hlouběji než kdykoli předtím. V tomto programu se vrátíme o tisíce let zpět, abychom si přiblížili vznik této civilzace. Podíváme se také na roli faraónů, žijících bohů, kteří byli v centru konfliktů mezi duchovním řádem a hříchy vynucenými právě panujícím chaosem.
2. Stroj na vzkříšení
Velké egyptské pyramidy dostaly označení jako kráčející kameny ke šťastnému posmrtnému životu. Určitě nebyly ojedinělým fenoménem, ale lepší reprezentanty rozvoje náboženství a architektury si jen těžko představit. K jejich stavbě pravděpodobně vedla víra v posmrtný život a snaha o co nejlepší zabezpečení svých králů. Pyramidy byly stavěny z písku a kamenů a umístěny symbolicky nad hroby. Stavby vzkříšení, mezi jejichž nejcharakterističtější zástupce patří velké pyramidy v Gíze, si získaly velkou úctu. Ta vedla nejen ke studiu těchto staveb, ale také získala následovníky o dalších 2000 let později v Súdánu
3. Zlatý věk
Na vrcholu egyptské říše byli všichni mocní faraóni pohřbíváni do hrobek plných zlata a vzácných kovů, na které bylo pohlíženo jako na těla bohů. Tento díl odhaluje a obšírně popisuje válku egyptských vládců se znepřátelenými hyksoskými králi. Egypťané jimi velice pohrdali a snažili se získat jejich území. Po úspěšném boji byli Kushité vyhnáni na jih Egypta a jejich území, které patřilo k nejbohatším díky zlatým dolům, se stalo součástí Egyptské říše. Po porážce Kushitů se Egypt stal největší a nejbohatší říší starověku.
4. Bohové a duchové
Egypťané ve starověku věřili, že mnoho událostí v životě a také po smrti je kontrolováno a řízeno nadpřirozenými jevy. Bohové tedy byli zodpovědni za všechny události. Chrámy byly zdobeny a udržovány v křehké harmonii života. Jen faraóni a vysocí představitelé církve mohli vstoupit na tuto svěcenou půdu. Tyto stavby měly vyvolat strach a úctu svojí perfektní rovnováhou. Uspokojeny tedy mohly být síly dobra i zla a duchovní získávali a předávali informace do podsvětí. Bohové reprezentovali zosobnění náboženského řádu, zatímco duchové byli původci nepořádku a chaosu...
5. Post Mortem
Představa o tom, že Egypťané byli posedlí smrtí byla historií vyvrácena a poopravena. Mnohem více se zabývali touhou po věčném životě. V rituálech, které směřovaly k této jejich snaze, byla nejdůležitější mumifikace. Pro egyptology je nyní velkým úkolem tento materiál uchovat a správně konzervovat. Poslední část této fascinující série ukazuje cestu, díky které nyní vědci mohou odhalit způsob života Egypťanů, i to jak lidé ve starověku umírali. S použitím nejnovější počítačové technologie mohou vědci detailně znázornit vnitřní orgány mumifikovaných těl a dokonce identifikovat jejich zdravotní problémy. < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (3)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 20.2.2018
Faraoni
Velmi povedený hraný dokument spojující v prvních dvou částech jak události objevení Tutanchamonovy hrobky (20. - 30. léta 20. stol. n. l.), tak i staroegyptské scény ze života dotyčného faraona (14. stol. př. n. l.).