Obsah filmu Hříšní lidé města pražského
Hříšní lidé města pražského
Námětem původně pětidílného černobílého seriálu Československé televize z roku 1968 Hříšní lidé města pražského byly povídky z prvního dílu (Panoptikum starých kriminálních příběhů) kriminalistické retrotrilogie Jiřího Marka. – Nezůstalo však jen při nich, již v následujícím roce 1969 bylo podle předloh z prvního i druhého (Panoptikum hříšných lidí) dílu literární předlohy přitočeno dalších osm dílů, a tato „klasická“ třináctka bývá nyní již vnímána i uváděna coby ucelený seriál sestávající z třinácti dílů: 1. Přísaha (43’), 2. Malý a velký vrah (44’), 3. Lady Macbeth z Vinohrad (40’),4. Otisky prstů (38’), 5....
Hříšní lidé města pražského
Námětem původně pětidílného černobílého seriálu Československé televize z roku 1968 Hříšní lidé města pražského byly povídky z prvního dílu (Panoptikum starých kriminálních příběhů) kriminalistické retrotrilogie Jiřího Marka. – Nezůstalo však jen při nich, již v následujícím roce 1969 bylo podle předloh z prvního i druhého (Panoptikum hříšných lidí) dílu literární předlohy přitočeno dalších osm dílů, a tato „klasická“ třináctka bývá nyní již vnímána i uváděna coby ucelený seriál sestávající z třinácti dílů: 1. Přísaha (43’), 2. Malý a velký vrah (44’), 3. Lady Macbeth z Vinohrad (40’),4. Otisky prstů (38’), 5. Černé rukavice (41’), 6. Případ lichého střevíce (41’), 7. Lodní uzel (44’), 8. Telegram z Neapole (53’), 9. Turecké náušnice (41’), 10. Kaprova smrt (56’), 11. Hra (52’), 12. Špion přijede v sedm (40’) a 13. Svědomí (50’).
„PŘÍSAHA se odjakživa těší úctě, takže není důvodu, aby se k ní policie chovala přezíravě, pokud se ovšem nepřesvědčí, že je všechno docela jinak.“
První díl začíná podezřelým smradem. A protože jsme v kriminálce, za smradem pravděpodobně bude mrtvola. – A ejhle: je! A kdyby mrtvoly jen jedna, ony jsou hned dvě: Adolfa Zemana a jeho psa. Okolnosti nasvědčují tomu, že byla spáchána vražda, pečlivě ustlaná postel ukazuje na ženskou ruku. Inspektora Mrázka přivede pátrání na stopu Anežky Vlkové, která měla s panem Zemanem techtle-mechtle. Jenže v pražské galérce dobře známá Vlková, která přísahá na smrt své dcery, která leží na posteli s tuberkulózou, že ona Zemana nezavraždila. Pánové ze Čtyřky ovšem nejsou dnešní, a když detektivy tak úplně nepřesvědčí, raději před zatčením prchne. Samozřejmě, že detektivové nakonec vražedkyni dopadnou, ba dozvědí se i, jak to bylo s tou přísahou: inu, proč by Vlková nemohla přísahat na smrt své nemocné dcery, co leží se souchotinami támhle na posteli, když dcera neležela na posteli, ale na kanapi…
„MALÝ A VELKÝ VRAH jsou důkazem, že protivy se opravdu přitahují, a že policie se může octnout ve svízelné situaci, když hledá pachatele podle jeho tváře.“
Ve svém krámku je objeven zavražděný zlatník, a rada Vacátko moudře soudí, že je to „případ, kterej se moc špatně dělá, protože je málo podezřelejch okolností, o něž by se člověk mohl opřít.“ Pánové z mordparty ale mají kliku, protože nedaleko je soudní budova, a v mladý soudní auskultant, který se občas trochu poflakuje, trochu lelkuje a trochu čučí z okna, takže viděl, kterak z krámku vybíhají dva muži: malý a velký – ale ten malý je hodně malý, a ten velký zas hodně velký. Pak už se policii přihlásí i taxikář, který takové dva vezl do Berouna. Inspektorům Brůžkovi a Mrázkovi je okamžitě jasné, kdo ti dva byli: Valínek a Božek, pro svůj asiatský kukuč řečený Čum-sem. Zbývá ovšem nelehký úkol je dopadnout a usvědčit. Jenže radu Vacátkovi to pálí, detektivové akční, a navzdory tomu, že se do případu maličko zamotá filipínský daviscupový tým, jsou pachatelé zatčeni - pouhých jedenáct hodin od ohlášení vraždy.
„LADY MACBETH Z VINOHRAD není napsána podle pana Shakespeara, ale podle skutečnosti. Autora omlouvá pouze to, že i pan Shakespeare psal své hry podle skutečnosti.“
Jaro je v rozpuku, všechno chce žít, ale na jedné z pražských ulic se stižen náhlou nevolností zhroutí muž středních let. Laborant v nemocnici laborant ovšem zjistí, že to nebylo jarem, ale že v těle pacienta se nachází olovo. Žádná mozková mrtvice, dlouhodobá otrava. A navíc to není jen tak ledaskdo, ale sám velký sekční šéf z ministerstva! - Ale protože se při otravě olovem vždy jedná o dlouhodobější záležitost, vede inspektora Brůžka vyšetřování případu do soukromí, a záhy odhalí, že manželka postiženého paní Ulrychová má poměr s účetním Josefem Soumarem... (Tato epizoda získala hlavní cenu v kategorii dramatických pořadů na MTF Zlatá Praha.)
„OTISKY PRSTŮ jsou důkazem pro soud a podle otisků prstů bývají lidé odsuzováni do žaláře i na šibenici. Pošetile si počíná, kdo sobě umane otřásti vědou, zvanou daktyloskopie.“
Při obhlídce místa činu v Liberecké firmě továrníka Jeschkeho, kde byla „udělaná kasa,“ najde pečlivý strážmistr otisk prstu na skle. Pachatel by mohl být identifikován. – Kdyby ovšem známý kasař Fanouš Pecháček tou dobou neseděl už šest let Na Borech. – Je tedy daktyloskopie skutečně důvěryhodnou metodou? Nemohou přeceněn existovat dva lidé se stejnými otisky prstů...?
„ČERNÉ RUKAVICE mohou být znakem elegance, někdy však spíše znamením smutku, ba i předzvěstí osudu černočerného.“
V řídkém lese blízko řeky byla nalezena mrtvá dívka. Měla rozhozené ruce, jako by chtěla někoho obejmout, a její tvář byla spíše udivená než rozhořčená. Nebohá švadlenka nebyla ani znásilněna, ani okradena a vyšetřování kromě několika domněnek nezjistilo téměř nic. Zakrátko je objevena nedaleko další oběť: houbaře. Smutný příběh má tentokrát naprosto vyústění netypické… Připomeňme si však, že se zde poprvé objevil Vladimír Menšík v roličce četnického velitele, na níž pak navázal ve filmu Partie krásného dragouna.
“PŘÍPAD LICHÉHO STŘEVÍCE pojednává netoliko o nedostatečném obutí, leč též o tom, že náhoda je podle klasiků jev záhadný, leč pro policii může být i užitečný, takže nedobře dělá, kdo ji podceňuje.“
Před vchodem do soukromého sanatoria zastavil jednou zrána automobil. Řidič předal k lékařskému ošetření mladou dámu, a než se personál vzpamatoval, beze stopy zmizel. Prohlídka vyvolala zděšení - žena už nebyla pacientkou, ale mrtvolou. A protože mrtvolou předávkovanou kokainem má tentokrát před sebou pan rada Vacátko s partou ze čtyřky pravděpodobně případ zlaté mládeže z „lepší společnosti.“
“LODNÍ UZEL je docela dobrá věc, pokud jej splétáme na provaze k tomu určenému. Jakmile se začne podobat oprátce, je s tím, kdo jej váže, tuze zle.“
Problémy s dětmi se nevyhýbají ani policejním úředníkům. Pan Bouše dostal obsílku s upozorněním, že jeho syn nevalně prospívá v jazyce latinském a prohlídka pokoje nezdárného potomka odhalila příčinu - tábornickou příručku mezi učebnicemi. Ale všechno se může hodit, a záliba mladého Boušeho dokonce i při vyšetřování vraždy...
„TELEGRAM Z NEAPOLE přinesl do Prahy završení příběhu o tom, že pro čtyřicet haléřů a jedno malé zemětřesení se může někdo dostat na dlouhá léta za mříže.“
Ti nejmazanější podvodníci a defraudanti nikdy zbytečně nespěchají. Po dlouhou dobu, někdy celé roky budují pověst seriózních, poctivých lidí, aby v nejpříhodnějším okamžiku zneužili důvěry svých obětí a poté elegantně zmizeli s nezanedbatelnou sumičkou v kapse. Jenže, jak říkává rada Vacátko, přísloví, že kdo šetří, má za tři, nemusí přinášet jenom zisk. A tak nakonec skončil zcela nečekaně příběh, který začal téměř anekdoticky: jak se tak na schodech potkali pan Stein od firmy Fuchs a pan Kavan od firmy Riemer.
„TURECKÉ NÁUŠNICE bývají obvykle v páru, protože lidské hlavy se zhusta vyznačují i dvěma ušima. Ale hlava paní Wintrové má náušnici jen jednu, a k ní cosi ještě něco nezvyklejšího: průstřel.“
Téměř nepsaným pravidlem bývá, že ty zdánlivě nejsložitější kriminalistické případy mají nakonec jednoduché až banální řešení. Také okolnosti smrti paní Winterové se na začátku vymykaly běžné policejní praxi, a situaci navíc zkomplikovala balistická expertiza. Při vyšetřování se pak začínají objevovat mnohé další zajímavé okolnosti a indicie, a s nimi plejáda zajímavých figur, od tajemného Turka, až po boxerského šampióna, o trpaslíkovi nemluvě. – Příběh o Slunečních lázních je také jediným, který v původním seriálu Hříšní lidé města pražského reprezentuje druhý díl Markovy povídkové trilogie.
„KAPROVA SMRT“ může zdánlivě navozovat atmosféru vánoční. Jenomže když o Vánocích taháme kapra z vany, namlouvajíce mu, že s ním máme mírové úmysly, načež jej klepneme do zátylku, obvykle jej nestrkáme do skříně a nevozíme po Praze.“
Při řešení sporů nejlepším rádcem alkohol. Jinak by také po zbytečné hádce tří nezaměstnaných kamarádů nezůstal jeden z nich ležet bezvládně na zemi. Ti zbývající kumpáni zdánlivě vystřízliví a začnou přemýšlet, jak ze zapeklité situace ven. Usoudí, že nejdůležitější bude zbavit se mrtvoly...
„HRA je hra, a tudíž zábava. Chytrý penzista ovšem může ve hře najít i smysl života – včetně pachatele.“
Novopečený detektivní penzista Mrázek si původně případ násilné smrti osamělé ženy z venkovského domku vlastně vybral jen pro ukrácení dlouhé chvíle. Zajel si na místo činu, pohovořil se sousedy a k velkému překvapení získal nová svědectví. Jeden nevyřešený případ, který bývá noční můrou kriminalistů, se podařilo inspektorovi na penzi nakonec přece jen dokončit.
„ŠPION PŘIJEDE V SEDM, a protože je špion povolání starobylé a jaksi věčné, je věčný i boj proti němu. A není divu, že úspěšné jsou tak starobylé prostředky, jaké používá pan rada Vacátko.“
K nejutajovanějším dokumentům armád celého světa patří mobilizační plány. Když se pak několik složek přísně tajných spisů najde v nenápadné aktovce, ukradené z odbavovací kanceláře kbelského letiště, znamená to velké zděšení ministerských úředníků a obrovský poplach v tajných službách. Naštěstí je ke spolupráci přizván i policejní rada Vacátko…
„SVĚDOMÍ pomáhá člověku zbavit vlastní duši hrozné tíhy a vydechnou s ulehčením i tehdy, kdyby to mělo být za mřížemi.“
Závěrečný případ série se idylizujícímu pohledu seriálu poněkud vymyká. Cynismus, s jakým byla spáchána loupežná vražda, je šokující. A přesto je tento příběh, o tom, co skrývaly staré necky, napsán a natočen podle skutečné události (z roku 1928). A smutný je nejen proto, že je o lidské hamižnosti a nedobrotě, ale i proto, že je příběhem zdánlivě posledním.
V detektývně změnily svůj osud díky pánům Boušemu, Mrázkovi a Brůžkovi nejen řady lotrů a lotříků, ale i bedničky taliánů a tvarůžků, na pověstné židli v pracovně rady Vacátka se vystřídaly desítky delikventů a v jeho zubech řádka viržinek, ale ani v posledním dílu seriálu to nebylo naposled.
Podle dalších povídek z druhého dílu Markovy trilogie pak v letech 1970-1971 na tento seriál navázal Jiří Sequens čtyřmi již barevnými filmy (Partie krásného dragouna, Vražda v hotelu Excelsior, Smrt černého krále, Pěnička a Paraplíčko) a ještě v roce 1972 televizním filmem (svým způsobem vlastně postscriptovým čtrnáctým dílem seriálu) Štědrý večer pana rady Vacátka, kde se nejen s touto řadou příběhů, ale i s prací v televizi rozloučil Jaroslav Marvan. – Linie tím sice byla přerušena, nikoli však ukončena, navázal na ni Antonín Moskalyk, když v roce 1978 natočil podle povídek z třetího dílu Markovy trilogie (Panoptikum města pražského) a zbývajících z druhého dílu (Panoptikum hříšných lidí) volně navazující seriál Panoptikum města pražského a na Vacátkovo místo přichází policejní rada Korejs. – To už je ale, jak říká kolega Rudyard, jiná pohádka…
S použitím citací autora námětu Jiřího Marka. < Zobrazit méně
Autor: fred.appl, zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 24.3.2021
Seriál,
který patří do zlatého fondu československých seriálů.V současnosti už takto nákladný seriál nezrežíruje bohužel nikdo..už jen ta plejáda výborných herců v čele s mordpartou..děkujeme,pane Sequensi..
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 27.8.2019
Tak celý seriál mám konečně shlídnutý, delší dobu mi unikal a zaokrouhlím směrem nahoru. Některé díly bylo více vtipu, jiné zas temnější. Samozřejmě ty kriminalistické postupy zde byly poněkud zjednodušeny, ale tak seriál asi měl vyznít. Hezká vzpomínka na hodně herců, kteří už nehrají nebo málo a bohužel i na ty co už nežijí - 80%.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 10.11.2016
swarcneger
Tohle neni pohadka pro deti ani puberty. Ale inteligentni zabava pro dospele a to naprosto mistrne zpracovana, nejlepsi detektivni serial vsech dob a nejlepsi role pana Marvana.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 10.12.2015
Série detektivních příběhů které nemají chybu,atmosféra,napětí,hudební doprovod,způsob vyšetřování členů pražské mordparty a v neposlední řadě herecké výkony jak hlavních protagonistů tak i herců ve vedlejších rolích.Skvělá režie.
Reklama
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 19.4.2015
Český detektivní seriál z období první republiky je tak úctyhodným dílem, že se stal doslova kultem. Když se řekne rada Vacátko, je všem okamžitě jasné o koho jde a zároveň se vybaví zbytek osazenstva. Případy typické na svoji dobu a v jistém smyslu i obdivuhodné. Policejní zbor ze 'čtyřky' a honosná galerka jakoby se ve všem doplňovali. Každá epizoda je uzavřená a tak je možnost sledovat případ od případu. Seriál poutavost nezapře. Škoda, že ke konci vypadá, jakoby vyjížděl z vlastních kolejí. Prostě se už ze svého zajetého konceptu vybočovalo a tak je snad dobře, že se dál již nepokračovalo. Seriál jakoby nestárnul. Byť se v současnosti krimi seriály tváří přeci jen poněkud jinak, rada Vacátko stále dokáže oslovit.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 28.8.2013
Pánové ze Čtyřky
Knižní skvost výborného scénáristy Jiřího Marka (1914-1994) proměnil v černobílou klasiku neopakovatelným způsobem neméně zdatný režisér Jiří Sequens (1922-2008). Atmosféra 1. republiky se odráží v každém díle, ať už jde o vážný "případ mordu" (Černé rukavice, Malý a velký vrah či Svědomí) anebo jen o kriminální "lapálii" (Otisky prstů nebo Telegram z Neapole). Pánové ze Čtyřky, Jedová chýše, lehké holky i prvorepubliková galérka - to je prostě nadčasová klasika, která se nikdy neokouká a nelze ji ani duplikovat (tedy doufejme).
Postavy policistů z "mordparty" našel scénárista Marek ve skutečných "mužích zákona" - Jaroslav Marvan skvěle ztělesnil policejního radu Vacátka-Josefa Vaňáska (1877-1938)- byli si podobni dokonce i fyzicky. František Filipovský si střihl nejstaršího inspektora Mrázka-Jiřího Tučka (1891-1969), Josef Vinklář se blýskl co by inspektor Bouše-František Dlask (1889-1957) a Josef Bláha se zaskvěl v roli znalce ženských srdcí Brůžka- Petra Salače (1897-1945)- bohužel, jeho osud byl tragický-odbojář Salač zahynul na samém sklonku války v pochodu smrti.
Tento 13-ti dílný seriál patří právem do Fondu československé kinematografie a stejně zaslouženě zaujímá i čestné místo v TOP filmech na FDB.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 2.7.2013
Výborně natočený seriál o pražské mordpartě vedené radou Vacátkem z doby 1. republiky. Tomuto dílku čas vůbec nepřitěžuje, naopak snad ještě víc zraje jako víno. Perfektní herecké výkony, dobře vybrané interiéry, kostýmy a výprava odpovídají době. Další ze skvostů mezi seriály.
Člověk má dojem, že herci nehrají, ale jsou to skutečné postavy. Také zobrazení pražského podsvětí má svůj půvab. Jedová chýše a kněžky lásky Mařka a Barborka, no na ty člověk hned tak nezapomene.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 7.2.2013
Jiří Sequens natočil neuvěřitelně kompaktibilní seriál, plný postav a postaviček, které se pohybují na straně jedné v pozici zločinců, na straně druhé jako strážci pořádku. Dípky námětu i scénáři JiříhoMarka máme v zlaté poklůadnici televizní dramatické tvorby naprosty unikát. Ta herecká jména působí přímo magneticky-Marvan, Bláha, Vinklář, Filipovský, Záhorský, Ráž, Hlinomaz, Menšík, Zázvorková, Gollová, Trégl nebo zlatý Josef Bek. Pokouším si představit tyto osobnosti pod režijním vedením některých soudobých režisérů, kdo by byl schopen využít jejich herecký potenciál na některé soudobé produkované sračky.
Reklama
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 10.3.2012
Tak čím jsem starší ,tím mám tento seriál radši, jak zobrazuje pražské podsvětí. Ten barevný život jednoduchých lidiček a nad nimi stážci zákona, rada Vacátko, Bouše a Brůžek. Seriál má nádhernou atmosféru a řekkl bych, že ta černobílá mu ještě víc sluší.Pan Marvan je vynikající, troufám si říct, že nejlepší, životní role!
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 29.2.2012
Tentoseriál nám ukazuje skutečné příběhy prvorepublikové prařské kriminálky, málokdo však vi, že pan Vańásek, předloha pana Vacátka byl sice vlídný, ale přísný a spravedlivý.Zemřel krátce před "mnichovem"roku 1938
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film