Obsah filmu Kudy kráčela smrt
Díly:
1. Vina seržanta Josepha O’Connora - Devatenáct ztracených. Devatenáct otazníků. Devatenáct osudu mladých mužů, spíše ještě chlapců, kteří beze stopy zmizeli prvního dne Pražského povstání v pětačtyřicátém roce. Zemřeli a nebo někde po válce žili? Pokud ano, proč už se neozvali? Anebo museli zemřít, aby několika nacistickým hrdlořezům pomohli opatřit si novou identitu? Jeden z nejzáhadnějších příběhů, který se v době druhé světové války u nás odehrál…
2. Ohnivá apokalypsa - Zapomenutý příběh a zapomenutí lidé. Čas, kdy se před člověkem otevřelo Dantovo peklo. Bylo to v dubnu před více než sedmdesáti lety. To když město Tachov a...
1. Vina seržanta Josepha O’Connora - Devatenáct ztracených. Devatenáct otazníků. Devatenáct osudu mladých mužů, spíše ještě chlapců, kteří beze stopy zmizeli prvního dne Pražského povstání v pětačtyřicátém roce. Zemřeli a nebo někde po válce žili? Pokud ano, proč už se neozvali? Anebo museli zemřít, aby několika nacistickým hrdlořezům pomohli opatřit si novou identitu? Jeden z nejzáhadnějších příběhů, který se v době druhé světové války u nás odehrál…
2. Ohnivá apokalypsa - Zapomenutý příběh a zapomenutí lidé. Čas, kdy se před člověkem otevřelo Dantovo peklo. Bylo to v dubnu před více než sedmdesáti lety. To když město Tachov a jeho bezprostřední okolí zasáhla událost, která tu zanechala hluboké stopy. A tyto stopy začala po mnoha letech objevovat skupina zdejších badatelů a amatérských historiků. Odkrývají zapomenuté události. Nacházejí důkazy o době, kdy se v tomto kraji objevili – živí mrtví.
3. Město pod bombami - Od roku 1943 žili totiž obyvatelé Prahy pod neustálou hrozbou bombardování. Nálety spojeneckých letců stály životy mnoha set Pražanů. Pamětníci dodnes s hrůzou vzpomínají na tři takové nálety, ke kterým došlo v letech 1944 až 1945. Plný tajemství je však nálet nejděsivější – 14. února 1945, kdya zahynulo na 700 Pražanů. Dodnes se dost dobře neví, proč k tomuto náletu, který nezasáhl žádný strategický cíl, vůbec došlo. Byla to náhoda? Nebo nějaká osudová chyba? Či dokonce záměr?
4. Silnější než strach - Odhaduje se, že naší zemí prošly na přelomu let 1944-1945 stovky transportů smrti. Byli to vězni koncentračních táborů, váleční zajatci. Šli pěšky, případně jeli v otevřených vagonech. Kdo nemohl dál, byl zastřelen nebo ubit. Mrtvých byly na tisíce. Jeden z těchto pochodů šel také přes východočeskou obci Jehnědí. Zdejší obyvatelé tu tehdy dokázali, že lidskost a odvaha bývají někdy mocnější než síla smrti.
5. Smrtihlavové v bílých pláštích - Byla to doba, kdy v čase nacionálního socialismu přední němečtí lékaři rozhodovali o tom, zda ten či onen duševně nemocný člověk má nárok na další život nebo bude zabit? Smrt z milosti, jak strůjci programu T4 cílenou a řízenou euthanasii nazývali, je dodnes plná tajemství. Co je ale podstatné – tento program takzvané smrti z milosti se v letech 1939 až 1945 odehrával také na územ iacute, dnešní České republiky.
6. Deník Otto Wolfa - Bylo mu teprve patnáct roků, když se – společně s rodiči a starší sestrou – ocitl v těsném dosahu Smrti. Chtěli této Smrti uniknout. Vydali se tedy na hazardní cestu plnou nebezpečí. Žili v zemljankách, na půdách a v dalších úkrytech. Pronásledováni zimou, hladem, strachem. Po celou tu dobu se o ně staralo několik odvážných lidí, kteří riskovali nejenom své životy, ale také životy svých nejbližších. Téměř tři roky balancovali Wolfovi i jejich přátelé na okraji pomyslné propasti. Po celou tu dobu si Otto Wolf vedl deník. Deník, který po letech vydal neobyčejné svědectví.
7. Narozený jako vězeň... - Byl to tábor, který u nás neměl obdoby. Tábor pro vězně, kteří ještě ani nebyli na světě. Řeč je o Dětřichově u Moravské Třebové, kde v roce 1943 němečtí nacisté zřídili lágr pro těhotné ženy a pro jejich novorozeňata. Vězeňkyně – většinou pocházely z východních okupovaných území – se tu mimo jiné musely podrobovat různým lékařským pseudoexperimentům. Pokusům. Mnohé z nich potom, ve velkých mukách, umíraly. Byly i případy že si raději samy vzaly život. Počet obětí tohoto zrůdného koncentráku není dodnes přesně zmapován.
8. Svatý Gorazd - Ten příběh zná dnes snad každý z nás: Pravoslavný chrám v pražské Resslově ulici, 18. Červen 1942 a poslední boj statečných československých parašutistů, kteří až do posledního náboje čelili mnohonásobné přesile německých nacistů. Už méně se hovoří o těch, kteří parašutisty, v době všeobecného strachu a hrůzy, v kryptě chrámu ukrývali. Rovněž i oni zaplatili za své vlastenectví, za svou statečnost, tou nejvyšší daní. Byl mezi nimi také nejvýznamnější představitel pravoslavné církve u nás. Jmenoval se Matěj Pavlík. Historie ho zná jako vladyku Gorazda.
9. Devět ztracených - Slýchali jsme to celá desetiletí: Sedmnáctý listopad 1939, razie německých nacistů proti studentům, více než tisíc mladých lidí odvlečených do koncentračního tábora, devět popravených studentských vůdců. Méně, spíše vůbec ne, se hovořilo o tom, kdo ale byli ti popravení. A proč zrovna je čekala smrt. Byla to náhoda? Anebo předem promyšlená pomsta? A co se stalo s ostatky popravených. Příběh plný dohadů a záhad…
10. Vrazi školou povinní - Byly to vlastně ještě děti…Jednoho dne dostaly do rukou zbraň a velitelé jim nařídili, aby zabíjely. Stalo se tak pouhý jeden den před koncem druhé světové války ve Velkém Meziříčí…A jak se tři bývalí členové Hitlerjugend dívali desítky let poté na to, co se tehdy na konci války odehrálo? Cítí se vrahy? Nebo snad oběťmi? Stanislav Motl pátral po těchto někdejších příslušnících Hitlerovy mládeže řadu let. Příběh největšího masakru, který se před koncem války odehrál na našem území je mimo jiné také hlubokou psychologickou sondou do duše dospívajícího chlapce, který byl odsouzen k tomu, aby do konce svých dnů žil s vědomím, že se stal aktérem jedné hromadné vraždy…Dlužno dodat – nepotrestané vraždy.
11. Rebel s duší básníka - Byla to vzpoura, která vešla do učebnic. Jak se u nás měnily politické režimy, měnil se i pohled na toto povstání. Povstání vojáků z rumburské posádky, kteří se na sklonku první světové války postavili proti svým velitelům. Za dlouhá desetiletí, která od rumburské vzpoury uplynula, se tato událost postupně stala pouhým heslem ve slovníku. Postupně se zapomínalo na osudy lidí, kteří se tehdy vzbouřili. Zapomínalo se i na jednoho z hlavních vůdců povstání. Na rebela s duší básníka. Na Stanka Vodičku.
12. Krvavý Walter - Leskovice 1945. Pouhý den před koncem války tu přišly o život desítky lidí. Nejmladší oběti bylo teprve 13 let…Události v Leskovicích byly součástí rozsáhlého masakru civilního obyvatelstva, ke kterému tehdy, těsně na konci války v oblasti Českomoravské vysočiny došlo. O život tu tehdy přišlo, vinou německých nacistů, více než sto civilistů…Stanislav Motl se vydal po stopách několika lidí, kteří za události v Leskovicích nesli odpovědnost. S některými z nich, které se mu podařilo vypátrat, se setkal osobně.
War TV < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (1)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Bez komentáře :-).
Přidat komentář jako první.
