Pokémon [TV seriál]

Svého času velice oblíbený   pořad mých synů.   Několikrát se mi pokoušeli   vysvětlit pravidla hry a   podstatu jednotlivých   Pokémonů, ale naprosto   neúspěšně - k jejich žalu   jsem o to nejevila sebemenší   zájem. V duchu jsem si nad   filmovým vkusem svých dětí   tiše zoufala, ale klukům   jsem jejich idoly   nerozmlouvala, protože v   jejich věku jsem si na ty   své (a že jich bylo!) taky   nedala od nějakých   "dospěláků" ani   sáhnout. A vida - přešlo   pár let a... zrovna dneska   jsem v popelnici našla zbytky   jejich někdejší sbírky.   Inu - všechna sláva,polní   tráva!

Přijde mi to jako vymejvačka   dětských mozků. Děti   šílí, pomalu se i kvůli   tomu pozabíjí, jen aby měli   všechny Pokemony. K čemu to   vede? Nízká úroveň   vzdělanosti dětí. Děti jen   sedí u TV a sledují   poskakující postavičky na   obrazovce, které je   hypnotizují svými   elektrickými výboji a   šlahouny a kdo ví co   ještě. Opravdu nedoporučiji   k tomuto seriálu posadit   dítě, které si ještě   neuvědomuje, že je to jen   virtuální svět a ve   skutečnosti to neexistuje!   Jinak opravdu hrozí, že   děti budou týrat zvířata,   hnát je proti sobě atd.

Zcela souhlasím s komentářem Veverky!
Veverka-zrzka to napsala   naprosto skvěle, její slova   mi mluví z duše. Pokémoni   nejsou opravdu nic jiného,   než naprostá vymejvárna   mozků malých dětí, které   mají tendenci napodobovat   své oblíbené   "hrdiny", dokonce   jsem ve svém okolí slyšela   před pár roky i o případu,   kdy chlapeček ve snaze létat   jako Pokémon chtěl skočit z   okna! Co to vlastně jsou ti   Tamagoči či jak se ty   nesmysly jmenují? To mají   být zvířátka či co?   Vždyť je to naprostý   výsměch. Chápu, že pokrok   a doba jde dopředu, ale   přesto teď asi budu mluvit   jako starý moralista a   opravdu na těchto   příšernostech bez hlavy   paty a hlavně s kupou   násilí nevidím nic, co by   mělo sledovat malé dítě.   Několik dílů jsem sem tam   viděla a opravdu se mi   dělalo z jejich obsahu nanic.   Zlatí Šmoulové a ač   nemusím moc Disneyovské   pohádky o kačerech a Chipech   a Dalech, uznávám, že to je   aspoň pro děti, byť mi to   dvakrát není blízké, ale   jestli tahle násilnost v   podobě Pokémonů se tváří   jako "pohádka" pro   malé děcka, tak se hrozím   toho, na co se budou děti   koukat za dalších 20 let! To   už snad jim bude rovnou ve   školce promítáno porno   namixované s teroristy. I   když, je to smutné, ale   setkala jsem se i s tím, že   školkové dítě nadšeně   vypravovalo o tom, kterak   sleduje Kobru 11 a jak se tam   krásně zabíjejí...k tomu   asi už no comment!

Známý japonský seriál o   hodných příšerkách,   kteří se proměňují. Jako   malá jsem to hltala. Teď už   na to ale nemám čas.

Tento komerční animák je   důležitým mezníkem v   historii Anime, neboť tímto   odstartovala nová éra Anime,   bohužel směřující už jen   k horšímu. Po vzoru   Pokémonů začaly vyplouvat   na světlo další komerčně   akční Anime, jako např.   Digimon, Bakugan, Naruto a já   nevím co ještě. I když v   době, kdy se Pokémoni   poprvé objevili na českých   TV mi bylo už 18, tehdy   stejně jako nyní jsem koukal   na plno japonských   animovaných seriálů a   mnohé dodnes patří k mým   nejoblíbenějším, ale   Pokémoni mě nikdy nechytli   ani v nejmenším. Koukat se   několik set dílů na stále   stejné klišé, jak pár   robotických zvířátek mezi   sebou zápasí a ovládají je   děcka, která mimochodem ani   nevědí, co je povinná   školní docházka, neboť se   bezcílně potulují po   světě nemá sebemenší   smysl. Tenhle seriál diváku   zkrátka nemá co nabídnout,   ničím nepobaví, nepoučí   ani nedojme.

Děkuji green-tea.
Za naději, že i náš kluk   jednou ty imbecilní, mozky   vymývající a peníze a čas   žroucí prefabrikované   reklamní hnusy vyhodí do   popelnice. Zatím bohužel ty   mrchy vyhrávají nad mým   pedagogickým působením na   celé čáře. Svině jedny   opeřený, opelichaný,   bublinky a jiné humusy   blinkající, které i v   humanistovi mého formátu   vzbuzují ty nejmorbidnější   choutky. // Zde jsem si chtěl   ulevit a s gustem popsat pár   konkrétních zvěrstev,   které bych nejraději těm   kterým pičkaču provedl, ale   vzhledem k tomu, že se můj   syn už začíná učit   číst, tak radši vychladnu a   trpělivě si počkám na tu   green-tea avizovanou popelnici   :-)

To snad není ani pravda. Už   to bude víc než třináct   let, kdy jsem tenhle seriál   sledoval. Tehdy ve třetí   třídě na základce jsem   probíral každý díl s   kamarády, sbíral všechno   možné od samolepek přes   hrací karty až po časopisy.   Byla to opravdu velká mánie,   která se mi ani v nejmenším   nevyhnula. Rád na to občas   vzpomínám... ale už bylo   dost té nostalgické kaše.   Raději přejdu k hodnocení.   Seriál totiž nepatří k   elitě anime. Popularitu si   podle mě získal dobře   promyšlenou reklamou a   správně načasovaným   uvedením. Největším kladem   je rozhodně fantazie autora   námětu, který má údajně   být blázen do hmyzu, což je   v seriálu poměrně   znatelné. Pestrá paleta   kapesních příšerek je   veliká, takže malí diváci   tomu snadno propadnou. Můžou   zde najít své oblíbence i v   řadách postav, kterých   není zrovna málo. Někdo se   tady zmínil o tom, že je v   Pokémonech spoustu násilí.   Proti tomu musím ale   namítnout, že to není tak   docela pravda. V porovnání s   jinými anime seriály je   Pokémon pohádka jako z mechu   a kapradí. Jen to dějové   schéma je hodně špatně   pojato. Chození od města k   městu, od stadionu ke   stadionu a vesměs bez   většího výsledku.   Zápletky a zvraty jsou taky   snadno předvídatelné.   Nemluvě o prostém   zpracování hlavní trojice.   Opravdu jde o pohádku, která   má spíše děti motivovat   než je kazit. Je totiž z ní   cítit ona naivita, kterou je   celý seriál prosycený.   Přesto ale nemám to srdce   dát pouhé tři hvězdy.   Jednu přidávám navíc s   tím, že jde přeci jen o   jeden střípek z dětství.

Z hlubin pekelného   brutálního zla pro děti se   k nám dostal tenhle japonský   seriál a rozhodl se potrápit   pár generací dětí a jejich   rodičů. Reklamní propagace   megalomanských rozměrů a na   skvělé japonské anime   člověk aby pohledal   kvalitní české titulky a   vůbec se k němu dostal a   tohle šup na obrazovky a   konzumujte, protože   "Mučeníčko, to je moje   potěšeníčko".

Lze to označit jako   nepovedenou reklamu, která   sice splnila účel, ale   zároveň způsobila, že   spousta lidí na pokémony   nahlíží jako na jeden z   největších nesmyslů   historie. Já patřím do té   generace, kterou zrovna stihla   pokémánie, což není tak   jednoduché, protože o dva   roky dřív o pokémonech   věděl málokdo a o dva roky   později se již trochu   přežili. Z původních   myšlenek pokémonů se lze   inspirovat pro různá   zajímavá zamyšlení, ale   jejich předělání na   seriál bylo hrozně   nepovedené.
Za prvé   autoři vzali prvky potřebné   pro hratelnost a vůbec   technickou realizaci v GameBoy   hrách a bez nutného   přepracování je vrazili do   příběhu.
Na druhém   místě je samotný trenér:   Ash má být jeden z   nejlepších trenérů vůbec,   ale někdo jako on by se ve   skutečnosti moc daleko   nedostal. A zprofanovaný   Pikachu? Kdo se v pokémonech   jen trochu vyzná, ví, že se   jedná o pokémona skoro   netrénovatelného - patří   mezi nejslabší vůbec;   navíc psychologie   seriálového Pikachu je   úplně mimo mísu, protože   je nesmysl, aby pokémon   odmítal evoluci. Spojení   Pikachu - Ash by muselo   přinést jejich prohru s   prvním průměrným   trenérem, kterého by   potkali.
Třetím   vzorem hrůzy je odporný   překlad - jedná se o   seriál, kde člověk nemusí   o originálu vědět vůbec   nic a k podobnému hodnocení   mu bohatě stačí znalost   češtiny.
Pramálo na   tomto hrozném seriálu   zlepší krásná animace a   výborný dabing Radka   Škvora.

Pokud   jde o v současnosti   uváděnou 10. řadu, kde drze   autoři české verze   přeložili i názvy Diamond a   Pearl (což jsou názvy verzí   GameBoy her a obvykle se   nepřekládají), rád se na   ni občas podívám coby   ranní oddych, i když další   než 251. pokémona z produkce   původních autorů   neuznávám, neboť mi   připadají umělí a bez   nápadu. Aspoň ten dabing,   který uvádějí, dodává   seriálu na oddychovosti,   neboť Radek Škvor (bez   srovnávání se staršími   sériemi) ztvárnil tuto roli   skvěle a hlavně zřetelně   odlehčeně; cokoliv jiného   si u 10. řady pokémonů snad   ani neumím představit.   Překlad je ještě horší   než býval; jeho autoři   totálně ztratili i   souslednost se staršími   sériemi, takže chcete-li   vidět překladatelský hnus,   stačí se pořádně podívat   na Pokémony - a původní   znění k tomu vůbec   nemusíte znát.
Samozřejmě, že má   výše uvedená kritika se   plně vztahuje i na 10.   sérii.

Japonský fenomén Pokémon   mě svého času dokonale   pobláznil. Sbíral jsem   kartičky, samolepky a (skoro)   každou sobotu a neděli ráno   koukal na tento seriál. Je to   pěkná nostalgická   vzpomínka na dětství a   proto dávám 8/10.

Jako školák jsem propadl té   pokémonové mánii a   psychóze, která mě donutila   sbírat všechny ty kartičky.   Měl jsem všechny kromě   Charmandera. S odstupem času   to vnímám jako průměrnou   japonskou fantasy pohádku.

Líbilo se mi to dřív a   libí se mi to i teď, jo asi   si o mně spusta lidí řekne,   že jsem divnej ale mě to   nezajímá koukám na to co se   mi líbí ne na to co se   líbí ostatním. Navíc jaký   je rozdíl mezi tím když já   koukám na pokémony a   čtyřicetiletý koukají na   Madagaskar?

Pamatuji si na tu manii kdiž   pokemon začinal všechny ty   kartičky,samolepky,sbirky atd   sledovalo to polovina lidi. v   dětství mě serial dětsně   bavil v dnešní době už   ne.ale i tak to doporučuji   mladší generaci rozhodně   lepší než sleddovat   některe vymejvarny z disney   channelu.

Toto "anime" je asi   nejhorší v celé historii.   Ale je to jedna z věcí, o   které musím říci, že je   to tak špatné až je to   dobré. No tak, nemůžete to   prostě brát vážně. :) Je   přeci tak krásné ve své   slabé chvilce (kdy nechcete   vůbec nad ničím   přemýšlet) sednout si,   vzít něco dobrého k jídlu   a smát se nepovedené   animaci, stupidním dialogům   a ještě příšernějším   postavám. Gotta catch them   all! :D

Seriál mých dětských let,   stejně jako někteří   další komentátoři i já   jsem byla schopná a hlavně   ochotná vstávat v nějakou   naprosto nekřesťanskou   víkendovou ranní hodinu,   abych se mohla podívat na   další epizodu Pokémona.   Ještě teď si pamatuji na ty   záchvaty smíchu, které jsem   měla během svaťáku,   protože mi neustále zněla   hlavou znělka první série -   "já chtěl bych být ten   nejlepší, jak nikdo přede   mnou..."

Ta hudba totiž je   vážně prímová a hlavně   šíleně chytlavá. Není   náhodou, že si cestou na   přednášku občas pouštím   do ouška "Pikachu I   choose you" a další   pokémoní fláky, stejně   jako to, že mi tu teď zní   úvodní znělka na Johto   League Champions.

Ještě teď si pamatuju   na doby, kdy jsem stejně jako   ostatní ze třídy měla   svoji sbírku pokémonů,   ještě teď mám pokémoními   nálepkami polepené dveře od   skříně a šuplíky u stolu.   Ach, kde jsou ty doby, kdy   jsem jako jediná ze třídy   měla zlatou kartičku   Pikachua.

Hm,   jenom o tom mluvím,   dostávám chuť se zas na   nějaký ten díl Pokémona   podívat. No, uvidíme, až   skončí zkouškové. Do té   doby - Pika, Pika!

Trochu infantilní, ale   přesto jeden z   nejsledovanějších seriálů   mého mládí. Kvůli   Pokémonům a Rebootu jsem   dokázal vstávat o šesti   ráno. Dokáže děti   vtáhnout do svého světa,   kde si běhají po lese,   chytají pokémony, bojují s   nepřáteli a získávají   odznaky. A samozřejmě se   snaží chytit všechny.   Neskuteční Rakeťáci   oživují i ty nudnější   díly a proto si seriál   drží kupodivu slušnou   úroveň. Sice je první   série roztáhlá přes stovku   dílů a druhá z   Pomerančové ligy je tak   trochu... no, slabší.   Třetí sérií se to vrací   opět do okolí Gameboy her a   přibyla další stovka   pokémonů. U 251 to mělo   podle mě skončit. Tam jsem   skončil taky. Podle mě je   Crystal nejlepší díl herní   série a Johtovou ligou to pro   mě končí. Další díly   jsem nesledoval, další díly   jsem nehrál (proto mé   označení Crystalu za   nejlepší díl i když dále   mohou být líp propracované   mechanismy), vyrostl jsem.   Občas dostanu záchvat   dětství a kouknu se na pár   dílů a pustím yellow   version kde se nebezpečně   blížím 151 pokémonům.   Každopádně tenhle seriál   hodně ovlivnil mé dětství,   ale dnešní děti jsou trochu   někde jinde.