Tlumočník k perskému vyslanci:

"Excelence, na kolenou vás prosím..."

Vyslanec: "Vždyť ještě stojíte!!"

Tlumočník: "Já mám revma..."

Nesmrtelný výrok Antona Špelce na adresu císaře pána v rozhovoru s kamarádem Rudolfem si vylévá srdce, kterak mu nebyla udělena vojenská medaile:

Špelec: "...pan velitel sem, pan velitel tam, pan velitel je vůl..."

Rudolf: "Ale Toníčku, pan velitel za to nemůže?"

Špelec: "A kdo za to může?"

Rudolf: "No císař pán!!"

Špelec: "Frantík? Procházka? Tak je vůl!!"

Rudolf: "Toníčku, di se vomluvit, dyť tě voběsej!!"

Špelec: "Myslíš? No, já bych to nedělal, ale když myslíš, tak já du..."

Špelec k veliteli: "Poslušně hlásím, že se naše společnost přenáhlila, když sme tam řekli, že císař pán je vůl. My to vodhlašujeme a prohlašujeme svorně, že von neni vůl, von je korunovanej!!!"

Král Bedřich, řečený spěšný a úspěšný, se táže polního maršálka na připravenost k boji:

"A co koule, jsou ulity?"

Maršálek: "Koule, Vaše Veličenstvo, jsou ulity. Někdo je tak dobře ulil, že nevíme, kam!"

Žáci devítky vyklonění z okna volají na malého Honzíka Ludvíka procházejícího se po zastřešeném ochozu:
"Ty seš náměsíčnej?"

Honzík: "Né, náslunečnej!"

Učitelka fyziky vstupující do poněkud rozdivočené třídy po zazvonění:

"Já počkám, já mám času dost!"

Pánské osazenstvo devítky pracuje na školních pozemcích za mocného zpěvu písně: "Černý muž pod bičem otrokáře žil....!!!"

Učitelka pozemků se ptá: "To já jsem ten bílej otrokář?"

Radim: "Né, vy ste dozorce. Otrokář je soudruh ředitel."

Major Terazky k namalování kulometu do obrazu Jana Žižky:

"Čo bolo, bolo. V pätnactom storočí som tiež nebol majorom. A terazky hej!"

Major Terazky k poněkud choulostivé situaci vojína Jasánka a jisté Anči ze Svazarmu:

"Boha jeho!! Zase jebú!"

Major Terazky objasňuje, proč v civilu asistent režie vojín Kefalín bude plně způsobilý pro chov vepřů:

"Tuna píšú, že robil aj na filme Ves na hraniciach!"

Dialog paní Zanelliové a dr. Vitáska na Olšanech (paní Zanelliová má česko-německý akcent, tudíž je i pravopis výslovnosti takto přizpůsobem):

Vitásek: "My ležíme vedle."
Zanelliová: "Famílie Krause? Ja znála jako malý prcky. Tši."
Vitásek: "Tši." "Já jsem čtvrtý, nemanželský."
Zanelliová: "Was??!!"

Posléze, když je odhalen skutečný účel přítomnosti dr. Vitáska na hřbitově (zájem získat vzácný koberec paní Zanelliové), dáma rozčíleně křičí:
"Na svatým póli kšeftovat s tépichem!!!"

Malé faux pas: Ducháček shánějící finance na palmární účet advokátní kanceláře obvolává potenciální darovatele:

"...já vim, že sou dva...no, ten, co chodí k nám...co vypadá jak vopice...no, jak mu říkáme Tarzan...jo, my sme spojený...slečna to předala, já nevěděl..."

Pan Hubáček ke Štěpánovi Šafránkovi:
"Víte, doktore, já maluju, jenom když mám depresi."

Šafránek: "Tak já vám na ně něco předepíšu."

Hubáček: "Vám se moje obrazy nelíbí?"

Šafránek: "Ne, totiž ano."

Hubáček: "Tak proč mě chcete zbavovat depresí?"

dr. Šafránek a "saniťák" Písařík:

Šafránek: Pane Písařík, myslíte, že se v tom autě dá dělat to..."

Písařík: "Já nevím, co myslíte, doktore, ale jestli myslíte to, co já, tak dá, ale jedině přes přední blatník."

Paní Těšíková ke studentovi Petrovi: "Našeho Pavlušku si profesoři nemůžou vynachválit."

Petrova lakonická odpověď: "Mně zas nemůžou přijít na méno."

Penny tázající se Codyho:

"Cody, neměli tví rodiče stejný příjmení, než se vzali?"

Cody: "To nevím, to jsem je ještě neznal."

Sekretářka Karolína k náměstkovi Čirůvkovi:

"...náměstek Humpl má novou kočku, ale to už jsem říkala."

Čirůvka: "Ten má přece loveckého psa?"

Karolína: "Toho má taky, ale toho by mu sem vrátnej nepustil jako sekretářku."

Nesmrtelný výrok, který pronesl v prvním díle dr. Štrosmajer na adresu poněkud méně chápavé sestry Huňkové:

"Kdyby hloupost nadnášela, tak vy se tady budete vznášet jako holubička."

Dr. Štrosmajer zakončil debatu s paní zelinářovou Dobiášovou, dělající operačnímu týmu ortopedie jenom problémy za údajně "zpackanou" operaci manžela, tímto výrokem:

"Vy krááááááááááááávo nebeská!!!!"

Jeden z hlavních hrdinů říká svému kamarádovi - hypochondrovi:

"Ty bys dostal úpal i v nočním baru!"

Závěrečný výrok babky komentující pranici u zámku:

"Už se perou, už se perou, já to řikala vod začátku, že si čumáky rozbijou!!!"

Farář Otík v okouzlení komentující srážku vozem od inženýrky Gábiny Tejfarové:

"Tvář skoro jako anděl měla, vlídně ke mně promluvila a hebkou svou rukou prach z mého roucha očistila."

Babky ze vsi reagují: "To byla můra!"

Zástupci Hoštic vedou slavnostně architekta Svinutého do mlýna, aby zde odhadl náklady na plánovanou rekonstrukci. Drbna Kelišová se přes jez vydává pana architekta varovat:

Kelišová: "Pane architekte, pane architekte, vůbec jim nevěřte a dovnitř vůbec nechoďte!!!"
Svinutý: "A proč, prosím vás?"
Kelišová: "Tam straší!!"
Svinutý: "My u nás na stavebním podniku jsme na horory zvyklí."

Předseda Rádl, Béďa vedou rozhovor s malým Jirkou:
"Jirko, už k vám přijeli ti lufťáci jako loni?"
Jirka: "Nepřijeli a prej ani nepřijedou. Táta řikal, že von je v kriminále a máma jí sem samotnou zaboha nechce."

Farář Otík k příchozivšímu Šimonu Pláničkovi:
"Bože, brigádník! Tak mladej a už tak vodvážnej!"
"Košíček rozšlapali, ventilky zahodili, kola vypustili, obraťte kroky své a pospěšte z tohoto kraje, kde hřích číhá na každém kroku."

Diskuze pana krále a jeho pobočníka o výskytu draka za "sedmi hory a sedmi potůčky":

Pobočník: "Naposledy se tu usadila saň za vlády vašeho dědečka, tehdy dostala vaši tetu, princeznu Terézii, a odtáhla dál."

Král: "Ale, Tereza! To bylo štěstí v neštěstí. Stejně si tu starou větev nechtěl nikdo vzít!!"

Družina ujišťuje krále k nečekanému výskytu draka: "Třeba se jedná jenom o mezipřistání, třeba chce do sousedního království."

Král: "To určitě, už jste někdy viděli, že by drak chtěl za nevěstu prince?"