Katastrofické filmy   vyhledávám a předchozí   dílo R. Emmericha Den poté   se mi zarylo pod kůži. Z   filmu 2012 se mi zaryla   akorát sedačka do zadku. S   předlouhou reklamou je to   skutečně program na celý   večer. Vizuální efekty byly   obdivuhodné, ale rozvržení   hrdinů na ty, "co musí   přežít" a ty, "co   budou obětováni pro dobrou   věc" bylo jasné už   zkraje, takže napětí se   vytratilo. Proč by měly   mrakodrapy padat, teprve až   pod nimi ve zdraví proletí   hrdinové, kteří se navíc   učí právě "za   pochodu" pilotovat? Proč   je nezasáhl ani jeden z   krupobití žhavých   sopečných balvanů? Everest   počká, než si to   dopovědí... Možná by bylo   zábavné natočit film, kde   by tyhle hollywoodské   praktiky neplatily. A to   občasné režisérské   "zamrkání na   diváka", když už film   sklouzával do opravdového   dramatu, no brr! (Viz starý   ruský Antonov... ale proč   vybouchl, když mu došlo   palivo?) Hrstka lidí   přežije a vrátí se do   kolébky lidstva do Afriky,   ale to není vrcholem filmu,   tím je totiž skutečnost,   že sedmiletá americká   školačka přestala nosit   plenky!

Nic nového pod sluncem
Docela příjemně se na to   kouká, ale žádný zázrak   to není. 9 hvězdiček   dávám za obsazení hlavního   hrdiny, Paul Rudd je   sympatický a krásně shazuje   kýčovité momenty, kdy   postavy promlouvají o něčem   závažném, takže film   nesklouzne do patetické   roviny. I proto tvůrcům   odpouštím nedostatek   (téměř absenci) napětí a   zloducha na jedno použití.   P.S.: komu se Paul Rudd   líbil, doporučuji film   Gatsby - je tam sice jen jako   vedlejší postava, ale   člověk si ho zapamatuje.

10 bodů tomu nedám, ale   vzhledem k tomu, že je   nedávám nikdy,tak je to   stejně maximum... Ještě,   že mě syn přiměl na to   jít. Po znechucení z 2012 se   mi nechtělo v krátké době   zase vyhodit hrůzu peněz za   něco, po čem si budu muset   masírovat proleženiny... Jak   se ale člověk mýlí! Uteklo   to jako voda, pořád bylo   nač koukat, žádná omáčka   nebo blbé americké   hrdinství nebo   vymačkávání slz a tak   podobně. A ten rozkošný   zupák Quatch, no pro ty mám   slabost (škoda, že ho   nehrál můj oblíbenec Clancy   Brown, ale ten se už asi   předělal na dětské filmy -   viz "Sponge Bob".)   Jedině je snad škoda, že ta   fantaskní planeta pořád   ještě vypadá hrozně   počítačově - ty figurky   taky, ale asi to zatím líp   nejde. Sam Worthington se už   blýskl v Terminátorovi a dá   se říci, že tam   převálcoval favorizovaného   Christiana Bale. Tady vlastně   ani člověk neví, jestli   hraje, nebo jenom je, působí   tak nějak přirozeně...   Stálo to za těch 180 korun   (3D) a Cameron si u mně, po   nezáživném Titaniku,   výrazně polepšil.

Někdy mívám náladu na   nějaké ty půlnoční filmy   na "dvojce". Ani   nevím, proč mě to napadlo   sledovat, ale stálo to za to!   Zvláštní film... ale asi   nejvíc se mi tam líbila   část, kde Babette vařila...

Detektivka naruby
Napětí, skvělý černý   humor a ani jedno hluché   místo. Je to jistá   zvrácenost, sledovat   detektivku, kde téměř od   začátku známe vraha.   Dokonce jsou i chvíle, kdy mu   divák podvědomě fandí   (perfektní scéna s pytlem   brambor). Doporučuji   shlédnout opakovaně,   protože napoprvé unikne   spousta zajímavých detailů.

Román jsem nečetla, ale   viděla několik filmových   zpracování. Nejraději mám   verzi s Jeanem Gabinem -   obdivuji jeho úsporné   herectví, jímž dokázal   vyjádřit víc, než jiní   dramatickými gesty.   Muzikálové zpracování mi   připadalo spíš jako opera -   skoro žádné mluvené slovo   a spousta složité   "výplňkové" hudby   (promiňte mi ten výraz).   Těžko zapamatovatelné   melodie, efektní výprava,   ale postrádající   francouzský duch. Všechno je   až příliš anglické,   bohužel i mnozí herci.   Ohromný patos, drama a   vypětí, dlouhé,   naturalistické záběry na   tváře herců, zdlouhavý   konec. Pozitivum: i když je   příběh notoricky známý,   stále dokáže dojmout.   Výborné pěvecké výkony,   vynikající Eponine (mnohem   zajímavější postava než   Cosette), zábavní   Thenadierovi. V celkově   vážném filmu působí až   nepatřičně. Jako obvykle   spíše přehrávají a   pitvoří se, než hrají, ale   divák toto odlehčení   nakonec vítá.

Jestli to teď čtete, buďto   víte, kdo je Biggles (máte   ho rádi), nebo jste sem   vlezli omylem, možná kvůli   Peteru Cushingovi (?).   Říkám si Stalhein, což   napovídá, že   "bigglesovky"   miluju. To byl asi taky   jediný důvod, proč sledovat   tento film. Kdo o Bigglesovi   nikdy neslyšel, nebude   chápat, "co to, hernajs,   mělo vůbec znamenat?!"   Je to prostě kuriozita,   dojemně pitomá snaha vzdát   hold druhdy milovanému   literárnímu hrdinovi. Navíc   ten film má tu magickou   přitažlivost, jako měly   počiny známého packala Eda   Wooda. Klidně se na něj   kouknu znovu...

Pastva pro uši
Streepová podala   neuvěřitelný pěvecký   výkon v tom smyslu, že   zazpívala špatně, ačkoliv   má sama výborný hlas, ale   tak špatně, aby to bylo   věrohodné, odpovídalo to   skutečné živé   "předloze" a nebyla   to jen cirkusová křeč. Film   nebyl komedií ani náhodou,   přestože jej tak distributor   označil. Dojemný, až   sentimentální příběh   založený na skutečné   události. Ocenila jsem, že z   námětu nevylezla fraška,   já jsem ho vnímala jako   laskavý příběh o jednom   splněném snu a o tom, že   lidé s dobrým srdcem nemusí   být jen v pohádkách.   Ovšem, že jsem se u filmu   taky nasmála, ale závěr mě   dojal až k slzám. P.S.:   Naposledy jsem byla takhle   nadšená z Černobílého   světa.

Pohádka pro velké děti
Příjemné překvapení pro   ty, kteří ze Skandinávie   znají jen závažné a   "divné" příběhy.   A také pro ty, kteří si pod   pojmem "pohádka"   představí zpívající   princezničku a pitvořící   se roztomilé pišišvory.   Proto nedoporučuji pro   úplně malé děti. Hrdina je   sympatický a největším   mizerou není ani tak zlý   troll, ale chamtivý princ.   Příběh je jednoduchý,   výprava velmi hezká,   exteriéry namíchané z   kokořínských lesů a   Prachovských skal s nějakým   tím norským vodopádem   působí kupodivu norsky,   humor je lehký a hudba vše   organicky doplňuje. Jen   škoda, že film   nepředcházela větší   reklama, takhle leckdo ani   neví, oč přichází - inu,   malý rozpočet. Vlastně je u   nás jen díky početnému   českému štábu, který se   na něm podílel. Včetně 3   nádherných českých   lesních divoženek.:-)

Psychedelické omalovánky
Tak nějak mi připadaly ty   neustále se měnící   obrazce. Ale nic ve zlém,   koukalo se na to dobře a je   to novinka. Výborně zvolení   herci. Pozvedli film na   vysokou úroveň, protože   zápletka standardní,   napětí nic moc. Nevím,   proč je tady Ancient One   žena, možná kvůli   povinným kvótám, protože   jinak by v tomto filmu bylo   moc mužů a feministky by to   kritizovaly. Ale Tilda Swinton   byla dokonalá - má tento typ   nacvičený už od dob Narnie.   Pár povedených vtípků. A   nejlepší postava filmu:   rozhodně Levitační   Plášť!

Pro mě byl tento film   překvapením. Důvodem k jeho   shlédnutí byl Hayden   Christensen; po jeho   rozporuplném projevu v   Hvězdných válkách a   skvělém výkonu v seriálu   Cesta vzhůru nabízel tento   film další materiál pro   srovnání. Ale skutečnost   předčila očekávání.   Nejen že byli všichni herci   a herečky skvělí, ale děj   ani na minutku nesklouzl k   obvyklému srdceryvnému   dojáku, jak mívají ve zvyku   americká rodinná dramata.   Kdo po Hvězdných válkách   říkal, že Christensen   neumí hrát, se velmi mýlil.   Jen je škoda, že s   blížící se třicítkou už   bude muset asi opustit parketu   "zlobivého   puberťáka" - kdoví,   najde-li si jinou.

Překvapení
Měla jsem vůči tomuto filmu   předsudky - recyklace   bradavického námětu, útok   na city v podobě zvířátek,   steampunková výprava, která   pořád frčí, prostě   obávala jsem se, že tento   film bude jenom kšeft.   Možná trochu jo, ale navíc   je to půvabná podívaná,   která se vrací tam, kde   potterovky původně byly.   Žádná děsivá dramata,   psychologie a noční můry,   kterou byly filmy série   průběžně zatěžkávané.   Jako bychom vrátili do   poetiky a hravosti 1. dílu,   ovšem s tím bonusem, že   místo dětských týpků,   kteří se teprve učí hrát,   jsou tu vynikající dospělí   herci. Tvůrci měli   skutečně šťastnou ruku.   Celkový dojem: potěšení,   které sice neudělá díru do   světa kinematografie, ale   pohladí. A navnadí na   pokračování.

Už 20 let žiju "v   zajetí Webberovy hudby."   Něco se mi líbí víc, něco   míň, ale Fantom jasně vede.   V kinech mě minul, škoda,   video nedokáže   zprostředkovat tu   bombastičnost, která k   tomuto muzikálu patří.   Patří k němu i jistá   přepjatost, pozlátko... je   legrační, když někteří   diváci rozebírají děj nebo   zápletku... Jako kdyby měl   někdo posuzovat příběh v   Aidě! Prostě tohle je   zfilmovaná skoroopera a jde o   to jen se dívat a poslouchat,   nic víc. Herci byli vybráni,   domnívám se, dost dobře.   Fantom je, pravda, hezčí,   než by měl být - znám i   jiná zpracování námětu,   kde dopadl mnohem hůř. Ale   taky tam nezpíval a hlavně   nepřežil. To by přece   Butlerovi nemohli udělat!   Zpívá dobře na to, že   vlastně není zpěvák tohoto   žánru. A proč vyčítat   Emily, že není druhá Sarah   Brightmanová? Zpívá   krásně, i když jemněji,   než by snad čekal někdo,   kdo má "v uchu" tu   nejznámější verzi s   Brightmanovou. Webber čas od   času dovolí zakonzervovat   některý ze svých muzikálů   a, podle mého, se to   pokaždé podaří.

Podivnej film
Mám to už asi 20 let   nahrané z RTL v němčině.   Za ta léta už mi to ani   nevadí; když to jednou   dávali česky, byl to pro mě   šok. Po estetické stránce   dokonalé, ale co tím chtěl   autor vlastně říci?... Asi   nic! Stephanie Meyersová se   filmem určitě inspirovala   při vymýšlení elegantních   upírů ve Stmívání. Pro   mě ten estetický zážitek z   filmu vrcholí   "postelovou scénou"   obou dam za nebeských tónů   Laknmé od Lea Delibes. Pak   následuje obraz rozkrojeného   bifteku... bum a jsme zpátky   na zemi. Dál už to zpravidla   nesleduju. Kdo z diváků si   všiml, že v tomto filmu si   odbyl štěk také   začínající Willem Dafoe?

Kdepak horror...
Podařilo se mi už shlédnout   leccos s upíří tematikou;   asi nejraději budu mít   navždy Ples upírů. Toto   dílko mě stálo celých 38   korun a to je možná až moc   - důvodem k zakoupení nebyla   jen sběratelská vášeň,   ale taky Ch. Lee, ale ten tedy   velmi zklamal. Co tím chtěl   autor říci? Žádná hrůza,   herci téměř kamenní, až   snad na toho cvoka Reinfielda,   některé scény se vlečou a   pak náhle hop! a děj se   posune velkým skokem   kupředu. Bylo to něco na   způsob Draculy s Bélou   Lugosim, ale ten přece jen   vznikl v šerém dávnověku;   film z roku 1970 mohl mít   lepší úroveň. Jediné,   nač se tam dalo dívat, byla   sladká tvářička Freda   Williamse (vzpomínáte?   Angelika a král - princ   Rákoczi).

Brouk v hlavě
Ani nevím, proč na to   pořád a pořád civím,   když je to taková volovina.   Asi proto, že je   neodolatelná. Znám knížku   a ta se bere smrtelně   vážně, což je dost   nestravitelné. Tady si   Verhoeven dělá v podstatě   legraci, i když při tom   létají usekané končetiny   (a hlavy). V kině to bylo   skoro na zvracení, zato na   videu si můžu film líp   vychutnat a největší hnusy   přetáčím. A ty krásné   nelogičnosti! Střelivo   zásadně dochází, jen když   se to hodí panu režisérovi,   jinak je nevyčerpatelné.   Zranění bolí jak koho, při   výcviku se lámou ruce a   probodávají dlaně, ale 10   ran bičem je synonymum pro   trest, který je možná   horší než smrt...   Absolutní rovnost pohlaví   (společné sprchy) -   americký ideál. Zander je o   den více u letectva, ale už   se stal instruktorem a   trénuje Carmen. A chudák   Carl vypadá, jako by se   vyloupl z nacistického   hlavního štábu a přitom   měl být kladný hrdina!   Všude kolem bouchají   atomovky jako prskavky a   nikomu to nevadí. Ještě že   to zachraňuje seržant   Zim!:-)

Téma, které by si   zasluhovalo lepší   zpracování. Z filmu mohlo   mrazit, mohl po něm zůstat   šrám na duši. A vono nic.   Kdo nic o Hepnarové neví,   nechápe, proč páchá   sebevraždu, když má pouze   jít do školy, proč si   nedokáže ani koupit kus   salámu, nebo vyzvednout mzdu,   ale zároveň se odváží   vilně odhalovat v obskurní   hospodě plné divných   týpků a lesbickou frajerku   dokáže uspokojit jako   profesionálka. (Těch   lesbických scén tam stejně   bylo zbytečně moc.)Proč ji   jen tak zkopou chovanky v   léčebně? Na jednu stranu se   bojí lidí, zároveň však   před soudem řeční jako   Georgi Dimitrov. Nakonec   někdo ji přece jenom měl   rád (Mirek), sice to byl   podobný blázen, ale přece   jenom něco. Co mě   překvapilo, byly chvíle, kdy   jsem se neubránila úsměvu,   což ale snižovalo toto   tragické téma: výčet škod   u soudu, kde se mezi   položkami jako pohřebné a   újma způsobená doživotní   invaliditou objevilo i pár   korun za rybíz (ano, vím, to   tak skutečně bylo), nebo   strnulá rodina Hepnarových,   která úporně lpí na   stolování a nehne při tom   brvou, i když jim věší   dceru. Trochu jsem se bála,   že se ve filmu budou   Hepnarové zastávat,   naštěstí se tak nestalo.   Upřímně mi lezla na nervy -   smekám před hereckým   výkonem hlavní   představitelky.

Navrch huj a vespod fuj
Knihu neznám, takže nemohu   posoudit, jestli je opravdu   tak skvělá, jak se o ní   říká. Film ve mně zanechal   rozporuplný dojem.   "Realismus", s   nímž byl předveden   středověký život, byl   přehnaný. Mniši působili   jako banda nechutných   úchyláků, jejichž konání   nemělo nic společného s   vírou v Boha (navíc ten   polodebilní heretik s jedním   zubem jako by vypadl z Plesu   upírů), vesničané se   chovali jako neandrtálci,   kteří si k hubenému   jídelníčku přilepšují   vyzobáváním vší.   Slaterova prostinká milá   byla pod nánosem špíny sice   nečekaně krásná, ale kdo   ví, zda vůbec uměla mluvit.   To si vážně pan Eco takhle   představoval středověkou   společnost? A co vlastně   vyvolává tu setrvalou vlnu   nadšení nad tímto dílem?   Vždyť je to vlastně   drastická podívaná, která   končí těžko uvěřitelným   happy-endem. Navíc celá ta   záležitost s knihou   nepřináší překvapivé   rozuzlení, ten motiv byl   převzatý z Pohádek 1000 a   jedné noci a není to tedy   taková bomba. Kam se poděla   logika? Když děda nechtěl,   aby ji četli, tak proč ji   jednoduše nezlikvidoval? No,   nic moc.

Nečekané překvapení
Před lety se tento snímek   objevil vcelku nenápadně na   ČT 2. Nic mi to neříkalo,   ale byla nalákalo mě jméno   A. L. Webbera - autora   takových "pecek"   jako Fantom Opery, Cats nebo   Jesus Christ Superstar. První   dojem rozporuplný - bylo to   prostě něco úplně jiného,   než nač jsem byla u autora   zvyklá. Ale písničky se   zadřely pod kůži a všemu   korunovalo vystoupení   faraona. Navíc Donny Osmond   byl dokonalý a stejně tak i   Putifar a vypravěčka. Je to   dílko lehké, zábavné a   zanechává příjemný pocit.   Není to takové   "těžké umění"   jako Fantom, nebo   "smrtelný doják"   jako Kočky. A dá se sledovat   pořád dokola.

No nevím, nevím
V kinech mi to uniklo a na DVD   žádná sláva. Obvykle   kvituju s povděkem, když je   film spíš kratší, ale v   tomto případě to je   rozhodně na škodu. Námět   je zajímavý, ale   nedotažený. Christensena   obdivuju už od Star Wars; to   byl taky důvod shlédnutí   Jumpera, ale nějak mě ten   film nenadchl. Přišlo mi to,   že nedokázal diváka   vtáhnout do děje. Průměr.

Prší, prší, jen se leje
Saturninova Kancelář pro   uvádění románových   nesmyslů na pravou míru   prohlašuje, že veškerá   senzace knihy Když nastaly   deště je to, že začalo   pršet. Vtipné, ale   rozbuškou příběhu je   spíš zemětřesení. Kniha   je geniálně napsaná.   Nenudí, přestože celé dvě   třetiny jsou pouhou   předehrou ke skutečnému   ději, který následuje.   Rozebírají se v nich   podrobně povahy   protagonistů, prostředí,   společenská situace. Bez   toho by se následující   příběh neobešel. Na   filmové plátno to však   převést nešlo. Existují   dvě filmová zpracování:   toto a ještě jedno z roku   1955 s Richardem Burtonem v   roli doktora Safky. Těžko   říci, které z nich je   lepší, ale kvalit knihy   nedosahuje ani jedno. Ve   starším snímku lépe   vypadají postavy, až na to,   že krásnou indickou   mahárání představuje   škaredá mrňavá ruská   baletka ve výslužbě.   Novější provedení kdysi   vysílala i ČT, ale moc mě   nezaujalo, navíc se od   předlohy značně odchýlilo   a soustředilo pozornost na R.   Burtona, který mi typově v   roli kladného a   charakterního Inda moc   neseděl. Vidím, že tento   film pár lidí ohodnotilo -   dá se někde sehnat v   koukatelné podobě, nebo jste   jej také viděli na youtube v   té nesmyslné úpravě v   malém okénku na pozadí   řeky?

Nostalgie
Knihu opakovaně čtu už asi   20 let. Průběhem let se   mění i pohled na jednotlivé   postavy a pořád nalézám   něco nového. Film mě   potěšil, rozhodně nebyl   zklamáním. Jedině snad ty   masky... Na rozdíl od jiných   přispěvatelů si myslím,   že Ariza byl výstižný - v   knize to má být skoro   nehezký slizák. Urbino -   představuju si ho jinak,   Bratt je na něj moc   sympatický. Když ve filmu   Muži nestárnou maskovali   mladou Zitu Kabátovou na   babku, bylo to   věrohodnější, než prý 72   letá třicátnice Fermina. A   ta montáž s tím zvadlým   tělem, brr... Asi neměli   nikoho, aby ji přeobsadil   jako starší. Ale jinak mě   to zase a zase dojímá.

Kuriozita
Komu vadí homosexuálové,   ať se nedívá. Kdo nemá   rád nízkorozpočtové   umělecké filmy "o   ničem" evropské   provenience, ať se taky   nedívá. No a těm zbylým   pár jedincům film   jednoznačně doporučuji.   Nutí k přemýšlení,   nakonec je i dojemný.   Pattinsonovi ta role   vysloveně sedí. Sice zase   vyrábí ty svoje proslulé   stydlivé kukuče (jako ve   Stmívání), ale pro   vyjádření rozpolceného   Dalího charakteru byl vybrán   dobře. Ale je to od něj kus   odvahy zahrát si   skorohomosexuála, když si to   o něm jinak polovička   diváků myslí a on se to   snaží neustále vyvracet...   Jinak je roztomilé, jak   španělští herci lámou   angličtinu. Tyhlety   "klubové" evropské   filmy prostě obdivuju; je   dobře, že se pořád ještě   točí! (A když si to   člověk občas nakombinuje s   nějakým Avatarem atd., je to   prostě dokonalé pokrytí...)

Oficiální text od   distributora k tomuto filmu   přináší spoiler - to se   nepovedlo. Film je výborný a   zároveň divný, místy   spíš pastva pro oči než   thriller. Nikdo v něm není   normální. Dokonale krásná,   ale celkem nesympatická Tippi   Hedrenová, protivný fracek   Lil, příšerná Marniina   matka - zralá tak na facku.   Líp už dopadl Connery, na   hony vzdálený pozdějšímu   bondovskému typu. Celkem   vzato, nebýt tak dobře   natočený, neměl by film   šanci. A to je právě to   ono!

P.P.S. Já tebe taky...
Ale no jo, hrdina hned na   začátku umře, to je ale   podraz! Ještě že ten Gerry   Butler je takovej srandista,   že je s ním zábava i po   smrti... Koukat se celej film   na bláznící vychrtlou   vdovu, no těbůh!

Nezbývá, než opakovat   názory ostatních   hodnotitelů. Tenhle film se   prostě člověku zadře pod   kůži - v dobrém i ve zlém.   A to už se zdálo, že na   téma II. sv. války nejde nic   nového natočit... A ten   paradox na závěr!   Zmoudřelá bachařka si chce   koupit odpustek u bohaté   Židovky hrstí uškudlených   bankovek... Na mě ale nejvíc   zapůsobila věta u soudu:   "Co byste dělal vy na   mém místě?"...

Naštěstí jsem film viděla   ještě před tím, než se po   Sametce rozmohly filmové   časopisy, pro něž je Psycho   vděčným tématem. Takže   bez spoilerů jsem absolutně   nečekala ten konec. Divný   film, po kterém následovaly   noční můry. Autorovy   ztělesněné psychózy z   dětství - no tedy, chudák   Hitchcock! Díky originální   verzi s titulky jsem si   obohatila slovník o cenné   slovo: taxidermist.

Na ptáky jsme krátký
V 80. letech jsem na to   vystála 2,5 hodinovou frontu   v Ponrepu. Očekávala jsem,   jak budu napnutá a jak se   budu bát, něco jako u   Čelistí. A ono nic.   Zajímavé pokoukání, ale   nakonec mě nejvíc upoutala   dokonale upravená krasavice   Tippi Hedrenová - dodnes si   vybavuji, jak vytáčela   telefonní číslo pomocí   tužky, aby si nepoškodila   perfektní nehty. A když   trpěla při útoku ptactva,   taky tak nějak   distunguovaně. Jo a   doporučuji přečíst si   knižní předlohu od Daphne   du Maurierové. Pro srovnáni.

Kdyby seriál nebyl tak   rozvleklý, zasloužil by si   ode mě i 10 hvězdiček. Asi   hlavně za výkon Colina   Firtha. Přimělo mě to   přečíst si knihu;   zvláštní je, že ta se tak   hrozně "nevleče",   jako seriál. Dokonale   ztvárněná je matka   Bennetová - ohavný typ   ženské! Představitelé byli   vybráni dobře, ale jsou   vesměs starší než   hrdinové knihy. Darcy měl   mít, tuším, kolem   pětadvaceti, ty sestry taky   působí odkvetlým dojmem.   Možná je to tím, že jsou   vesměs takové baculaté...   Anglický vkus je asi jiný,   ale nechce se mi věřit, že   by takto vypadající Jane   byla pokládána za takovou   krasavici. Je jenom   úchvatné, jak se tam nic   neděje, všichni pořád   šroubovaně tlachají,   tančí a navštěvují se a   jediným opravdu rázným   činem je Darcyho skok do   rybníka...

Dlouho jsem si myslela, že   jiné zpracování, než   ikonický TV seriál s Colinem   Firthem, pro mě prostě   neexistuje. Ale poopravila   jsem si názor. Seriál je   milý, uhlazený, ale v   porovnání s filmem se   postavy jeví trochu usedle,   vybraně (až šroubovaně)   spolu stále rozpráví a děj   se vleče. Ve filmu mi sice   chybí pár pěkných   momentů, které znám ze   seriálu (knihu jsme taky   četla), občas je něco   nedovysvětleno, ale nakonec   to ani nevadí. (Vždyť oni   se stejně vezmou!) Lidé jsou   jaksi životnější,   opravdovější, pan Darcy má   nezajímavý účes a Lizzie   neumí slušně jíst. O   hereckém projevu hlavních   postav by se daly vést   diskuse. Objektivně vzato   Darcy většinu času kouká,   jako by mu uplavalo mejdlo, a   Lizzie se rošťácky kření,   ale překvapivě to funguje.   Sestry Bennettovy jsou lépe   vybrané než v seriálu,   zejména Jane je opravdu   krásná, jak by měla být.   Pan Collins je méně   odporný, než by se čekalo,   ale má jen málo prostoru.   Úžasný je Donald Sutherland   - scéna na závěr, kdy se   "loučí" s Lizzie a   nenápadně si přidržuje   zubní protézu... Ale ne, to   by bylo zlomyslné, ten film   se mi vážně líbil a ráda   si dám repete.