42

Rasový konzervatismus v   nejvyšší profesionální   sportovní lize? O tom hodně   vědí i současní čeští   fotbaloví fanoušci, že?   Příběh tohoto snímku se   však odehrává v roce 1946 a   to v oblasti profesionální   baseballové ligy v USA.   Jedná se o biografický film   o prvním afroamerickým   hráči v Major League   Baseball Jackie Robinsonovi,   který i přes silnou podporu   majitele brooklynského   baseballového týmu Dodgers   musí čelit naprostému   nezájmu a nepochopení jak   spoluhráčů z týmu, tak i   silným rasistickým útokům   z okolí. To, co však musí   snést během zápasů, by   nechtěl zažít nikdo. Jeden   až žasne, jak dokázal   udržet nervy na uzdě. I   když k nervovému výbuchu   mnohokrát chybělo málo.   Snímek tedy podle   skutečných událostí, což   jako obvykle dokazují   autentické fotografie na   konci filmu, který tak se   námětem řadí mezi obdobné   snímky pojednávající o   dané rasové problematice. Je   to ale také především   sportovní film, jen   dávající najevo dobu, kdy   byla prolomena rasová   bariéra ve sportu. Jen v   Americe fanoušci baseballu   vědí, co v této sportovní   oblasti znamená číslo 42. A   po zhlédnutí tohoto snímku   už to víme i my. Celý   snímek je natočen tak, že   se věci ukazují tak, jak asi   mohli vypadat a v žádném   případě se nepřiklání k   žádné straně bariéry. Ona   neutralita je na takovém   snímku nejdůležitější,   protože se tak vymaňuje od   politického zájmu a   propagandy. Scénář je   tudíž napsán dobře, děj   se odvíjí krásně plynule a   kromě dramatických   okamžiků si divák užije i   onu sportovní atmosféru.   Zkrátka a dobře, jedná se o   strhující sportovní drama,   které v žádném případě   naprosto v ničem nenechá na   pochybách. Ano, někdo by   mohl snímek považovat za   neformální, který v   podstatě nic neznamená.   Proto ta počáteční zmínka   o fotbalových fanoušcích u   nás v Česku. To však nic   nemění na věci, že se   jedná o skvělý sportovní   film s kritikou své doby,   jaký tady dlouho nebyl.

Svět se mění...
...ale někteří se na ty   změny nadřou víc než   ostatní. To je i případ   Jackieho Robinsona, který po   druhé světové válce   bojoval o (nejen) své místo   v "bílém"   baseballu. Jeho zbraně?   Skvělá hra, vlastní   důstojnost a síla nenechat   se vyprovokovat. Děj spěje   kupředu po přímé čáře,   ale příběh je velmi   emocionálně silný. Když   Rickey řešil s kapitánem   ten nepříjemný rasistický   anonym, běhal mi mráz po   zádech (nejen proto, že   Harrison Ford je prostě   úža). I přes můj zjevný   handicap - totiž že nechápu   pravidla žádného typicky   amerického sportu, baseball   nevyjímaje - znamená pro mě   42 skvělý divácký   zážitek.

Sportovní životopisný film,   tentokrát z prostředí   baseballu. Je to opět jeden   příběh, který stojí za to   vidět.

42
Nádherný film z prostředí   baseballu. Popravdě hodně   jsem se na tento film těšil   a vůbec mně   nesklamal...Navíc natočené   podle skutečné události,   bez různých výmyslů...