A.I.: Umělá inteligence

Povídka britského autora sci-fi Briana Aldisse Superhračky vydrží přes celé léto (1969) zaujala Stanleyho Kubricka nedlouho po svém publikování (práva na zfilmování si zajistil už počátkem sedmdesátých let). Slavný režisér zpočátku pracoval na scénáři s autorem předlohy, ale po úspěchu Lucasových Hvězdných válek projekt odložil. Vrátil se k němu až počátkem devadesátých let, kdy začal spolupracovat na scénáři s jiným britským spisovatelem vědecko-fantastické literatury Ianem Watsonem. Jednou z hlavních překážek, která realizaci A. I. (anglická zkratka pro umělou inteligenci byla dlouho pracovním názvem projektu) komplikovala a neustále odsouvala, byla úroveň trikové technologie, především v souvislosti s Kubrickovým úmyslem obsadit do ústřední role chlapce skutečného robota.

Během dalšího přerušení přípravných prací (kvůli natáčení Eyes Wide Shut) došlo ke kontaktu Kubricka se Stevenem Spielbergem, který projevil o realizaci A. I. vážný zájem. Kubrick, jenž zřejmě cítil, že Eyes Wide Shut bude jeho závěrečný opus, předal Spielbergovi výsledky své práce na A. I. (včetně výtvarných návrhů) s tím, aby snímek realizoval on. Tak v roce 2001 vznikla výpravná sci-fi A. I.: Umělá inteligence o Davidovi, chlapci-robotovi, který žije v lidské rodině, jejíž vlastní syn Martin je dlouhodobě v komatu. Po zázračném Martinově uzdravení je David odstrčen a ponechán svému osudu v temném lese. Přesvědčený, že příčinou jeho trápení je to, že není „opravdový“, se vydává hledat pohádkovou Modrou vílu, která z něho může udělat (jako z Pinocchia) skutečného chlapce. Motiv proměny robota v člověka se objevil rok předtím v Columbusově adaptaci Asimovovy povídky Bicentennial Man, uvedené u nás pouze na videu pod názvem Andrew – člen naší rodiny.

Na rozdíl od tohoto, v podstatě příjemného rodinného snímku, je A. I.: Umělá inteligence ambiciozním pokusem o skloubení Kubrickovy filozofické roviny (zodpovědnost člověka za vytvoření umělého života, obdařeného lidským vnímáním a prožíváním) a častého Spielbergova tématu neúplné rodiny, vyprávěného na pozadí spektakulárně vykreslené budoucnosti. Ve filmu hrají důležitou úlohu vizuální efekty, ale především je postaven na pozoruhodných hereckých výkonech dvou hlavních aktérů, malého Haleyho Joela Osmenta (hlavní představitel Šestého smyslu) v roli Davida a Judea Lawa jako robota-gigola Joea, který se stává Davidovým průvodcem v neznámém světě. A. I.: Umělá inteligence byla nominována na dva Oscary, za vizuální efekty a za hudbu stálého Spielbergova spolupracovníka Johna Williamse. Žádného však nezískala.

Zdroj: ČT

Svět budoucnosti se změnil. Ledovce roztály, miliony lidí přišly o půdu pod nohama a jejich životní prostor se radikálně zmenšil. Situace si vyžádala absolutní kontrolu nad růstem populace. Chybějící místo zaplnili roboti. Jsou lidem k nerozeznání podobní a rok od roku jsou dokonalejší. Ten poslední, kterého sestrojil profesor Hobby, je tak dokonalý, že je schopen milovat, snít a cítit stejně jako člověk. Má podobu jedenáctiletého chlapce, jmenuje se David a společnost ho předala manželům Henrymu a Monice Swintonovým. Jejich syn Martin leží v nemocnici, kde v umělém spánku čeká, zda bude objeven lék na jeho smrtelnou nemoc. Manželé mají Davida vyzkoušet, a pokud se rozhodnou, mohou aktivovat jeho emoce. Profesor však manžele varuje, že si to mají dobře rozmyslet, protože je to krok nevratný. Žena to přesto po čase udělá a chlapec k ní začne cítit lásku. Dostane plyšového medvídka Tedyho, který patřil Martinovi. Stane se však to, co nikdo nečekal a Martin se uzdraví. Velmi záhy se ukáže, že pro dva chlapce není v rodině místo a Monica malého, vroucně milujícího robota odveze do lesa daleko za město, kde ho vysadí a odjede. Šokovaný David se rozhodne najít pohádkovou vílu Modrovlásku, která dokázala proměnit dřevěného Pinocchia v opravdového chlapce. Doufá, že jako skutečný chlapec se bude moci vrátit k mamince...

Zdroj: Nova

VAROVÁNÍ!!Následující text vyzrazuje části děje i jiné aspekty filmu. Pokud nechcete přijít o zážitek, NEČTĚTE DÁLE!!!


V daleké budoucnosti mají manželé nemocného chlapce Martina v mrazicím boxu. Jeho otec Henry jednoho dne dovede domů dítě - robota, jako náhražku za nemocného syna, za což mu jeho žena Monika předvede hysterický výstup. Robot se jmenuje David a Monika si jej ovšem časem zamiluje, hraje si s ním a dá mu Martinovy hračky. Jenže jednoho dne Martina přivezou domů na vozíku. Chodit může jen v jakémsi chodícím aparátu. A tak jsou oba pospolu a vyvádějí různá alotria. Jednou se David nacpe špenátem a musí do opravny. Každý to nese jinak a Monika odveze Davida do lesa a nechá jej tam. Tam David pozná jiné roboty a končí v tzv. aréně, kde lidi roboty ničí. Odsud se však dostane a to s doprovodem, totiž s jiným robotem gigolem. Spolu hledají modrou vílu, která by z Davida udělala člověka. Tak se ocitají u doktora Vím. Odsud pokračují na zpola zničený Manhattan, kde David nalézá sám sebe /96/, ale také svého stvořitele. Dozví se, že Modrá víla, kterou hledá, aby z něj udělala člověka je vlastně fikce. Přesto ji najde hluboko pod vodou a zde zamrzá na dva tisíce let. Po této době je nalezen. Přání, kterého splnění stále hledal, mu snad bude nyní splněno...

Snímek A.I. režiséra Stevena Spielberga, podle scénáře fenomenálního Stanleyho Kubricka vás přenese do budoucnosti. Vládne zde úžasná technika, a nabízí se dobrodružství, daleko přesahující lidskou představivost. New York Observer snímek nazval mistrovským dílem a Rolling Stone film označil za bezchybnou práci skutečného filmaře.

V budoucím světě nekontrolovatelného globálního oteplování a neuvěřitelného vědeckého pokroku se lidé o každý aspekt každodenního života dělí se sofistikovanými robotizovanými společníky, kterým říkají Mechové.
Když je ale pokročilý prototyp robotického dítěte jménem David (Haley Joel Osment) naprogramován k projevování bezmezné lásky, jeho lidská rodina není připravena na následky. David se ocitá sám v podivném a nebezpečném světě. Seznámí se s na ulici žijícím Mechou (Jude Law) a vydává se na fantastickou cestu, aby objevil tajemství své vlastní identity.

Snímek je oceňován jako „film plný vizuálních zázraků a dech beroucích zvláštních efektů….“ (Roger Ebert, Ebert & Roeper). A.I. Umělá inteligence je vizionářským a filmovým triumfem.

V blízké budoucnosti nastala doba, kdy přírodní zdroje pomalu docházejí a technologie naopak nezadržitelně expanduje. Vyvinutí roboti se starají o uspokojení všech potřeb svých majitelů, ale je zde jedna výjimka. Je jí láska, což je ta poslední hranice, kterou ještě stroje nedokázaly překonat. Výzkumníci z firmy Cybertronics Manufacturing jsou prvními, kdo sestrojí robota, který je naprogramován k lásce. Jmenuje se David a je pokusně adoptován manželským párem, jehož dítě v umělém spánku čeká, až bude vyvinuto sérum na smrtelnou nemoc, kterou trpí. David by jimi měl být vychováván v lásce a péči okolí, které by se k němu v rámci výzkumu mělo chovat jako k vlastnímu dítěti. Jenomže dojde k událostem, které všechny plány jednou provždy rozmetají na kousky.

Autor/Zdroj: /mraveniště

Nový film Stevena Spielberga A.I.: Umělá inteligence, realizovaný volně podle povídky uznávaného britského autora science fiction Briana Aldisse, měl původně režírovat Stanley Kubrick, který projekt připravoval patnáct let. Spielberg snímek natočil mimo jiné i jako poctu zesnulému kolegovi a příteli. - Dětský svět, hrající ve Spielbergových dílech často ústřední úlohu,je i tentokrát hlavním teritoriem jeho zájmu. Hrdinou sci-fi z možná nepříliš vzdálené budoucnosti je kybertronický jedenáctiletý chlapec David, navenek nerozeznatelný od lidských vrstevníků. Je prvním prototypem nové generace robotů, kteří se jinak ve společnosti již dávno zabydleli a kteří v ní mají jak příznivce, tak fanatické odpůrce. Na rozdíl od ostatních umělých bytostí je David naprogramován tak, že projevuje a zřejmě i cítí lásku. Citové pouto mezi robotem a ženou, jíž má kybertronická bytost "nahradit" na smrt nemocného syna, se však ukáže jako zdroj mnoha hlubokých konfliktů, jejichž řešení není v silách člověka ani jeho výtvoru. (Pro film by tedy snad byl výstižnější název Umělý cit.) - Steven Syielberg kombinuje emotivní rodinné vyprávění (volně parafrázující pohádku o Pinocchiovi) se spektakulární podívanou, jež odpovídá autorovým klíčovým sci-fi dílům: finální sekvence s lidumilnými roboty blízce koresponduje s vyvrcholením Blízkých setkání třetího druhu (1977), hlavní ne-lidský hrdina má se svou touhou a s dojemnou snahou o její naplnění protějšek v titulní postavě snímku E. T. - Mimozentšt'an (1982). "Kubrickovská" témata reprezentuje filozofická rovina, pojednávající zejména o veskrze teoretické, avšak rozhodně relevantní otázce zodpovědnosti člověka k umělému organismu, obdařenému "lidským" vnímáním a prožíváním. Rovněž v tradici Kubrickových epických filmů se snímek děli na rozsáhlé kapitoly, stojící dějové i tematicky jakoby samostatné (prolog, příběh Davida v lidské rodině manželů Swintonových, Davidovo naivní putování za pohádkovou vílou Modrovláskou, "snové" naplnění jeho touhy po tisíci letech). Spielberg ovšem zbytečně rozptyluje pozornost vedlejšími, byt' zajímavými motivy (např. sekvence se sadistickými popravami vyřazených robotů, popis futuristického velkoměsta Rouge City). Možná až příliš velkou plochu dostává tragikomická figurka robotického medvídka Teddyho. - Film je dalším dokladem mimořádného talentu Haleyho Joela Osmenta, jenž v hlavní roli hladce kloubí projevy mechanické podstaty své postavy i její citovou "nadstavbu ". - Upozorňujeme na tematicky příbuznou adaptaci klasické povídky Isaaca Asimova Bicentennial Mcut (1999, Andrew - člen naší rodiny; r. Chris Columbus ), pojednávající o psychické i fyzické proměně robota v člověka.
Zdeno Kubina Filmový přehled 2001/10/3

Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled