A nebojíš se, princezničko? [TV inscenace]

POZOR SPOILER

Starý muž nám bude vyprávět něco o oslí kůži, která visí za ním na zdi. Je to o starém králi a mladé princezně – a oslovi, který trousil místo bobků zlato.

Princezna dovršila osmnáctého roku věku. Ze závěti matky plyne, že se má ujmout království a vzít si krále, jenž má osla, který umí to, co výše popsáno. Jenže je starý jak uhlí na Kladně. Ten král. Takže jej princezna nechce. Má právo si přát cokoli a král to musí splnit. Ona navštíví babu, která jí poradí hádankou. Král na to však přijde, a tak je celá princezna v loji.

Proto opět vyhledá babu, ta dá úkol číslo dvě. I na ten však král najde kličku.

Jako třetí úkol chce princezna oslí kůži a král ji uposlechne. Ale ona raději prchne, než aby si vzala starce. Dá si oslí kůži, začerní si obličej a prchá. Ocitne se v království, kde pozná mladého a krásného prince. Strašně by jej chtěla a dělá pro to všechno možné. Jenže když se k němu konečně dostane, zjistí, že je sice krásný, ale jeho srdce nestojí za nic. Kajícně se tedy vrací ke starému králi a oba se utvrdí v tom, že se navzájem chtějí. Ale co ten věk? A tak princezna navštíví bábu do třetice. Ta ji varuje, protože co nyní učiní, to již nikdy nepůjde vzít zpět. Princezna souhlasí, a tak začne manipulace s časem…

Pohádku o princezně, která pohrdla hlubokým citem lásky moudrého krále, jsme vybrali z odkazu francouzského spisovatele Charlese Perraulta. Jako všechny pohádky tohoto mistrného vypravěče, má i tato originální námět a je v ní ukryta moudrost, k jejímuž nalezení vede nelehká cesta. Na jejím konci už ale bude princeznička vědět, na čem v životě opravdu záleží.

Scénář napsal Tomáš Pekný, ale autor nesměl pod svým jménem v době normalizace tvořit, takže ho v titulcích „kryla“ Kristina Vlachová. Moudrého krále ztělesnil Eduard Cupák, herec charakterních rolí a podmanivého hlasu.

Zdroj: Česká televize