Beze stop

PROCESOR!
Zajímavý snímek ztvárňuje traumatizovaného   veterána, který není schopný dál fungovat ve   společnosti a proto se uchýlí žít do lesů.   Je s ním i jeho pubertální dcera, které i   když jí současný stav zatím vyhovuje, tak je   zřejmé, že to takhle nemůže jít dál. Film   toho moc neprozrazuje a ani není třeba.   Nechává děj nenásilně plynout a nevnucuje   divákovi, nějaký vyhraněný názor. Pokud   máte dost násilných a hororových filmů a   chtěli byste si od nich trochu odpočinout, je to   vhodná volba.

Za mě nic moc ,otec s dcerou kteří žíjí   kdesi v lese,pak je policie dostane chytí a nutí   je žít v normálním domě ,dceři se to počase   i zalíbí ale táta ji opět nutí aby odešly   znovu do lesa,pro mě nic filmově záživného.

V dnešní době se myšlenka lidí žijících v   izolaci od civilizace, tedy většinou   odříznutých od zbytku světa, považuje za   čiré bláznovství a nerozum. K takovým lidem   společnost shlíží nepřátelsky a s odpudivým   dojmem a to navzdory skutečnosti, že vedle   dlouhého evolučního procesu lidé trávili   většinu svého života uprostřed přírody. Až   změnou paradigmatu ve způsobu, jakým se začalo   myslet, se společnost změnila. Jednotlivci jsou   nyní převážně městskými tvory   nacházející komfort v číslech a obávají se,   že jsou ve vzdálených místech osamoceni.   Výjimky však potvrzují pravidlo a právě   režisérka Debra Granik po pečlivém zkoumání   takových izolovaných společenství žijících   na okraji toho, co nyní konceptujeme jako   "moderní civilizace", natočila snímek   přibližující koncepci myšlenek takových   lidí o stavu a vůli svého života. Příběh   nám představuje dvě dějově zásadní postavy   v jejich přirozeném prostředí. Bývalého   vojáka trpícího PTSD (přeloženo z anglického   názvu ´Posttraumatická stresová porucha´) a   jeho třináctiletou dceru Tom. Oba žijí   izolovaně a poklidně v lese v Portlandu v   Oregonu. Sbírají houby, které pak vaří na   ohni, zachytávají rosu a dešťovou vodu na   pití, občas se vydají do města na nákup   zásob, které si mohou dovolit prostřednictvím   peněz získaných prodejem léků pro dalšího   takto žijícího člověka. Dávají však také   pozor, aby po sobě nikde nezanechávali stopy   kvůli civilizaci chtíc je s velkou chutí   pronásledovat. Jenomže se malá chybka stane a   úřady si je najdou. Moc civilizace tak dá o   sobě zase vědět. Co bude dál? Snímek je   nezapomenutelným zážitkem, který otevírá   určitý stupeň lidskosti a upřímnosti.   Struktura děje je velmi jednoduše vykreslena a   odvyprávěna artovou rozvahou a s pochopením.   Tom a její otec vypadají myšlenkově jako velmi   složité osobnosti, které jsou si ve svém   zájmu podobné a přitom tak odlišné. Příběh   jejich styl života nijak nepropaguje, jak by se   mohlo na první pohled zdát. Naopak se k jejich   myšlence snaží přiblížit a poukázat tak   diváky na jejich součinnost s přírodou a   vůbec styl volného a skutečně svobodného   stylu života. A stejně tak, jak už to v   životě bývá, i zde je jejich způsob života   zpochybňován různými postavami, se kterými se   setkávají. Nebudeme si nalhávat, důvěra je v   dnešním světě velmi vzácnou vlastností.   Lidé rychle přijmou to nejhorší, než to   nejlepší, a to je racionální adaptační   mechanismus, který vychází ze skutečných   zkušeností. Právě na tento fakt poukazuje   scéna se včelami. V lidech budí strach a berou   je jako hrozbu. Ale pokud se k nim přistupuje   upřímně a jemně, není se čeho bát. Ukáže   se, že žádná včelí moc neexistuje, neboť   když včela ublíží, zemře. Naprosto přesný   obraz stavu přírodních věcí zanechává   skutečně zvláštní moment porozumění, úcty,   smutku i soucitu. Takže, po shlédnutí tohoto   snímku dojde divák k pochopení myšlenky a nebo   bude stále diktátorským tvorem neustále   druhému vnucující nějaká pravidla a   nařízení? Ono to totiž přímo navazuje   právě na onu myšlenku o té skutečné pravé   lidské svobodě.

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA   $6,046,104║Tržby Celosvetovo $7,661,000▐   Príhody z lesa, ktoré aj mali slušný   potenciál na úvod, však účasť Bena Fostera   si pýtala aj trocha väčších psycho výkyvov   ale nakoniec to ostalo len pri komornej dráme,   čoraz viac komplikovaného vzťahu medzi otcom a   dcérou. Ostáva to len pri náznakoch a nikam to   priamo nesmeruje, ani z voza ani voz. /60%/

Otec s dcerou se vyhýbají společnosti, snaží   se žít v lesích atd. Je z jeho strany košér   nezačlenit ji, nedat jí jiné než vlastní   vzdělání? A jak dlouho jim pevné rodinné   pouto, kde mají každý jen toho druhého,   vydrží? Hezká vztahovka vnímající   společnost z druhé strany ale nekritizující   ani jeden z dvou světů. Téměř bez   zdramatizování, v poklidném vypravěčském   tempu. S menším počtem postav a bez barevnosti   podobného Captain Fantastic. [Cannes]