Co Hedvika neřekla [TV film]

Trošku mne tato inscenace zklamala. Téma   nepochybně zajímavé - dívenka z dětského   domova mající v ideálech vysněnou maminku, pro   níž by jako dcerka byla vším, avšak   skutečnost je naprosto odlišná, bohužel...je   hrozné zjištění pro dítě, když ví, že je   přítěží pro vlastní mámu. Po stránce   tématické jde o kvalitní psychologický   námět, ale je zpracovaný poněkud rozvleklou a   chvílemi až nudnou formou. Cosi mi tam chybělo,   snad větší sonda do nitra té dívenky.   Hodnotím tedy jen jako lehký nadprůměr.

Dětský domov. Pro Hedviku samozřejmé a   naprosto přirozené prostředí. Žije v něm   odmalička. Má tam své kamarády a otec jí   pravidelně píše a jezdí na návštěvy.   Vypráví jí o její matce, o tom jak byli   všichni spolu, o zahradě plné kytek i o   společné budoucnosti. Hedvika mu všechno   věří i přesto, že svou matku nikdy neviděla.   A tak, když jí řeknou, že maminka si ji chce   vzít k sobě, těší se právě na tu maminku o   které jí otec vyprávěl. Těší se na ni i na   malého brášku, připravena mít ráda i svého   nevlastního otce. Přivítání v "nové   rodině" však není vůbec takové, jaké   očekávala. Matka je chladná, bratr se jí   vysmívá a otčíma nezajímá. Čím víc se   snaží, tím víc je všechno špatně. Stále se   však brání kruté pravdě. Jediný důvod proč   si ji její vysněná a vytoužená maminka vzala   domů, je otčímova kariéra..........