Darmošlapové

Už v tomhle raném snímku předvádí Fellini   některé svoje typické zbraně. Vidět je to   například v přízračné noční procházce s   výstředním dramatikem nebo v karnevalové   scéně, která končí možná nejsilnějším   okamžikem filmu, v němž Alberto Sordi ve   zplihlé masce a s kocovinou čelí rannímu   návratu reality. Darmošlapové vypráví   příhody party maloměstských flákačů   snažících se proplouvat životem bez závazků   a bez zodpovědnosti, ale všichni cítí, že   takovéhle kličkování jim žádné hlubší   uspokojení nepřinese. Jen jeden z nich se   nakonec dokáže z toho otupujícího kolotoče   prázdných zážitků vymanit. Herecká účast   Lídy Baarové je možná pro našince   atraktivní, ve filmu má ale spíš epizodní   charakter. Největší díla má Fellini   samozřejmě teprve před sebou, ale v   Darmošlapech už je energicky předznamenává.

Zatím co se Adina Mandlová po zkončení své   herecké dráhy velmi dobře vdala a nic   nedělala, jen se válela v přepychu, její   kolegyně Lída Baarová ještě svoji kariéru   nepověsila na hřebík a sem tam uhrála nějakou   čurdu. No sami pověste, který jiný čech hrál   u Felliniho?...
Když se podívám na seznam   filmů,ve kterých naše předválečná hvězda   hrála, tak od roku 1942, kromě Darmošlapů   neznám žádný...

Fellini líčí s laskavým humorem charaktery   lidí a práznotu jejich všedního dne.
Nudný   život skupiny mladých povalečů   "Vitelloni", kteří se protloukají   ivotem na úkor svých rodičů. A nehodlají se v   blízké buoucnosti přijmout za sebe jakoukoliv   zodpovědnost.

Když jsem se na film dodíval, nechtělo se mi   vstát z křesla a zbytek dne jsem se   pronudil.
Jedná se o velmi realistický film.   Kdyby se točil u nás, tak by se točil v   hospodách, u půlitrů, s tupmi dialogy a   dětinským humorem.
Tady ale vzorek tvoří   inteligentní lidé se spoustou slabostí,   toužících změně, po zážitcích, úspěchu.   Sílu a odhodlání sebral jen jeden.
Nej   záběry: momenty selhání Fausta; momenty u   moře; Riccardo ve tři ráno na lavičce

V přehršli americké tvorby se občas u nás   objevují i filmové skvosty jiných proveniencí.   Líbí se mi Felliniho filmy. Ukazují realitu   italského života, kritizují a ironizují   různé situace, které přináší život sám.   Film Darmošlapové vyprávející o životě   pěti nezaměstnaných přátel a ukazující   život v jendom přímořském italském   městečku patří ke skvostům italské tvorby.

Darmošlapali :o)
Koupila jsem si tento film na DVD - tak nějak   bych ho považovala za slibný počátek Felliniho   dalších, a později opravdu brilantně   zrežírovaných filmů. Podle reklamy na titulní   stránce jsem očekávala obsazení Lídy   Baarové, jako hlavní představitelky....nebyla   špatná, ale její role byla i když výrazná...   poměrně malá. Zaujal mě mladý Alberto Sordi,   a i sám Fellini, který si v tomto filmu zahrál.   Film vystihuje naprosto přesně povaleče v   poválečné Itálii, mladíci, kteří se nechali   živit svými rodiči, potácející se od ničeho   k ničemu, nuda z nich přímo odkapává. V   tomhle městečku se nic neděje, a jediná   možnost jak uniknout je - odejít. Tuto volbu   proměnil pouze jeden z kamarádů......