Donšajni

Přestože pan režisér   Jiří Menzel, mnohokrát   dokázal, že svému řemeslu   rozuměl a opravdu hodně   uměl a přestože jsem si ho   vždycky moc vážil, tak   tohle se opravdu hrubě   nepovedlo. Z mého pohledu   vedle filmu KDO HLEDÁ ZLATÉ   DNO a VOJÁKA IVANA ČONKINA   jde o jeden z jeho nejméně   povedených filmů.

Ikdyž se Jiří Menzel   snažil o jisté poetično,   tak tento film patří k tomu   nejslabšímu, co vytvořil.   Ale na druhou stranu. Na tu   bídu, co se u nás produkuje   to patří k tomu   lepšímu.
Komediálně   laděný snímek ze   součastnosti s pár   retrovzpomínek nás zavádí   do světa velké opery. Tedy   do tak velké opery, že to   stačí na jedno provinční   divadlo. Hlavní hrdiny tu   máme dva - divadelního   režiséra Vítka a učitelku   hudby Markétu. Za dosti   slabé a do filmu se   nehodící považuji chvíle,   kdy Hartl mluví na kameru a   jakoby vypráví svůj   příběh. Nějak mi to do   Menzelovy tvorby nepasuje.   Libuše Śafránková je, jako   vždy, kouzelná.
Mužské oko potěší   pohled na celou řadu   hereček, které pro nás pan   režisér nechal obnažit.   Není to nic vulgárního, pan   režisér si i v tomto   případě drží poetiky. S   těmi kartáčky na zuby je to   dobrý nápad. Já jsem vždy   kupoval jen jeden pro každou   příležitost a tady jich   mají rovnou celý svazek. Je   stále se co učit. Tyto   poznámky pochopí ten, kdo   film uvidí.
Jestli   film mohu doporučit? To asi   úplně ne. Přeci jenom,   Menzel natočil mnohem lepší   filmy, než je toto.

Divadlo, svět opery a dění   kolem příprav jednoho   představení. Jiří Menzel   zvolil téma v českém filmu   ne moc obvyklé. Opera. Hudba,   která v dnešní době není   zrovna vyhledávaná. Snímek   poukazuje na přípravy,   zkoušky a hlavně na lidi,   kteří v opeře vystupují.   Nejsou nijak zvláštní,   nijak odlišní. Že operu   může výborně zpívat i   pěvkyně vyznávající punk?   A proč ne? Menzel nepodává   nějaký ucelený příběh.   Vsadil na vyprávění jednoho   režiséra ztvárněného   Janem Hartlem, který svou   roli podal vcelku   přesvědčivě. Mluví na   kameru a předává své   myšlenky a své poznatky. Aby   to úplně nevypadalo   jednoduše a ponuře, je   vyprávění ozvláštněno   poetikou a lehkým nenuceným   humorem. To vše podbarvené   klasickou hudbou od   renomovaných klasických   tvůrců, takže se tu   přibližuje v ukázkách   různá světoznámá díla.   Snímek se svojí   jednoduchostí nijak nevymyká   od předchozích Menzelových   počinů. Je pochopitelné,   že kvůli prezentované   operní hudbě to nebude mít   snímek nijak jednoduché   hlavně u mladých diváků,   ale tak už to prostě je.   Docenění jako obvykle   jistojistě přijde až o   mnoho let později.

Jako milovník opery vítám   tento pohled za divadelní   kulisy, na přípravu   vystoupení a charaktery   účinkujících. Celkový   příběh je spíš jen   anekdotka, působí bohužel   trochu chladně a povrchně.   Jinak je také dalším   potvrzením pravidla: čím   starší režisér, tím více   ňader ve filmu.

║Rozpočet   $-miliónov║Tržby   Celosvetovo $248,390▐   našťastie som videl len 50   minút, radšej som potom   presedlal na ďalší film v   kine, som pri tom monotonnom   ubreptano muzikalovom pojatom   deji už zaspával a utekal z   projekcie kade ľahšie, čo   chcel týmto básnik vlastne   povedať, jedine dať riadnu   konkurenciu babovreskom, ani   na nič iné sa to nedokázalo   hrať /videl v kine: 10%/

Donšajni
jsou velmi lehká komedie z   prostředí opery.Což je   fakt,který mi unikl a kdybych   ho věděl,asi bych na to   dobrovolně do kina   nešel:-(Ale když to   "řeknu blbě",na to   že to bylo operní,tak se to   dalo...Film jsem si osobně   definoval jako   "příjemný film o   ničem s hodně operní   hudby:-)".Herecké   výkony na solidní úrovni.

Pouze z úcty k předchozí   tvorbě Jiřího Menzela se   zdržím komentáře. To by   nebylo pěkné, co bych zde   musel napsat. Prostě jen   zapomenu, že nějací   Donšajni existují.

Zdá se, že Jiří Menzel už   netočí ani tak pro diváky,   ale pro sebe. A to se dá   pochopit. Jen doufám že se   nepletu, protože pak to bylo   zklamání.

Poněkud špatný rozjezd a   chvíli trvalo než jsem se do   příběhu a jeho stylu   vyprávění dokázal   ponořit, ale nakonec mě film   svým způsobem docela   dokázal zaujmout. Škoda jen.   že tomu přece jen chybí   taková ta jiskra a některé   věci působí hodně   prvoplánově a až trochu   uboze. Na jedno kouknutí se   tedy film dá, ale podruhé ho   už nikdy vidět nechci.

Nuda
Že se děj odehrává v   opeře jsem nevěděl moje   chyba mám pátrat po tom na   co jdu. Komedie no nevím . Na   tomhle filmu byl nejlepší   mou manželkou zakoupený   předražený popcorn. Za mě   propadák.

Propadák
I když nepatřím k   příznivcům opery, tak   operní skladby byly na tom   nejlepší. Jinak to bylo   hrozně předvídatelný,   chvílema tupý, až   Troškovský tupý humor.   Občasný pokus o poetiku,   který je zazděn stupidní   situací. Díval a dodíval   jsem se jenom proto, že   Menzelovi předchozí filmy   mám rád a pořád jsem   doufal, že se tento film na   průměr dostane. Bohužel.

Pitomost
V rámci dopoledního   sledování televize na   pozadí jsem vypila dlouhé   kafe u tohoto filmu a   zapomněla jsem, že jsem   chtěla dělat i něco   jiného. Jistě to   zapříčinila hudba a   scénické zpracování   útržků opery formou, kterou   v televizi nevidíme každý   den a tak to bylo dostatečně   zajímavé. Cože? On to   natočil Menzel? Tak to   nechápu. Tahle bezduchá   pitomá estráda u mě   vyvolala záhy jediné   přání: "Přestaňte se   pitvořit a hloupě žvanit a   začněte zase zpívat Mozarta   nebo mě fakt budete muset   brzo omývat."

Donšajni
Příběh vypráví režisér   (Hartl),který v malém   divadle režíruje operu.   Zároveň sledujeme roztomile   potrhlou sbormistrini   dětského   souboru(L.Šafránková) a   během filmu se příběhy   obou hlavních hrdinů   prolnou. Všechny ostatní   postavy se nám jinak   představí jen   povrchně,krom stárnoucí   operní hvězdy Jakuba   (skvělý Huba).Ve filmu   zazní opravdu hodně,hodně   operního zpěvu,hlavně   sopránu,což pro nemilovníka   opery může být dost   náročné na nervy. Vzhledem   ke komentářům na ČSFD jsem   byla připravena na   nejhorší. Ale výkřiky   typu"zlaté   Babovřesky" nebo   "odpad" Menzel se   zbláznil" si film   nezaslouží. Ale respektuju   názory druhých,chápu,že   někomu film nesedl. Je trochu   poetický,jako všechny   Menzelovy filmy a úsměvný.   Opera mi nevadí. Upřímně:   kdo operu nesnáší,ať si   ušetří čas a peníze.   Není to žádná   "legranda" o tom,jak   ochotníci zkouší operu a   zažívají při tom komické   situace,plné vtipných   hlášek a vztahů. Tak totiž   trochu vyznívá text   distributora a tak to   opravdu,ale opravdu není.   Jinak za mě: odcházela jsem   z kina potěšená milým   filmem s čistou hlavou a   úsměvem na rtech.

Dap
Kdo nemá rád operu, at na   film nechodí, jinak bude   zklamán.
Jinak   klasický velmi jemný   menzlovský humor, který   jednak není pro každého,   jednak je ve velkém kontrastu   s dnešními běžnými filmy.   Velmi pěkně napadá morálku   kréda peněz s porovnáním   skutečného nadšení pro   věc a nespoutáním   umělců.
Mě se film   líbil, po technické stránce   bych ocenil kvalitnější mix   zvuku vzhledem k žánru.