E.A. Poe: Podivný experiment

Dobře napsaný scénář,   správně vyšinutě děsivá   atmosféra a několik opravdu   dobrých hereckých výkonů.   Tak co tomu chybělo? Asi nic   moc, jen mi to přišlo   herecky trochu nevyrovnané,   ale protože obecně nejsem   žádný velký fanoušek   tohoto žánru, na víc jak 7   z 10 se nedostanu. Ale jako   řemeslo je to určitě dobrá   práce a to ostatní je   víceméně můj problém.

Jako většina pokusů   zfilmovat od Poea cokoli, ani   toto nedopadlo dobře. Ted a   Per se tentokrát nevyvedl.   (Bohužel jsem to četl   děsně dávno, takže raději   nesrovnávám). Tato povídka   je celá neúnosně   natažená. Nevadí mi děj v   jedné jediné lokaci, ale to,   že stagnuje. Po trochu   zajímavém začátku,   přichází na řadu love   story, a je po ptákách. Ke   konci jsem se už i dost   nudil. Jako plus je scéna   při léčbě Saltově, ale ta   trvá jen asi půl minuty a to   je málo. Zmíněné nezbytné   love story sice příběhu až   tak moc nepřekáží, ale bez   něj bych ocenil výše. Pro   mne nudný film v podstatě   ničím nezajímavý. Takže   hodnotím jen skvělé herce,   ale podruhé ani omylem. Jo a   v tomto mém hodnocení se   promítá i závěrečné   překvápko.

Bizarní příběh   odehrávající se koncem 19.   století ve strašidelném   prostředí ponurého   blázince je plný   překvapivých zvratů a   gradující hororové   atmosféry. Jedno šílenství   střídá druhé a hodně   nečekané je také   závěrečné vyvrcholení -   prostě E. A. Poe jako   vyšitý, i když film je jeho   povídkou inspirován jenom   volně. Palec nahoru i za   skvělé herecké výkony a   výborně naaranžované   kulisy.

Blázni, ujetí doktoři,   léčebna někde v lesích,   tmavá místa a zákoutí,   dobří herci, černý humor.   Začalo to celkem dobře, ale   poněkud se to v těch   necelých dvou hodinách   rozmělnilo, škoda zajímavé   téma i vizuál.

Velice inteligentní filmový   příběh natočený dle   povídky Edgara Allana Poea,   který měl vždy cit pro   ambicioznost svého žánru a   detail dějové linky. Snímek   je obsazený velice známými   hereckými osobnostmi a   kupodivu to kouzlo příběhu   nijak neruší. Hlavní   devízou je silný děj,   který si vystačil bez   současných monstrózních   pixelových efektů.   Zneklidňující atmosféra   ponurého prostředí a   života v psychiatrické   léčebně, kde se příběh   odehrává, vytváří spíše   tajemný thriller než   hrůzostrašnou hororovou   etudu, jakých bylo natočeno   již spousty. Děj se nese v   lehkém napětí, což   znamená, že myšlenky a   představy literárního   tvůrce byli ztvárněny   velice dobře a tak se jedná   o poutavý, staromódní   gotický thriller, jaký tu   vskutku dlouho nebyl. Vše je   po dějové stránce dobře   promyšlené a hlavně   filmově ztvárněné s dobrou   výpravou, kamerou a   hereckými výkony. Příběh   má myšlenku a jisté   poselství, což nebývá zase   tak často.

Nemůžu si pomoct, ale   připomínalo mně to velmi   podobný film a to :   Madhause.
Ovšem tady   je to z jiné doby a pointa   filmu je taky jiná, přesto   jsem ten svůj pocit neztratil   až do konce filmu. No a když   na to dojde, tak konec těchto   dvou filmů je téměř   stejný :-).
Každopádně tady tvůrci   filmu vsadili na víceméně   větší herecké obsazení,   což se jim jistě vyplatilo -   je to vidět.
Hlavně   za B.Kingsleyho dávám tolik   bodů.

Docela zajímavá podívaná z   léčebny nebo-li blázince ve   kterém převezmou vládu sami   pacienti v čele s   B.Kingsleyem který vyzkouší   léčebnou metodu bývaleho   ředitele na jeho   samém.Zápletka na konci byla   skvělá když se nakonec   ukáže kdo byl doktor Edward   který přijel na   praxi.Výborné prostředí a   výborné herecké výkony   všech herců,pacienty   zahráli skvěle.

Velmi
zajímavý námět, výborný   scénář, super herecké   výkony, luxusně natočeno,   zajímavé překvapující   momenty. Za mě osobně jen   škoda příliš   "dobrého" konce.   Jinak výborný film

To jsem blázen, bylo to   pokračování Šílených   nebo naopak jejich prequel?   Rozhodně však další   zajímavý způsob jak   lékařsky erudovaně uchopit   knižní předlohu a E.A.Poea   za koule. Aneb hranice mezi   Švankmajerovým šílenstvím   dekadentním a americkým   šílenstvím romantickým je   tenká jako vlas, vytržený z   hlavy Bena Kingsleyho. Jen je   škoda, že MUDr. Brad   Anderson nenechal v   Stonehearst hospitalizovat i   pacienty Třísku a   Geislerovou, aby to   bláznění měl komplet a   nebylo to tak eroticky suché.   Oplzlý poživačník Markýz   a jeho "oběť",   neukojitelná čubka Charlota,   by experimentu doktora Lamba   dodali potřebnou šťávu (a   tím nemyslím elektrický   proud, ačkoli...). To by byl   teprve pořádnej cvokhaus, no   ne? Bohužel, žádné   ordinérní čuňárny se   nekonaly. Magor Anderson   dokonce i sestřičku v   rozpuku jménem Millie   pečlivě střežil a zamykal   v pokoji, což mu neodpustím.   To byla při její diagnóze   (stanovil jsem sám -   nymfomanie v latentním   stádiu) věčná škoda!   Žádná zpocená Millie,   žádná desátá hvězda.   Tak, a to máš za to, Brade!

Ta pošetilost
lidstva! Jak mnoho si myslíme   že víme o světě, a jak   žalostně málo toho přitom   víme sami o sobě...   Experiment značnou měrou   stírá hranice toho   "normálního" a   "nenormálního", a   když odhlédneme od   víceméně povinné vycpávky   v podobě lovestory, staví   očividná ale i méně   zjevná zrcadla pojmům   humanita a krutost; při   čemž nenápadně prozrazuje,   že tyto protipóly zdaleka   nejsou tak černobílé za   jaké je obvykle považujeme,   a nezřídka si dokáží i   vyměnit své role. A v   tanečním rytmu   závěrečného záběru se   nenápadně vtírá otázka:   jak pevné je sklo, dělící   nás od našeho vlastního   šílenství...?

Poe by se asi divil....
Podivný experiment.... Ty   hvězdičky jsou jen pro   Kingsleye a Beckinsale.   Překombinovaná nuda asi jsem   namlsaný na kousku Raven....

Není to špatné, ale dobré také ne
Tohle mi přišel jako   přesně takový ten film, na   který se podíváte a druhý   den si nepamatujete, že jste   se na něj dívali. Prostě   tuctový. A konec mi přišel   jako opravdu velké klišé,   navíc nápadně přilepený   na jinak unylý příběh.