Garderobiér

Šokující poznání, že při současných   komediích se můj smích podobá vynucenému   skřehotání a u třicet let starého dramatu se   doopravdy směju, vede k neomylnému svědectví o   brilantním, téměř vyhynulém herectví na   malém prostoru, jehož užaslým divákem jsem   měla štěstí se stát. Poklona Shakespearovi,   hercům i neviditelnému soukolí zákulisních   profesí má jediného jmenovatele - lásku k   divadlu, která každý rutinní úkon povyšuje   na umění - jen sledovat samotné líčení   krále Leara byla slast, v kombinaci s dialogy a   synchronním splýváním garderobiéra a herce   trojnásobná. A jelikož má láska mnoho podob i   mnoho projevů, neděste se, když těsně po   vaší smrti někdo blízký prohlásí, že jste   byl starej, sobeckej a hnusnej parchant,   vyrovnává se tak se svou bolestí, protože vás   přese všechno miloval...

garderobiér
K předchozímu komentáři přidám jen,že jsem   viděla film v původním znění,můj zážitek z   filmu byl tím jen umocněný.Ráda bych přidala   procenta v hodnocení,aspoň tak deset!!!!!

Komorní příběh dvou mužů spjatých jeden s   druhým. Film vyzařuje velice silné emoce,   které se střídají v rychlém sledu a   přecházejí jedna v druhou - vztek, nenávist,   pokora, zatrplost a hlavně láska k divadlu.   Obdivuhodné herecké výkony dvou hlavních   protagonistů. Film není určen pro široké   publikum, je třeba se na něj podívat v klidu.